Omikron děsí svět: Daň za hromadění vakcín na Západě? Vědci před mutacemi varovali

Už už to vypadalo, že byl na Západě očkován prakticky každý, kdo o to stojí, a vakcíny mohou konečně putovat do chudších zemí. Jenže bohaté státy začínají očkovat třetími dávkami a také stále mladší děti, zatímco varianta omikron přidává nové obavy. Hrozí další křečkování vakcín?

„O předchozích variantách víme, a snad to bude platit i o omikronu, že očkovaní, byť mohou mírně onemocnět, tak to trvá daleko kratší dobu, čili má virus daleko kratší čas na případné mutování. Když se naočkuje víc lidí, mělo by to snížit přenos, a i když může docházet k průlomovým infekcím, bude se objevovat méně variant,“ konstatuje Vicky Bailleová, výzkumnice z Johannesburgu v Jihoafrické republice. Právě na jihu Afriky vědci identifikovali novou variantu omikron, o jejíž potenciálně vyšší infekčnosti jsou nyní obavy. Jenže místo očkování bezprostředně ohrožených lidí v jihoafrických ohniscích zbytek světa a hlavně Západ prostě region odřízl, zakázal odtud cestování – a vakcíny si bohaté státy nechávají pro sebe.

„Nikdo není v bezpečí, dokud nejsou v bezpečí všichni – to platí pro koronavirus a pro přístup k očkování, obzvlášť když se objevují všechny nové varianty,“ dodává Bailleová pro Al Džazíru.

Očkování drhne. V padesátce zemí nemá vakcínu ani desetina lidí. Experti varovně zvedají prst

„Vracet se k zákazům cestování, jaké tu byly počátkem pandemie, to podle mě nepomáhá nikomu,“ souhlasí Regina Osihová, epidemioložka jihoafrického Aurum Institute. „Světová reakce byla docela zklamáním. Pandemii tu máme dva roky a už jsme se za tu dobu naučili velkou spoustu věcí, které ale musíme začít realizovat. Například nyní máme oproti březnu 2020 nové nástroje – sofistikovanější testy, vakcíny, další hromadu věcí, co můžeme použít – musíme začít používat všechny nástroje z našeho arzenálu. Nesmí v tom být každý sám za sebe, potřebujeme solidaritu. Dokud se pandemie nevyřeší po celém světě, nebudou v bezpečí ani bohaté země,“ dodává Osihová.

„Očkovací nerovnost se prohlubuje dvěma způsoby. Na Západě, v bohatých zemích povolují a nabádají k očkování třetí, posilovací dávkou. V chudých zemích je nová urgence se vůbec nechat očkovat. Takže dohromady potřebujeme ještě víc vakcín, než jsme ještě na začátku roku mysleli, že bude třeba,“ argumentuje aktivista ve zdravotnictví Achal Prabhala. „Efekt varianty omikron je, že existující vakcínová nerovnost se ještě prohlubuje. Když žijete třeba v Nigérii, byli jste o dvě dávky pozadu, teď už jste pozadu o tři a brzy to můžou být i čtyři. A kde se vezmou všechny ty potřebné desítky miliard vakcín? Dnes neexistují!“

Na Covax Západ kašle

Hlavní vědkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) Soumya Swaminathanová připomíná, že už počátkem pandemie, na jaře 2020, vznikla iniciativa Covax s cílem zajistit spravedlivou distribuci vakcín po celém světě, aby všechny země mohly ochránit ty nejzranitelnější populace, než se začne očkovat hromadně. „Takto jsme mohli snížit počty mrtvých, jenže ten plán nefungoval kvůli hromadění vakcín. Ani výrobci, ani země, kde se vakcíny vyrábějí, s tímto globálním plánem nespolupracovali,“ kritizuje Swaminathanová. „Teď jsme ve velmi nebezpečné chvíli, panika kvůli omikronu opět podněcuje křečkování vakcín místo jejich sdílení. Covax doručil asi 600 milionů vakcín; přitom jsme doufali, že ke konci letoška to budou dvě miliardy.“

„Díky geniální vědě a silným výkonům z výroby to do Vánoc, za první rok, bude dělat 12 miliard vyrobených očkovacích dávek, dost na očkování všech dospělých světa. Přesto v nízkopříjmových zemích zůstává 95 % dospělých nechráněno. Je to možná největší politické selhání naší doby,“ upozorňuje Gordon Brown, britský expremiér, který nyní dělá ambasadora WHO pro globální financování zdravotnictví.

