Islandská sopka může vyvolat hladomor

Jak vypadá katastrofický scénář? Mrak popela zahalí slunce, to nesvítí vůbec, nebo jen slabě. Pořád prší a úroda hnije. Tato situace může trvat několik měsíců. Na jak dlouho pak může lidstvo počítat se strategickými zásobami jídla? Na pouhých 26 dnů!

"Žijeme od sklizně ke sklizni. Nevím přesně, jaké jsou strategické zásoby potravin, ale někde jsem viděl údaj, že už klesly na 26 dní. Kdysi to bývalo 120," řekl novinářům z iDNES.cz geolog Václav Cílek.

Tajné rezervy

Zástupce prezidenta agrární komory Jan Záhora skepsi zatím nepropadá a serveru Blesk.cz sdělil: „Informace o zásobách obilí má úřad pro státní hmotné rezervy, ale jsou tajné. Pokud bude opravdu deštivější léto, možná se odloží sázení brambor, ale jinak žádné problémy neočekáváme.“

Minulost varuje

Minulost ale varuje! Roku 1783 vybuchla na jihu Islandu sopka jménem Laki. Na místě zemřelo asi 9 tisíc lidí. Vědci ze Státní univerzity v americkém New Jersey zjistili, že výbuch islandského vulkánu tehdy ovlivnil počasí a úrodu až v dalekém Egyptě. Tehdejší populace v okolí úrodného Nilu klesla o šestinu! Popílek ze sopky ovlivnil nejen kvalitu půdy, ale také zdroje vody. Afričané tehdy nemohli tušit, co za jejich problémy vězí, my bychom měli být moudřejší.