Mrtvá řeka? Několik druhů žraloků překvapivě našli v Temži u Londýna

Průzkum Zoologické společnosti Londýna (ZSL) přinesl „pozitivní zprávy“ z pohledu říčního života a obnovy ekosystému Temže. Roku 1957 totiž tehdejší experti prohlásili úseky na dolním toku a v estuáru - dlouhém ústí - za „biologicky mrtvou“. Tradiční anglický průmysl v jejím povodí měl vážné ekologické dopady. 

Ale řeka nevymřela úplně. „Výzkum ukázal výrazné dlouhodobé zlepšení kvality vody díky modernizaci čističek kanalizace, což se projevilo hlavně ve zvýšení rozpuštěného kyslíku a poklesu koncentrace fosforu,“ chválili například experti ZSL. V ústí Temže díky tomu pozorovali mimo jiné hned několik druhů žraloků.

Psohlav obecný se živí rybami a korýši, může se dožívat až 50 let a za tu dobu dokáže samice dorůst skoro na dva metry a půl metráku; samci bývají o něco menší. Podle britských odborníků nikdy člověka bezdůvodně nenapadl. Pro vysoký obsah vitaminu A v játrech se mu říká také vitaminový žralok, běžně se loví. Je však kriticky ohrožený. Podle ZSL přes rok migruje mezi póly a rovníkem, každé dva či tři roky se ovšem vracejí na stejné místo kvůli rozmnožování.

Takto psohlava natočil waleský potápěč-biolog Jake Davies:

Hladkoun hvězdnatý dostal název od bílých teček na hřbetě. Může mít až 1,4 metru a 12 kilogramů. Jeho jídelníček se zakládá na korýších, mušlích a dalších měkkýších. V červeném seznamu ohrožených druhů je veden jako „téměř ohrožený“, tedy to s tímto druhem není tak vážné jako s jinými.

Hladkoun u Walesu:

Ostroun obecný umí žít i v hloubkách až 900 metrů, ale častěji je vidět do 200 metrů. Na červeném seznamu je coby „zranitelný“, o stupeň hůř než hladkoun hvězdnatý. Žije skoro po celém Atlantiku, shromažďuje se do tisícihlavých hejn. Narůstá i něco přes metr a půl. Zvláštní je pro své jedové trny na okraji obou hřbetních ploutví. Když po něm jde predátor, stočí se a lovce bodne a otráví. Člověka to může bolet a rána může otéct, ale vážné nebezpečí nehrozí.

Psohlavové a hladkouni jsou živorodé druhy (zatímco jiní žraloci kladou vejce, potažmo jsou známé i různé mezistupně obou metod), v Temži přebývají hlavně mláďata, než se vydají do oceánu. „Je proto důležité o těchto žralocích nasbírat data, abychom zajistili jejich dlouhodobé přežití v divočině,“ uvádějí žraločí experti ze ZSL.

Žraločí „superdálnice“ u Galapág v ohrožení: Rybáři ohrožují i želvy, vědci nabízí řešení

S rybami je to na spodním toku Temže horší, studie ukázala, že zastoupených druhů tu ubylo. Vědci apelují na další výzkum, aby se zjistily příčiny. Nyní tam žije víc než 115 druhů ryb a 92 druhů ptáků, jenže mnohé z těchto druhů ohrožuje znečištění, jakož i změny klimatu.

ZSL varuje, že teplota řeky stoupá průměrně o 0,2 °C každý rok. A stejně tak stoupá její hladina, což se měří už 110 let. Od roku 1990 se jedná o průměrný roční vzestup skoro půl centimetru.

„Jak teploty vody i hladina moře nadále stoupají, život v estuáru bude obzvláště zasažen, dojde ke změnám životních cyklů i rozšíření jednotlivých druhů,“ varuje ZSL.

„I kdybychom teď měli negativní emise, přijde nejméně metrový nárůst hladiny oceánů,“ řekl už dříve pro CNN oceánograf Ivan Haigh ze Southamptonské univerzity. Nárůst hladiny je pozorovatelný hlavně v extrémech; stále častěji se musejí zavírat brány proti záplavám, které může způsobovat jak přívalový déšť, tak silný příliv – až do Londýna takto Temže může téct opačným směrem. Řeka má 346 km na délku, v Londýně už je až dvacet metrů hluboká, plus extra sedm metrů při mořském přílivu.

Dramatická předpověď na příští dekádu: Na povodně si musíme zvykat. Může za to i Měsíc

Občas se až do Londýna zatoulá i velryba, ale to často neskončí dobře. V květnu se dost daleko proti proudu zasekl mladý plejtvák malý a vysiloval se marným bojem v neznámém prostředí zdymadla. Napřed záchranářům unikl, ale další den ho zase našli, znatelně vysíleného.

„Medici použili nafukovací pontony, aby zvířeti zabránili sklouznout zase do řeky, což umožnilo týmu veterinářů ze Zoologické společnosti Londýna lépe zvíře prohlédnout a ukončit jeho utrpení,“ uvedli záchranáři. „Tento druh žije na severu Severního moře, takže byl hodně ztracený,“ řekl CNN mluvčí Přístavní správy Londýna Martin Garside. Obdobný zásah prý mívají zhruba jednou ročně.