„Mezinárodně dohodnutý cíl pro každou zemi – naočkovat do prosince 40 % dospělých – 82 zemí nezvládne. Podle současných trendů potrvá do Velikonoc se k tomu aspoň přiblížit, a i tak to desítky zemí nemusejí stihnout. Od červnového summitu G7, kde se vůdci zavázali, že celý svět bude naočkován do konce roku, se propast dokonce rozšířila,“ napsal v komentáři pro server Al Džazíry.

Očkování proti covidu: Třetí dávka na západě začíná být povinná, Africe chybí vakcíny i na první

Jak dodává epidemioložka Osihová: „V některých zemích se podalo 220 dávek na 100 obyvatel, v jiných jedna dávka na sto lidí. Je to o kupní síle, výrobních kapacitách…“

Šéf WHO Tedros Ghebreyesus na to upozorňuje od chvil, co Amerika, Evropa a Izrael začaly očkovat; nyní tuto nerovnováhu rovnou označil za „skandál, který musí ihned skončit“, komentoval skutečnost, že se na západě očkuje násobně víc očkovaných (tj. dostávají třetí dávku) než v chudých zemích neočkovaných lidí. Země G20, tedy hospodářský nejsilnější státy, si pořídily 89 procent všech vakcín a i z budoucí produkce mají pod kontrolou 71 procent. Slibují velkou část z nich věnovat rozvojovým zemím, ale skutečnost za sliby zaostává…

Léky na covid

Bude se situace opakovat i na poli léků proti covidu, jejichž vývoj trval o něco déle než prvních vakcín? „Nyní se blíží dvě potenciálně revoluční antivirotika, od firem Pfizer a Merck, která by měla zastavit rozvoj středních a těžkých případů,“ říká Osihová. „Bude hrozit to samé riziko: Výrobní kapacity nejsou dostatečné pro pokrytí všech, takže ty léky dostanou země s lepší vyjednávací pozicí, kupní silou… Se společnými nákupy pro chudší země se nehraje fér. Očkovaní lidé v bohatých zemích budou mít i přístup k pokročilým lékům, zatímco ti neočkovaní, jimž hrozí větší nebezpečí smrti či těžkého onemocnění, se k nim nedostanou.“

Aktivista Achal tady přece jen vidí naději: „K těmto pilulkám bude mít přístup řada chudších zemí díky patentové dohodě, neboť to výrobci umožní. Přitom třeba firma Pfizer nedělá totéž se svou vakcínou, jejíž výrobu by také mohla umožnit jiným firmám – ale nad vakcínami mají monopolní kontrolu, a nejen skrze duševní vlastnictví. Nic na světě je nepřiměje k tomu, aby se monopolu vzdaly.“

Větší naději než západní země v minulých dnech nabídla Indie, kde působí největší výrobce vakcín světa, Serum Institute. Pro Covax začal konečně vyvážet oxfordské vakcíny neboli Covishield (které pro západní trhy vyrábí AstraZeneca), první vyrazily do Tádžikistánu. „Obnoví rovnost dodávek vakcín ve světě,“ pochvaloval si na twitteru šéf Serum Institute, Adar Poonawalla. Jenomže nejde o pokrok, nýbrž o dohánění manka – do Covaxu měla firma podle smluv dodat 200 milionů dávek už dřív, jenže po prudkém rozpuku pandemie indická vláda vývoz zakázala, a tak jich Covax dostal jen 30 milionů. Až nyní vláda export povolila, když se tam situace zmírnila, píše Al Džazíra.

Za letošek plánoval indický gigant vyrobit miliardu dávek Covishieldu, ale tento cíl už o čtvrt miliardy překonal. Vedle toho firma vyrábí i vakcínu společnosti Novavax, kterou zatím schválily Indonésie a Filipíny, kam také z Indie putují. Jenže kdo ví, jak zareaguje indická vláda, jestli do země přinese novou vlnu varianta omikron.