Úterý 25. ledna 2022
Svátek slaví Miloš, zítra Zora
Zataženo 3°C

Zvrat v kauze vraždy černošského aktivisty. Kdo byl Malcolm X a proč smrt očekával?

Autor: mav, Washington Post - 
20. listopadu 2021
12:45

Soud zprostil viny dva muže odsouzené za vraždu afroamerického aktivisty Malcolma X (†39). Jen třetího muže justice potrestala oprávněně, zato jeho komplicové spravedlnosti unikli. Význam Malcolma X pro hnutí za černošská práva rozebírá list Washington Post.

Malcolm X se narodil roku 1925 v Nebrasce coby Malcolm Little; anglické příjmení zděděné po otrokářích zavrhl, X značí, že své původní, africké příjmení neznal. Proslul jako afroamerický náboženský vůdce a občanskoprávní aktivista, který horlil za posílení černochů a v rámci afroamerické komunity prosazoval přestup k islámu – byl mluvčím organizace Nation of Islam (Islámský národ).

Ve své době byl kontroverzní jak pro bělochy, tak pro černochy. Halasně kritizoval rasismus bílých, které označoval za „modrooké ďábly“, a toužil po separatistické společnosti černochů. Pro mnohé Afroameričany, zejména na severu USA, byl hrdinou pro své pevné postoje odsuzující brutální přístup k černošské menšině. Dnes se opět tato figura vzývá, například v kontextu neslavně proslulého zabíjení černochů bílými policisty (George Floyd, Eric Garner, Michael Brown aj.).

Podobně jako další zavražděný aktivista, reverend Martin Luther King Jr., i Malcolm X za svůj nedlouhý život změnil postoje. Roku 1964 opustil Islámský národ, procestoval Afriku, mluvil s teology věhlasné mešity al-Azhar v Káhiře a podnikl hadždž (pouť do Mekky). Tam potkal muslimy „všech barev, od modrookých blonďáků po černé Afričany“, a uvědomil si, že to může být cesta. Opustil dosavadní protibělošskou ideologii a konvertoval k sunnitské verzi islámu.

Jeho světové ambice však vládu Spojených států nadále dráždily, například když USA obvinil na půdě OSN z porušování lidských práv Afroameričanů. Zároveň začínal být hrozbou pro své někdejší souvěrce a hlavně vůdce Islámského národa, kterým byl jeho někdejší mentor Elijah Muhammad. Když ještě pracoval pod ním, dozvěděl se totiž o jeho četných nevěrách a nemanželských dětech. Pokrytectví a pokřivená morálka vůdce ho frustrovaly natolik, že o tom Malcolm začal mluvit s dalšími členy Islámského národa.

Otevřeně také porušil Muhammadovo nařízení nekomentovat zavraždění prezidenta J. F. Kennedyho 22. listopadu 1963 – zatímco Islámský národ poslal kondolence, Malcolm X se prezidentově smrti nevybíravě vysmíval. Šéf mu na 90 dní zakázal vystupovat.

„Zabijou mě“

Záhy Malcolm veřejně ohlásil odchod z Islámského národa. A docela otevřeně počítal s tím, že mu to neprojde. „Brzo mě zabijou,“ řekl v prosinci 1964 v Oxfordu – jak pro deník Guardian vzpomínal tehdejší student Tariq Ali, který ho na univerzitě hostil coby představitel studentského spolku. A kdo? „Buď Islámský národ, nebo FBI.“

„Jestli budu naživu, až ta kniha vyjde, bude to zázrak,“ řekl Malcolm (později slavnému) spisovateli Alexi Haleymu, který psal jeho životopis. A nebyly to jen plané tlachy. Na Malcolmův dům v newyorském Queensu zaútočili neznámí pachatelé Molotovovými koktejly, aktivista i s manželkou a malými dětmi se štěstím unikli požáru, připomněl Washington Post. „Uvěřil jsem, že jsem zemřel před 20 lety, žiju jako muž, který už je mrtvý. Vůbec nikoho a ničeho se nebojím,“ prohlásil pak před reportéry – a to ho od smrti dělilo posledních pár dní.

Tím osudovým datem byla neděle 21. února 1965. Malcolm X měl v harlemském sále Audubon Ballroom přednášku v rámci Organizace afro-americké jednoty, kterou minulý rok založil na podporu lidských práv a spolupráce černochů Ameriky i Afriky.

Malcolm sice měl bodyguardy, ale ostraze nakázal nekontrolovat příchozí – aby diváky neodradil. A předpokládal, že takové opatření by stejně zabijáky Islámského národa nezastavilo.

Aktivista se zrovna chystal začít svůj proslov. „Salám alajkum – mír s vámi,“ pozdravil jako správný muslim. Vtom ho přerušilo pozdvižení mezi diváky. „Negře, vyndej ruku z mý kapsy!“ zakřičel jistý muž, načež zapálil srolovanou ponožku a coby kouřovou bombu ji hodil na podlahu sálu. „Ale, ale, bratři, nechte toho,“ uklidňoval je Malcolm z pódia. Dva jeho bodyguardi opustili svá místa pod pódiem a vyrazili k nenadálé situaci. Mezitím ale na pódium přispěchal vrah, brokovnicí s upilovanou hlavní střelil aktivistu do hrudi. A pro jistotu ho střelili ještě další dva komplicové; dva z útočníků z toho chaosu unikli, třetího bodyguard střelil do stehna.

