Podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví se posuzuje zdravotní stav řidiče ze dvou hledisek. Přísněji se hodnotí zdravotní kondice řidiče profesionála. V případě neprofesionála je vyhláška benevolentnější.

Platná vyhláška říká, že řídit vůz by neměl člověk, který trpí vážnými poruchami srdečního rytmu, prodělal infarkt, je postižen demencí, schizofrenií nebo vážným onemocněním ledvin, sluchu či zraku. Řídit by neměli ani silní cukrovkáři a epileptici v případě, že od posledního záchvatu uplynul méně než rok.

„Pokud k nám do nemocnice přivedou epileptika po záchvatu, po jeho propuštění z nemocnice to hlásíme jeho praktickému lékaři,“ řekl MUDr. Ondřej Škoda, primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice. Podle něj by měl lékař tuto skutečnost oznámit policii, která by měla nemocnému řidičák odebrat.

Jenže to není tak jednoduché! Jak řekl online deníku Týden Roman Houska ze Sdružení praktických lékařů, ošetřující lékař musí zachovávat lékařské tajemství. „Když zjistím, že pacient onemocněl epilepsií, tak mu řeknu, že už nemůže řídit. Dám mu to podepsat a vyzvu ho, aby s tím šel na příslušný úřad a tam i odevzdal řidičský průkaz. Pokud to odmítne převzít, tak to musím v dokumentaci podepsat já, ale už nemám právo to dát někomu vědět,“ popisuje praxi Houska.