Pouhých 25 let v base za 100 vražd. Mafiánský boss napráskal kumpány a jde domů

Boss sicilské organizace Cosa Nostra byl v mafiánských kruzích znám jako 'u verru (sicilsky) či il porco a il maiale (italsky) – prase, svině. A také jako 'u scannacristiani – zabiják lidí. Po zatčení se přiznal k účasti na víc než sto vraždách. Odsouzen byl jen za několik zločinů, i tak to mu vyneslo doživotní trest a mnoho desítek let navíc. Pak ale začal donášet, což policii pomohlo identifikovat a zatknout desítky dalších sicilských mafiánů.

Už Bruskova pradědečka rekrutovala Cosa Nostra. Otec Bernardo Brusca (1929-2000) se vypracoval na kápa mafiánského okrsku San Giuseppe Jato nedaleko od Palerma. Spojence klanu Corleone zatkli v 80. letech a byl odsouzen k několika doživotním trestům v palermském „maxiprocesu“, který stál svobodu 338 mafiánů. Už předtím ale v mafii připravil půdu pro své syny.

Pozici kápa převzal prostřední Giovanni, který se pak rozhodně nedržel zpátky. Vrcholem jeho „kariéry“ byl atentát na prokurátora Falconeho, ústřední postavy italského potýkání se s kriminálními organizacemi a šéfa obžaloby při maxiprocesu. Rozkaz mu dal Salvatore Riina, capo dei capi (šéf šéfů), který se chtěl italským úřadům pomstít za boj s mafií.

Atentát na Falconeho

23. května 1992 Brusca s komplici narafičil past pod silnici A29, spojující Palermo s letištěm. Sudy se čtyřmi metráky semtexu a TNT navozili na skateboardu do propustku (tunýlku pro vodu pod vozovkou). Dopředu si vytipovali, kudy Falcone jezdívá, z letiště ho sledovali komplicové a v daný čas boss dalekohledem pozoroval, jak konvoj pojede. V pravý okamžik stiskl spoušť, obě auta vyletěla do vzduchu. Na místě zemřel Falcone, jeho manželka a tři policejní strážci.

Falconeho vražda, následovaná dalším bombovým útokem, který zabil jeho hlavního spolupracovníka Paola Borseliniho, přinesla obrat v boji s mafií. Národní šok přiměl stát soustředit své zdroje a pozornost na hrozbu stále bohatší a mocnější kriminální sítě, napsal deník New York Times.

Mafiánský boss (†79) přezdívaný Profesor z Camorry zemřel: Našli ho mrtvého v cele!

Jeden po druhém vrcholoví vůdci Cosy Nostry padali do léček policie, které začali pomáhat věznění mafiáni – poprvé jim stát nabídl ochranu. Sicilský boss bossů Riina byl zadržen v lednu 1993, o čtyři měsíce později boss východní Sicílie Nitto Santapaola. Leoluca Bagarella, Riinův švagr a blízký spolupracovník, byl zatčen v červnu 1995.

Giovanni Brusca však unikal dost dlouho na to, aby se vyšvihl do nejvyšších pater Cosy Nostry a díky absenci výše postavených bossů se stal de facto lídrem. Pokračoval v kampani teroru. V listopadu 1993 mafiáni unesli 11letého syna svého kumpána; Santino Di Matteo, komplic při Falconeho vraždě, totiž vypovídal. Malého Giuseppeho drželi 779 dní, nakonec ho Giovanni s bratrem Enzem uškrtili a rozpustili v sudu kyseliny. Také se boss Brusca podílel na teroristické kampani proti státu, když klan Corleone nastražil bomby na turistických místech v Miláně, Florencii či Římě.

Zatčení mafiána

Dlouho však na svobodě nevydržel. V únoru 1995 policisté v „jeho“ obci San Giuseppe Iato objevili ohromný arzenál zbraní, jedna z největších takových mafiánských skrýší: stovky pistolí a pušek, rakety, bazuky a dokonce raketomet.

Brusca s bratrem Vincenzem několikrát jen těsně mužům zákona unikli, proto se s rodinami odklidili do vily na jihu Sicílie. Ale tam 20. května 1996 sklapla past. Policisté bossovi odposlouchávali mobilní telefon, přesnou lokaci si potvrdili nápaditě: příslušník v civilu jezdil okolo na motorce, a když túrování jeho motoru poznali kolegové odposlouchávající mobil, bylo jasno.

