Smutná statistika: Ročně si na život sáhne 1502 Čechů

Smutnou statistiku přitom s přehledem vedou muži. A zatímco sebevražd žen ubývá, mužů, kteří se rozhodnou se svým životem skoncovat, přibývá. „Dlouhou dobu byl poměr stabilní. Na jednu sebevraždu ženy připadaly dvě sebevraždy mužů,“ vysvětluje demograf Vladimír Polášek z Českého statistického úřadu, který se statistikami sebevražd dlouhodobě zabývá. V posledních deseti letech dokonce připadá téměř pět mrtvých mužů na jednu ženu.

A pokud máte pocit, že sebevraždou nejčastěji řeší mladí lidé svou nešťastnou lásku, mýlíte se. „Sebevraždy jsou z velké většiny záležitostí starších osob,“ říká statistik Polášek. „Věkem intenzita sebevražednosti stoupá. Kritický věk je 50 – 54 let a pak nad 75 let,“ dodává Polášek. Ani moderní doba nijak neovlivnila nejčastější způsob, jak se životem skoncovat. Oběšení, které je historicky nejčastějším způsobem sebevraždy, zůstává »moderní « dodnes. Tenhle způsob odchodu totiž volí jako poslední možnost 67 procent mužů a 45 procent žen.

Pak se ale projeví rozdíly mezi pohlavími. Muž, který nesáhne po provazu, volí zastřelení, ženám je bližší otrava. Přesto, že statistiky vypadají stále hrozivě, počet sebevražd dlouhodobě klesá. V uplynulých pěti letech se našlo celkem 38 dnů, kdy nebyla zaregistrovaná žádná sebevražda. A naprosto výjimečný byl za posledních více než sto let rok 2007. Ukončit svůj život se totiž rozhodlo »pouhých« 1375 lidí.

Sebevraždy v číslech

■ Nejvíce sebevražd v předválečném období bylo v roce 1934 (4007 případů)

■ V poválečném období si nejvíce lidí sáhlo na život v roce 1970 (2824 případů)

■ Historicky nejméně sebevražd (1375 případů) bylo v roce 2007

■ Statisticky nejčastěji volí sebevrazi jako nejvhodnější den k ukončení života pondělí

■ Nejkritičtějším obdobím je pro sebevrahy začátek nového roku

■ Loni bylo nejvíce sebevražd v září a nejméně v prosinci

■ Nejnižší počet sebevražd je na jižní Moravě a Vysočině

■ Nejvíce sebevražd je na Tachovsku a Jesenicku