Očkování drhne. V padesátce zemí nemá vakcínu ani desetina lidí. Experti varovně zvedají prst
Úrovně proočkovanosti, kterou státům zadala za úkol Světová zdravotnická organizace (WHO), nedosáhlo více než padesát zemí. Původním plánem bylo do konce září naočkovat 10 procent populace. Se splněním zadání má největší problém Afrika. Přehled poskytl server DailyMail.
Na celém africkém kontinentu mají dokončené očkování pouhá 4,4 procenta lidí na rozdíl od bohatších států, které ve většině případů překročily alespoň 50 procentní hranici proočkovanosti. Evropská unie hlásí 62 procent, Spojené státy pak 55 procent. Do konce roku chce Světová zdravotnická organizace podat obě dávky vakcíny čtyřiceti procentům světové populace, cíl je ale podle nových odhadů více než optimistický.
Polovina afrických států podala vakcínu méně než dvěma procentům svých obyvatel. Desetiprocentní proočkovanosti dosáhlo jen 15 z celkových 54 zemí. Očkovací programy selhaly i ve velkých státech, jako je Egypt, Etiopie a Nigérie. Burundi a Eritrea dokonce zatím očkovat nezačaly vůbec.
Některým světovým zemím zkomplikovaly očkování přírodní katastrofy i politické spory. S konflikty a nepokojem se musí potýkat Jemen, Sýrie, Irák, Afghánistán a Myanmar. Jiný státům, jako je například Haiti, zase zavařily potopy. S problémy se potýká i bohatý Tchaj-wan, který v průběhu roku čelil komplikacím s distribucí a desetiprocentní hranice také nedosáhl.
V Africe za minimální proočkovaností stojí hlavně chudoba a nestabilní očkovací program.
Kde to vázne?
Africké státy od začátku závisí na mezinárodním distribučním programu Covax, který dodává vakcíny chudým zemím. Hlavní problém nastal, jakmile se největší světový výrobce vakcín (Serum Institute of India) rozhodl v dubnu pozastavit světovou distribuci a začal se soustředit na zásobování indických zdravotnických center. Na institutu je přitom program Covax do velké míry závislý.
Covaxu přislíbily vakcíny bohaté a dobře zásobované země. Mezi ně patřily i státy skupiny G7, které na letošním summitu oznámily, že programu darují jednu miliardu dávek. Dosud ale poskytly méně než 15 procent. Pomoc slíbily i Spojené státy, ty se rozhodly nad rámec již dříve přislíbeného množství poskytnout 500 milionů dávek vakcíny od Pfizer/BioNTech.
Další problém představovala prioritizace velkých bohatých států, které o zásoby vakcín požádaly farmaceutické výrobce jako první – měli tak přednost před chudšími státy, mezi které spadají i země Africké unie a další. Pozadu zůstal také právě program Covax.
Afrika momentálně bojuje i s odmítavým přístupem některých místních. Ačkoli všeobecná ochota nechat se naočkovat průběžně roste, lidé mezi 18 a 25 lety začali o vakcíně více pochybovat.
Aby do konce září dosáhl desetiprocentní proočkovanosti, potřeboval africký kontinent 270 milionů vakcín. Dostal ale o skoro 25 procent méně – tedy 200 milionů. Bohaté země mezitím vyhazují očkovací dávky, které přesáhly dobu trvanlivosti. „Musíme požádat země, aby darovaly dávky, které vydrží déle,“ řekl Ayoade Alakija z Aliance pro distribuci vakcín Africké unie.
Proti vyhazování prošlých vakcín se nedávno vyslovil i bývalý britský premiér Gordon Brown. Požaduje okamžité řešení, které zabrání tomu, aby bohaté státy likvidovaly miliony nahromaděných dávek.
Indie slíbila, že distribuci očkovacích látek do zahraničí obnoví od října. Zároveň se má podle prohlášení tentokrát zaměřit primárně na asijské země a program Covax.
Afrika je prolezlá nemocemi (a parazity) před kterými je Covid jen dětská zábava. Není divu že je jim to u zadele.
Dodnes vzpomínám na jednoho, co mi (ještě dávno za totáče) na infekci řekl: u nás ti blízká řeka může sníst oči. Měl nejspíše na mysli onchocerca volvulus. Co ale lidi moc netuší, je, že něco podobného může člověk chytit i od severských sobů...