Kritická situace v německých nemocnicích: Doktoři varují před tříděním pacientů

Vzhledem k rychle se zvyšujícímu počtu infekcí koronaviru dosáhlo již mnoho klinik v Německu svých kapacitních limitů, protože chybí lůžka intenzivní péče a především potřebný ošetřovatelský personál, jak uvedla Deutsche Welle.

Velmi názorně to ukazuje tzv. registr intenzivní péče DIVI, který provozuje Německá mezioborová asociace pro intenzivní péči a urgentní medicínu (DIVI) společně s Institutem Roberta Kocha (RKI). Ve více než 1200 nemocnicích v Německu je 19 373 lůžek intenzivní péče, ale pouze asi 7 145 z nich má vysokou úroveň péče, tedy pouze zde lze pacienty připojit na umělou plicní ventilaci, jež bývá potřeba u nejhorších případů covidu-19.

Podle registrů DIVI se v současné době na jednotce intenzivní péče léčí 3845 pacientů s covidem-19, z toho 1968 pacientů je připojeno k plicní ventilaci. Za uplynulých 24 hodin bylo na JIP přijato 292 nových pacientů. To znamená, že je k dispozici už jen 1 757 vysoce kvalitních lůžek intenzivní péče v celém Německu.

Otevřené techno kluby a důraz na neočkované: Jak Německo prochází druhým podzimem s covidem

Stále tedy existují volná lůžka intenzivní péče, ale ne v některých regionech, jako třeba Bavorsko, Durynsko a Sasko, kde je počet infekcí obzvláště vysoký, píše Deutsche Welle. V Sasku podle prezidenta tamní zemské lékařské asociace Erika Bodendiecka hrozí v nejbližších dnech přetížení jednotek intenzivní péče. Brzy se dá očekávat, že v určitých regionech spolkové země budou muset o lůžko "soutěžit" dva pacienti, řekl Bodendieck pro Deutschlandfunk.

Pak hrozí triážní situace: Přednost mají ti, kteří pak mají větší šanci na úspěšnou léčbu. Neočkovaní lidé by tak byli v nevýhodě.

Hororový termín triáž

Triáž neboli třídění se týká lékařského rozhodnutí, kteří pacienti by měli být léčeni jako první nebo kteří by neměli dostávat intenzivní léčbu kvůli závažnosti jejich případů či jiným faktorům, když jsou léčebné kapacity omezené. Německo se během koronavirové pandemie dokázalo do značné míry obejít bez systému třídění.

Každý pacient v Německu má v zásadě stejnou hodnotu. Každý, kdo potřebuje léčbu, je přijat do nemocnice. Ve výjimečných případech, jako jsou přírodní katastrofy nebo pandemie, však může nastat scénář, kdy budou nemocnice zcela přetíženy. V této výjimečné situaci musí lékaři zvážit, kdo má největší šanci na uzdravení, aby se zachránilo co nejvíce lidí.

Vzhledem k tomu, že neočkovaní pacienti s covidem-19 obsazují lůžka intenzivní péče, nemůže být podle lékařských odborníků adekvátně postaráno o ostatní pacienty v oblastech s vysokou incidencí. „Již nyní máme tzv. měkké třídění, která nastává například tehdy, když pacienta s infarktem vozí hodinu sanitka a nemůže najít nemocnici s volným lůžkem na jednotce intenzivní péče,“ říká Michael Hallek, ředitel I. interní kliniky Kolínské univerzitní nemocnice. „To vede ke zhoršení péče. Tato situace již nastala na jihu a východě Německa.“

Ředitel Kliniky intenzivní medicíny Univerzitního lékařského centra v Hamburku-Eppendorfu (UKE) Stefan Kluge rovněž hovoří o „latentní triáží“. V tomto procesu již nemocnice nemohla přijmout pacienta s mrtvicí nebo pacienta s akutní leukémií. „Samozřejmě se to již děje,“ uvedl lékař intenzivní péče. „Je však nesmírně obtížné rozhodnout, které operace by se měly odložit a které ne. A nemluvíme o operacích kyčlí, ale například o urgentních cévních operacích, při kterých může prasknout céva.“

Rozhodovací kritéria

V Německu neexistuje žádný zákon o třídění, který by výslovně upravoval, jak musí lékaři rozhodovat o životě a smrti v naléhavých situacích. Teprve v březnu 2020 vypracovalo sedm lékařských společností odpovídající Doporučení pro opatření v oblasti třídění v době koronaviru. Jejich cílem je usnadnit rozhodování a stanovit pokud možno jednotné etické normy.

„Priority nejsou výslovně stanoveny s cílem ocenit lidi nebo lidské životy, ale s cílem umožnit co největšímu počtu pacientů účast na lékařské péči v krizových podmínkách s omezenými zdroji.“

Když dojde na lámání chleba, musí se lékaři rozhodovat pouze na základě klinických vyhlídek na úspěch. Rozhodujícími faktory jsou celkový zdravotní stav, závažnost akutního onemocnění, hladina kyslíku v krvi nebo to, zda má pacient již existující onemocnění, jako je pokročilé onemocnění ledvin, rakovina nebo výrazné srdeční selhání.

Pokročilé nádorové onemocnění nebo závažné poškození jater by proto mohlo vést k nižší prioritě. Naopak v Německu nesmí rozhodovat věk, pohlaví, národnost, sociální postavení, druh zdravotního pojištění, zdravotní postižení nebo irelevantní předchozí onemocnění, jako je demence.

Tato strašná rozhodnutí o životě a smrti se dělají podle principu mnoha očí. Pokud je to možné, rozhodnout, kteří pacienti dostanou jakou léčbu, by měli dva lékaři se zkušenostmi s intenzivní péčí společně s ošetřovatelským personálem a dalšími odborníky.

Žádné upřednostňování pacientů s covidem-19

Pro stanovení priorit je zásadní, aby byli všichni pacienti na intenzivní péči v nemocnici posuzováni stejně, bez ohledu na to, kde jsou právě ošetřováni (oddělení urgentního příjmu, jednotka intenzivní péče, všeobecné oddělení...). Výslovně by toto stanovení priorit nemělo probíhat pouze v rámci skupiny pacientů s covidem-19. Pacienti s koronavirem proto nesmí mít přednost například před pacienty s rakovinou nebo mrtvicí.

Proč covid dál trápí i řadu plně očkovaných: Na vině průlomové infekce i odmítači vakcíny

Rozhodnutí, zda má být očkovaný pacient s covidem upřednostněn před neočkovaným, musí lékaři v každém jednotlivém případě rovněž učinit výhradně na základě výše uvedených klinických vyhlídek na úspěch.

„U neočkovaných pacientů s covidem obecně neplatí, že mají větší šanci na přežití,“ připomíná však pro Deutsche Welle prezident Saské zemské lékařské společnosti Bodendieck.