Dopady omikronu na ekonomiku: Vyřadil řadu pracovníků, zbrzdil vzpamatování se z lockdownů

Chvíli se zdálo, že konec listopadu skoro vrací svět do krutých pandemických počátků. Akcie padaly, jak přicházely zprávy o nové variantě a investoři se obávali dalšího kola vládních omezení, uzavírání i dobrovolné izolace lidí. Po dvou měsících se to začíná narovnávat, zatím jsou dopady omikronu mírnější, než se svět obával. Trhy sice jsou nervózní, ale ne kvůli covidu, nýbrž kvůli možnému zvyšování úrokových sazeb.

Investiční banka Goldman Sachs si vytvořila nástroj pro mření úzkosti z viru: Sleduje ceny akcií těch evropských firem, jejichž fungování závisí na pandemické situaci – hotelů, aerolinek atd., zkrátka kde hraje roli, nakolik se lidé bojí chodit na veřejnost. V posledních týdnech tento index ukazuje nadějná čísla.

Nakažlivý omikron opatření nezpřísnil

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující 46 středně- a vysokopříjmových zemí (vč. Česka), zase vyhodnocuje velká data z vyhledávače Google. Nakolik lidé pátrají po pracovních místech, bydlení, ekonomické nejistotě a spoustě dalších skutečnostech – z toho se docela dobře daří předvídat ekonomický vývoj. Economist z těchto čísel soudí, že HDP v zemích OECD je aktuálně 2,5 procenta pod situací před pandemií; v listopadu, před nástupem omikronu, to bylo 1,6, ale před rokem skoro 5 procent.

Velká nejistota kolem omikronu je, zda v celkovém účinku převáží jeho horší stránky, nebo ty příznivější. Na jednu stranu je vysoce nakažlivý, na druhou stranu v průměru nezpůsobuje tak vážný covid-19 jako předchozí varianty SARS-CoV-2. Většina vlád nakonec nepovažovala omikron za důvod k dalším razantním omezením pohybu lidí, Čína je se strategií „nulového covidu“ a striktními opatřeními výjimkou.

Stejně všichni omikron chytneme? 5 důvodů, proč tomu nejít naproti

Švýcarská banka UBS hodnotí globální úroveň omezení, vytvořila si stupnici od jedné do deseti. Za poslední týdny, čili za omikronové vlny, přituhlo ze stupně 3 jen na 3,5. Z bohatých zemí jen Nizozemsko nařídilo na krátký čas skutečný lockdown, už tam také není tak přísný. Podle UBS se také od října skoro nezměnila omezení mezinárodního cestování; covidová opatření se týkají 31 % tras.

I Goldman Sachs vyhodnocuje, že celkový postoj ke covidu – jak vládní nařízení, tak chování lidí – je zhruba na stejné úrovni jako loni v létě, za vlny varianty delta. Přitom denně přibývá čtyřikrát až pětkrát víc nakažených než tehdy. A lidé se chovají takřka normálně i v zemích, kde se koronavirus začal šířit teprve nyní.

„Index normálnosti“ magazínu Economist se po propadech z minulých týdnů zase vrací nahoru. Zahrnuje osm ukazatelů v dopravě, volném čase a obchodě (např. návštěvnost kin a sportovních utkání, obsazenost hromadné dopravy či kanceláří…). Nejhůř na tom globálně byl na 35 bodech ze sta, a to v dubnu 2020. Nyní hlásí hodnotu 75. Nejvýše jsou Egypt a Pákistán, dokonce nad stovkou, tedy tam jsou lidé aktivnější než v roce 2019. Oproti lednu 2021 mají dnes hodnotu nižší jen tři země: Čína, Vietnam a Nový Zéland. Česku vychází 64,8, což bylo za předcházející dva týdny zlepšení o 1,4 bodu.

I když z omikronu nejsou takové obavy, reálné dopady má. Například podle odhadů je aktuálně covid pozitivních pět, možná až deset procent Američanů, mnohde tak kvůli nemoci, izolaci či péči o nakažené blízké chybí pracovní síly – to se za předchozích vln tak markantně nedělo.

Avšak mělo by jít jen o krátkodobou záležitost. Banka JPMorgan Chase odhaduje, že pracovní absence srazí růst hrubého domácího produktu Británie za leden o 0,4 procentního bodu. Firmy se nadcházejících měsíců příliš neobávají, jak vyplývá z indexu důvěry obchodníků, který sestavuje OECD na základě průzkumů mínění, ale i objednávek a zásob na skladech. Pod hodnotou 100 (čili se očekává, že bude hůř), byl naposledy index v prosinci 2020; v červenci až listopadu 2021 se index držel na 101,9, omikron ho v prosinci srazil na 101,8.

Z propadů po lockdownech roku 2020 se ekonomiky vzpamatovávají lépe, než se čekalo, ale dost nerovnoměrně. HDP roste v Jižní Africe od chvíle, kdy splaskla vlna omikronu. Británie se zjevně zvedá docela rychle, Francie ohlásila nejvyšší meziroční růst HDP za půl století, kdy výkon ekonomiky stoupl o 7 % - ale jen díky 8% propadu o rok dříve.

Jiné státy bojují – ať už kvůli pomalým očkovacím kampaním, nízké imunitě obyvatel nebo prostě smůle. Španělská ekonomika je stále o 7 % slabší než před pandemií. Podle propočtů OECD se i nejpomalejší z jejích členů letos dostanou nad ekonomickou úroveň před pandemií, ale u nich to bude znamenat jen 1% růst za tři roky dohromady, zatímco ty nejrychlejší členské země budou mít ekonomiky o 5 % výkonnější, uvedl Economist.