Arabská revoluce: Který další stát se přidá?

Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika: U moci ho drží armáda

alžírsko | Profimedia, EPA

Situace v zemi je napjatá už od prosince 1991, kdy Islámská fronta spásy vyhrála první kolo voleb. Armáda v nich však viděla krok k islamizaci země a výsledky zrušila a vyhlásila dosud platný výjimečný stav. Došlo k faktické občanské válce, v níž zahynulo na 100 000 lidí. K moci se dostal současný prezident Abdalazíz Buteflika (63), který se opírá o armádu a její jednotky nasazuje k represáliím pod záminkou boje s Al-Kájdou. Životní úroveň v zemi klesá, tzv. »bodáková korupce«, zaštítěná nejvyššími armádními kruhy, naopak roste. 22. ledna došlo k první demonstraci asi tří desítek tisíc lidí u parlamentu, rozehnala ji policie s armádou, 42 lidí bylo zraněno. Od té doby se demonstrace opakují a jejich účastníci žádají prezidentův odchod a svobodné volby.

Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí: Všichni se ho bojí

Plukovník Muammar Kaddáfí (69) se stal nejvyšším představitelem Libye ve svých sedmadvaceti letech, když v roce 1969

libye | Profimedia, EPA

svrhl s pomocí mladých důstojníků krále Idríse I. Vládne už 41 let v čele Rady revolučního velení, která prosazuje v politickém životě státu směsici arabského nacionalismu, socialismu a populismu. Opozice v zemi zřejmě neexistuje, chybějí dokonce i zprávy o tom, že by se vůbec nějak projevovala. Libye je pod tvrdou kontrolou tajné policie a Kaddáfí má stále podporu armády, což je pro jeho režim rozhodující. Bez zásahu zvenčí, který je nereálný, se po něm k moci dostane některý z jeho synů. Není vyloučeno, že teprve pak dojde k přetahování o vliv mezi jednotlivými rodinnými klany.

Syrský prezident Bašár Asád: Táta mu zničil úhlavní nepřátele

Prezident Bašár Asád (56), zvolený v

sýrie | Profimedia, EPA

referendu v červenci 2007 zatím drží moc pevně v rukou. Jeho strana Arabské socialistické obrody (BAAS), má pod totální kontrolou politické dění v zemi. Poté, co jeho otec Háfi z Asád s pomocí jednotek armády rozdrtil v roce 1982 povstání Muslimského bratrstva ve městě Hammá, opozice v Sýrii fakticky neexistuje. Popud ke změnám v zemi by musel přijít ze zahraničí. Než vypukly nepokoje v Tunisku a Egyptě, nevsadil by si na podobný vývoj v Sýrii asi nikdo. Teď je ale možné, že revoluční nákaza se rozšíří i sem.

Jemenský vládce Alí Sálih: Ještě dva roky vlády

jemen | Profimedia, EPA

V nejchudší zemi Blízkého východu jsou dvě třetiny obyvatel mladší 24 let, čtyřicet procent lidí je tam negramotných a téměř polovina Jemenců musí vystačit s méně než dvěma dolary na den. Demonstrací proti prezidentovi Alímu Sálihovi (67) se již dva týdny účastní kolem dvaceti tisíc lidí, vznikla opoziční koalice, kde mají silný vliv islamisté »íránského ražení« ze strany Islah. Její nejvlivnější osobností je ale žena, Tawakúl Karmánová (42), předsedkyně sdružení Women Journalists Without Chains. Prezident Sálih už slíbil téměř pětinásobné zvýšení platů všech státních zaměstnanců a vojáků, znovuzavedení regulace cen potravin, snížení daní o polovinu a oznámil, že v roce 2013, až mu skončí funkční období, už nebude kandidovat. Demonstranti ale požadují úplnou změnu poměrů a svobodné volby.

Jordánský dánský král Abdalláh II.: Nespokojené uplácí jídlem

Král Abdalláh II. (49), bývalý důstojník, má

jordán | Profimedia, EPA

stále neochvějnou podporu armády. Důslednější daňovou politikou zlepšil ekonomiku státu, zdravotnictví zpřístupnil novými zákony téměř všem a postavil několik set nových škol. V hlavním městě Ammánu došlo od převratu v Tunisku jen k několika menším demonstracím, nicméně podceňovat je nelze. V zemi rostou ceny, nezaměstnanost a životní náklady. Král už odvolal premiéra a jmenoval novou vládu, nicméně demonstranti požadují, aby jak premiér, tak i vláda vzešli z nových voleb. Abdalláh II. má ale podporu i islamistů z Muslimského bratrstva a na své straně i armádu. K násilí nesáhne, situaci chce uklidnit zvýšením příspěvků státu rodinám na základní potraviny (rýži, cukr, maso, olej) i vyššími platy.