Zoufalství dědy a babičky: Chodí plakat na místo, kde přišli o vnoučata!

U pomníčku na místě tragédie nenastane takřka vůbec chvilka, kdy by u něj někdo nestál, nepokládal květiny, hračky či nezapaloval svíčku na památku dětí

Takto skončilo auto, v němž řidič - epileptik přejel dvě děti

Tento muž, řidič Jaroslav N. (40), připravil celé rodině zabitých chlapců nezměrné hoře

Prarodiče přišli včera odpoledne na místo tragédie, tiše postávali na rohu u přechodu, kde jejich vnuky zabil zprudka couvající řidič. Plakali a jejich pohledy mířily přes ulici ke stále se rozrůstajícímu pomníčku s květinami, hračkami a svíčkami.

Autor: Jitka Pecharová, lmk -

23. listopadu 2011

•

05:02

Musí to být strašné a hrozně bolet. Přesto se prarodiče malých kluků Františka (†3) a Vítka (†6), které v sobotu na přechodu v Habrmanově ulici v Hradci Králové přímo před jejich očima zabil řidič fiatu, včera na místě tragédie objevili. Uplakaní babička s dědou chvíli stáli u osudného přechodu a v slzách se dívali k pomníčku, kam lidé nosí květiny, hračky a zapalují svíčky… Potom beze slova odešli.

Prarodiče zesnulých dětí na místě nehody nebyli ale včera poprvé. O celé, pro ně nesmírně skličující záležitosti, nechtěli ale mluvit. Nejedí, nespí. Jsou zcela na dně a myslí si, že se z té hrozné rány už nikdy nevzpamatují. Ani fyzicky na tom nejsou dobře. „Jsme celí potlučení, nebudeme více říkat, nezlobte se,“ řekl Blesku dědeček chlapců o zranění, které on i jeho manželka utrpěli při střetu s řidičem fiatu. Poté odešli domů, kde se ještě před pár dny radovali z návštěvy svých vnoučat.

„Babička tady byla dokonce už večer v den, kdy se to stalo, a zapálila svíčku,“ řekla obyvatelka domu, která viděla tragédii z okna svého bytu.

K nehodě došlo v sobotu odpoledne na křižovatce, do které přijel viník nehody Jaroslav N. (40) z Hradecka vyzvednout svého opilého kamaráda z baru. Podle jeho slov jej přepadl epileptický záchvat. Začal prudce couvat k přechodu, na kterém srazil prarodiče a jejich dva vnuky. Pak se v křižovatce otočil a děti přitom znovu přejel. Nakonec křižovatku jízdou vpřed znovu objel a s vypůjčeným fiatem narazil čelně do domu.

Proč se prarodiče vracejí…

Obrázky tragické nehody, při které umírají milovaná vnoučata, se jejich prarodičům těžko někdy vymažou z paměti. Proč se ale navíc k místu neštěstí vracejí a naopak se mu nevyhýbají, aby si událost tolik nepřipomínali? To lze těžko vysvětlit. „Pokud tam chodí, tak to nemá žádný racionální podklad. Pro ně je to zvláštní druh reagování na situaci, řešení něčeho. Je to pošoková situace, kdy oni mají tuhle potřebu, a nikdo, ani oni sami, neví proč,“ řekl Blesku psycholog Jan Lašek. „Určitě jim to ale nemůže ještě víc uškodit,“ dodal.

Témata:

nehodadětismrtjaroslav n.hradecúmrtíepilepsiefrantišekvítekepileptikkrálové

impidimpi ( 24. listopadu 2011 12:30 )

nbcz: tady nikdo nevylučuje, že auto nemůže couvat! Chodec má na přechodu přednost! A když už vztoupí do vozovky - po přechodu, tak jako chodec určitě nebudu předpokládat, že směrem k přechodu začne nějaký blbec couvat a srazí mě. To bych na ten přechod nemohla vztoupit nikdy. A mluvím z vlastní zkušenosti. Taky jsem šla po přechodu a směrem ke mě začlo couvat auto, naštěstí jen pomalu ,takže jsem jen uhla, ale kdyby byl víc rozjetý určitě bych to nemusela stihnout a taky mě nenapadlo, že by se mohl rozjet, když jsem tam šla já. To jsou okamžiky několika sekund a nezáleží na instinktu.

brigite ( 24. listopadu 2011 11:13 )

Je to prosté, ŽIVOT ZA ŽIVOT, to je to, co tu prostě chybí.Člověk co někomu vezme život nemá právo žít. A epileptikům se má řidičák zakázat, takě znám osobně jednoho co jej nakonec dostal i když záchvaty měl, doktorům je nepřiznal, co se totiž neřeší ambulantně a stane se v soukromí, to epileptici doktorům nepřiznají, pravě aby onen řidičák nakonec získali.Epileptici by nikdy řidičák dostat neměli, je to sice omezení,ale lepší než průšvih, vždycky se musí něco stát, aby se třeba i něco začalo řešit

cassarelli ( 23. listopadu 2011 21:57 )

...epileptický záchvat - v pozici řidiče nemůže NIKDY být výmluvou. Vždy jen přitěžujícím faktem . Jelikož o své indispozici dotyčný člověk ví. O to je horší, že sedá za volant.

e.44 ( 23. listopadu 2011 21:42 )

No, podle toho, jak to popisoval spolujezdec, to zní skutečně dost nepravděpodobně, ale na druhou stranu, nemusel to popsat úplně přesně. A i kdyby, tak mohlo jít o extrémě pomalý nástup záchvatu, spojený s automatickým prováděním zažitých úkonů a po rozjetí se vpřed o křeč, jejíž vinou došlo k roztočení auta. Našla jsem na google podobný případ. Tedy nestalo se to v autě, ale u výrobní linky. Muž dostal záchvat a nadále vykonával sérii asi 15ti stále se opakujících naučených pohybů. Jenže ty pohyby vykonával automaticky a čím dál víc nepřesně, až ho stroj zranil na ruce. Kolega si jeho zranění všimnul, promluvil na něho, on nereagoval. Tak k němu došel, otočil ho k sobě a viděl, že má skelný nepřítomný pohled a třese se. Když s ním zacloumal, chytly ho křeče naplno a teprv pak se skácel k zemi. Ono je skutečně různých průběhů epileptických záchvatů nepřeberné množství. A vlastně i tělo každého člověka se jinak s prožitým záchvatem vypořádává. Zatím jsem přečetla sotva desetinu toho, co jsem našla a už mi ze všech těch možností jde hlava kolem.