Zásahovka do vily vpadla, když Bruskové večeřeli – a chystali se v televizi sledovat film o své slavné oběti, prokurátoru Falconem. Oba mafiány sebrali policisté bez jediného výstřelu, zadržení nehlesli jediné slovo. Desítky kolegů jim salutovaly, tleskaly, troubily klaksony, když prominentní kriminálníky přiváděli na stanici v Palermu.

Kudla do zad vlastní rodině: Mafiánský boss svědčí ve sledovaném procesu proti 'Ndranghetě

Po několika soudech Giovanni Brusca vzdal dodržování omerty – zákona mlčenlivosti – a začal na další mafiány donášet. Nebyl zdaleka první, ostatně i mladší bratr Enzo takto už roku 2003 opustil celu, třicetiletý trest mu zkrátili a šel do domácího vězení. Další čtyři roky bude Giovanni v podmínce, dostane novou identitu a domov v rámci italského programu na ochranu svědků.

„Stát zaznamenal ne jedno, ale tři vítězství,“ hájí zkrácení trestu prominentní senátor Pietro Grasso, který dříve jako prokurátor spolupracoval s Falconem a Borselinem a jedním z autorů 8000 stránek rozsudku v maxiprocesu. „Prvním vítězstvím bylo jeho zatčení; byl a zůstává jedním z nejhorších kriminálníků naší historie, co se počtu zločinů i jejich brutality týče,“ napsal na Facebook. Druhá výhra bylo přesvědčit ho vypovídat a třetí pak samotné propuštění: „Dává mocný signál všem mafiánům ve vězení, že se na svobodu nedostanou, pokud nebudou spolupracovat.“

Spravedlnost, nebo ostuda?

Víc hlasů však zabijákovo propuštění vyjadřuje přinejmenším rozpaky, spíš i kritiku. „Brusca mohl říci daleko víc, a neřekl,“ soudí Claudio Fava, předseda sicilské protimafiánské komise. „Není normální, že i třicet let poté je pravda o masakrech stále rukojmím ticha, zbabělosti a lží,“ řekl televizi RaiNews24.

„O masakrech nevíme pravdu, ale muž, který zničil mou rodinu, je volný,“ uvedla Tina Montinaroová, jejíhož muže-policistu Brusca zabil spolu s Falconem. Propuštění se nelíbí ani četným politikům napravo i nalevo.

„Volný Brusca? Nepřijatelná hanba, nespravedlnost pro celou zemi,“ tweetovala populistická starostka Říma Virginia Raggiová. „Rána do břicha, po které člověk nemá slov a jen se ptá, jak je to možné,“ kritizoval zase Enrico Letta, lídr středolevé Demokratické strany.

„Tohle říká zákon, zákon, který si můj bratr přál a který respektujeme,“ komentovala pak chápavě sestra zavražděného prokurátora Maria Falconeová. „Ale ta bolest, ten hněv, ten strach, že se takový jedinec, schopný takového zla, může zase ke zločinu vrátit…“ uvedla v prohlášení pro Falconeho nadaci.

A také vyjádřila obavu, že má Brusca někde schované peníze; vybízí proto policii, aby sledovala, jak si bude žít. „Byla by to urážka, kdyby si mohl užívat peníze nasáklé krví.“

Pár let před propuštěním promluvil Brusca na kameru francouzského dokumentaristy Leviho Bocaulta, s tváří skrytou maskou a brýlemi. „Snažil jsem se přispět, jak jen bylo možné, nabídnout aspoň nějaké vysvětlení všem lidem hledajícím pravdu a spravedlnost. Rozhodl jsem se poskytnout toto interview, i když nevím, kam to povede a co se stane. Doufám, že najdu porozumění. Chci se omluvit všem rodinám obětí, kterým jsem způsobil tolik bolesti a zármutku, požádat je o odpuštění,“ připravil si prohlášení, které publikoval i deník Corriere della Sera.

A také se omluvil svému synovi a manželce: „Trpěli kvůli mně, platili za má životní rozhodnutí – napřed coby člena mafie, pak spolupracovníka justice, protože v naší zemi jsou bohužel ti, kdo spolupracují, vždy očerňováni, nenáviděni. Přitom věřím, že je to velmi důležité morální a lidské rozhodnutí. Umožní to skoncovat s Cosou Nostrou, kterou nazývám řetězem smrti, továrnou na smrt. Neustálá muka.“