Vystopován díky matracím. Kolumbie dopadla brutálního narkobarona, druhého Escobara

Únosy, spiknutí, masové vraždy a drogy… Otoniela chtěla nejen kolumbijská justice, ale i Spojené státy – za informace k jeho dopadení nabízely odměnu pět milionů dolarů (110 mil. Kč). Pět let trvala operace Agamemnon s cílem bosse chytit nebo zabít. Už před jeho lapením slavila dílčí úspěchy: Zadrženo 400 tun kokainu i zabití Otonielových nejbližších. On sám ale lstivě unikal.

Klan ze zálivu (též Los Urabeños podle zálivu a města Urabá) vzešel z jedné z mnoha ozbrojených skupin občanské války v Kolumbii. Většina takových ale v prvních dekádách 21. století složila zbraně.

Od revoluce k drogám

Prvním bossem byl Daniel Rendón Herrera neboli Don Mario, zadržený v dubnu 2009 v džungli. Velení převzal Juan de Dios Úsuga alias Giovanny, než ho na Silvestra 2011 při razii zastřelil jeden z policistů. Od té doby Klanu ze zálivu velel Dario Antonio Úsuga David, Giovannyho mladší bratr.

Otoniel se starším bratrem i několika bratranci prošel řadou ozbrojených skupin: FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie, nejznámější z tamních guerill), EPL, AUC. Ozbrojené povstání proti vládě už je ale přestalo zajímat, uvádí El Tiempo, nyní se klan soustředí čistě na obchod s drogami.

Nejde o jednolitou organizaci, spíš o jakousi franšízu gangsterů operujících v různých oblastech. Otoniel z nich byl nejmocnější; působil v masivu Paramillo a přilehlém venkově.

Escobar byl pro jedny hrdina, pro druhé vrah: Pálil bankovky, aby zahřál rodinu! Manželku donutil v 14 letech k potratu

Prezident Iván Duque letos prohlásil operaci Agamemnon za prioritu pro policii i armádu. „Dopadení či smrt Otoniela je morálním dluhem policii,“ připomněl policejní ředitel generál Jorge Luis Vargas 22 příslušníků v tomto úsilí padlých.

„Nocuje na izolovaných místech, na jednom tráví dva až pět dní, aby ho pořádkové síly nemohly lokalizovat,“ konstatoval prezidentův report o bossovi. K ruce měl dvacet nejbližších kumpánů, „vnější kruh“ se skládal z dalších víc než dvou stovek ozbrojenců strategicky rozmístěných po masivu Paramillo (součásti Západních Kordiller).

Do gangsterských táborů pravidelně chodily prostitutky, dobře zaplacené za poskytované služby – i za mlčení.

Kurýr místo telefonu

Aby ho úřady nevystopovaly, vyhýbal se Otoniel moderním komunikačním technologiím jako telefonům a vysílačkám. Spíš spoléhal na živé kurýry, kteří přenášeli „flešky“ (USB klíčenky) se zvukovými nahrávkami jeho pokynů.  

Otoniela však zradilo zdraví. Trpěl vysokým tlakem, cukrovkou a také ho trápily ledviny. Občas se nechal vyšetřit některým lékařem, kterému bohatě zaplatil za mlčenlivost. Právě nemoci ovšem vedly k jeho dopadení. Jak se smyčka uzavírala, vyšetřovatelé sledovali, co se kde v oblasti šustne, získávali informátory. Jednou stopou bylo dietní jídlo, které bossovi vesničané dodávali, a druhou ortopedické matrace – ty v prostých venkovských budovách vypadaly poněkud nemístně.

Narkobaron měl stále u sebe dva hlídací psy a dva dobře udržované koně, aby mohl kdykoliv upláchnout do nepřístupného terénu. To se také nakonec stalo, když mu byli policisté a vojáci v patách – 800 mužů a žen, z toho 500 na místě, včetně 22 vrtulníků. Operaci asistovala i britská tajná služba MI6 a americké CIA a celní správa ICE. „Patroly se skládaly z deseti vojáků a dvou policistů, měly rozkaz prohledat každý milimetr,“ uvedla policie.  

Dostihli ho schovaného v džungli, den nejedl a nepil. „Stát, jsem Otoniel, nezabíjejte mě!“ vzdal se, když na něj voják speciální jednotky namířil svou zbraň. To bylo v pátek 22. října, popsal El Tiempo. Na fotografiích vypadá gangster docela klidně, uvolněně, ba se usmívá. Když nic jiného, tak věděl, že ho chtějí lapit živého.

Pouhých 25 let v base za 100 vražd. Mafiánský boss napráskal kumpány a jde domů

„Tohle je největší rána, jakou obchod s drogami v tomto století v naší zemi dostal, lze ji srovnat jen s pádem Pabla Escobara v 90. letech,“ slavil prezident Duque. „Je to nejobávanější pašerák drog na světě, vrah policistů, vojáků, společenských vůdců, verbíř nezletilých. Také je znám pro své šílenství, jež ho vedlo k opakovanému zneužívání dětí a dospívajících. Byl hledaný nejen pro obchod s drogami, ale také pro zneužívání nezletilých,“ cituje ho El Tiempo.

Prezident ujišťuje, že Klan ze zálivu to má za sebou. Ministr obrany Diego Molano dodal, že kartel má na svědomí největší vývozy kokainu z Kolumbie do USA a Evropy.

Escobarovo zabití nic nezměnilo

Ne všichni ale nadšení státních představitelů sdílejí. „Padl Otoniel, ‚capo di tutti cappi‘, velká ryba a kormidelník Klanu ze zálivu, největší narco a reinkarnace Pabla Escobara. A k čemu je to dobré pro Kolumbijce? Pravděpodobně k ničemu, stejně, jako když padl Escobar,“ glosuje komentátorka El TIempo Paola Ochoaová. „Po Otonielovi přichází nová generace drogových obchodníků, kteří jdou bojovat o podíl na neukojitelném globálním trhu s kokainem; byznys, v němž se ročně točí kolem 650 miliard dolarů (14,3 bilionu Kč), nikdy nezmizí, lhostejno kolik hlav se dopadne. Protože dokud je poptávka, vždycky bude nabídka, Evropani a gringos si moc rádi plní nosy bílým práškem.“

Podle ní se situace po zabití věhlasného Escobara 2. prosince 1993 jedině zhoršila, a to brutálně. „Pěstování koky vzrostlo na pětinásobek, z 50 tisíc hektarů roku 1995 na 245 tisíc vloni. Výroba kokainu vzrostla šestkrát, na 1137 tun v roce 2020. Ale co se nezměnilo: V Kolumbii ze zisků zůstávají jen drobné. Pěstujeme 80 procent světové koky, vyrábíme sedm z deseti gramů kokainu, vyvážíme do desítek zemí, ale nadále dostáváme méně než 10 % konečných zisků. Většinu shrábnou mexické kartely a prostředníci, kteří drogy distribuují v USA, Evropě a Austrálii,“ připomíná komentátorka.

Drogová císařovna a umělá prsa. Milenky mexických gangsterů se předhání v úpravách těl

Její kolega Juan Lozano alespoň vítá, že se díky masivní operaci snad podaří rozkrýt nejen mocný gang, ale i některé jejich komplice, zkorumpované úředníky, policisty i politiky. Rovněž však varuje, že boj nekončí: „V bojích o nástupnictví budou nohsledi podnikat teroristické činy, ozbrojené údery, pomstu. Úřady to vědí a chápou, že se v boji nemůžou zastavit. Přijdou desítky malých Otonielů a nadále budou přicházet, dokud se nezmění podmínky, které to umožňují.“