Malcolma X zasáhlo 16 střel. Malcolma X zasáhlo 16 střel. | Profimedia.cz

Malcolma se zatím pokoušel oživit Gene Roberts, tajný policista, který infiltroval Malcolmovu organizaci, aby jej střežil. Už mu ale pomoci nedokázal.

„Pandemonium, jinak tu scénu popsat nedokážu,“ hlásil rozhlasový reportér Gene Simpson, který seděl v první řadě. „Všichni padli na zem. I já jsem se odplazil na stranu. Výstřely zvonily všude kolem, zatímco se Malcolmovi stoupenci snažili zadržet ty, které na něj stříleli. Jeden pálil jako v nějakém Westernu, pozadu běžel ke dveřím a pořád pálil,“ dodal reportér. Policie v Malcolmovi našla 16 střel.

Smrt občanskoprávního aktivisty byla dlouho předmětem kontroverzí – od pochopitelné skepse až po divoké konspirační teorie. Čtvrteční justiční zvrat mnozí očekávali, na klíčovou otázku však neodpovídá – kdo tedy skutečně Malcolma zabil?

Policie později po činu zadržela tři muže. Jedním byl onen postřelený útočník, tehdy 22letý Talmadge Hayer (rovněž známý jako Thomas Hagan a Mujahid Abdul Halim). K činu se přiznal a později nahlásil i spolupachatele. Těmi ovšem nebyli další dva zadržení – jejich vinu svou výpovědí hned roku 1966 vylučoval.

Norman 3X Butler (ve vězení si změnil jméno na Muhammad A. Aziz) a Thomas 15X Johnson (Khalil Islam) vůbec neměli být odsouzeni. Stejně jako Hayer však dostali doživotní tresty. Všechny tři postupně z vězení propustili. Islam si odseděl přes 20 let a zemřel roku 2009, očištění se tak nedočkal – u soudu byli tak dva jeho synové. Azizovi je nyní 83 let a osvobozující verdikt si osobně vyslechl.

Spiknutí agentů FBI?

Mnozí soudili, že ve vraždě měli prsty newyorští či federální policisté (FBI). Mj. později vyšlo najevo, že tajili i státním zástupcům, že se do Malcolmovy skupiny infiltroval tajný policista – a tak při procesu nebyl vůbec vyslechnut.

Jiní experti uznávají, že Malcolma policisté považovali za nebezpečného radikála, kterého je třeba zastavit, ale k vraždě se uchylovat nemuseli – sám jí šel naproti. Když opustil Islámský národ, nařídil své ochrance nenosit zbraně a neprohledávat návštěvníky jeho akcí.

„Do zabití Malcolma X se nemuseli zaplétat – znali Islámský národ,“ hájí policii Peter Goldman, někdejší reportér magazínu Newsweek a autor knihy Smrt a život Malcolma X. „Věděli, že Muhammadovi stoupence neodradí ochranka ani policie – že projdou třeba zdí, aby uskutečnili rozkazy Islámského národa,“ řekl Washington Postu.

Justici popostrčil loňský dokument internetové televize Netflix Kdo zabil Malcolma X? Historik Abdur-Rahman Muhammad a investigativní reportér Les Payne v seriálu prezentovali důvěryhodná tvrzení, že Malcolmovi vrazi museli patřit k mešitě v Newarku a ne v Harlemu, kam chodili oba nespravedlivě odsouzení. Ostatně by proto Malcolmovým lidem museli být povědomí, kdyby takto vpadli do sálu.

Dokumentaristé rovněž zpovídali pamětníka z newarské mešity, který uvedl, že z brokovnice na Malcolma střílel William Bradley (alias Al-Mustafa Shabazz). Toho za pachatele označil i odsouzený komplic Hayer a prý to v newarské komunitě bylo veřejným tajemstvím, sám Bradley však až do své smrti roku 2018 účast na vraždě popíral.

Brzy po premiéře dokumentu případ znovu otevřel manhattanský prokurátor Cyrus R. Vance Jr. s tím, že rozsudky z roku 1963 jsou velmi nevěrohodné kvůli odporujícím si výpovědím svědků, tajení dokumentů i dalším stopám, které prezentovali historici, novináři a filmaři. „Před procesem, během něj i po něm newyorská policie i FBI zatajila ohromné množství důkazů o jejich nevině, skrývala to i před prokurátory,“ řekl podle Washington Postu David Shanies, právník, který nespravedlivě odsouzené nyní reprezentoval.

„Bylo jasné, že to nebyl férový proces,“ konstatoval prokurátor Vance a omluvil se za své někdejší předchůdce, podobně jako soudkyně, která vzápětí rozsudky zrušila. Přímo nevinu formálně konstatovat nemohla, po smrti jsou zřejmě nejen skuteční pachatelé, ale i většina svědků; a chybí důležité důkazy. Ale vyšetřovatelé o nevině nepochybují. Aziz a Islamova rodina se nyní mohou se státem New York soudit o odškodné.

Video Mám jeden sen. Úryvek ze slavné řeči Martina Luthera Kinga - Knihovna amerického kongresu

bizon_pepa ( 20. listopadu 2021 17:08 )

Je pochopitelné, že své africké příjmení nemohl znát. Protože Afričan ani nikdy nebyl. Takže zas jen nějaký komediant.

Zobrazit celou diskusi
Další videa