Dlouhý covid, nebo příznaky v hlavě hypochondrů? Pacientům mnohdy nevěří lékaři ani rodiny

Poslední rok a půl slýchala Marta Espertiová od různých lékařů nejčastěji odpověď: „To musíte přečkat.“ Jenže to jí nepřišlo jako schůdná možnost, když jí víc než rok po infekci covidu-19 souží horečky, zvracení, únava, zvýšený tep, ztráty paměti a nebezpečně nízká saturace kyslíkem. Doktorandka, která předtím milovala cvičení a cestování, se teď zadýchá i jen tak při vaření.

Byla u nesčetných specialistů ve Francii, kde studuje, i v rodné Itálii, nezřídka to musela hradit ze svého. Až konečně dostala diagnózu: dlouhý covid. Podrobná vyšetření ukázala nemalé poškození jejího srdce a plic. „Je mi 33 let, mám ideální váhu a hyperzdravou a vyváženou dietu (žádné cukry ani mléčné výrobky). Teď má hladina cholesterolu indikuje riziko mrtvice či infarktu a mám hodnoty, jež signalizují blížící se cukrovku,“ tweetovala. 

„Zuřím. Celý rok mě nebrali vážně,“ svěřila se pro DW. „Možná, kdyby někdo poslouchal, bych měla šanci se uzdravit.“

Takových jako Espertiová jsou miliony, s příznaky týdny a měsíce po akutní covidové infekci. Je jich široká škála: od únavy přes mozkovou mlhu po dušnost. Experti University College London ve velké studii identifikovali 203 symptomů v deseti orgánových soustavách. „Nejčastějšími příznaky po šesti měsících byla únava, nevolnost či malátnost po námaze a kognitivní dysfunkce,“ uvedli autoři v magazínu E Clinical Medicine.

Podle jiné studie z Imperial College London mělo zhruba 15 % pacientů s covidem vícero příznaků ještě po dvanácti týdnech, zatímco většina lidí se uzdraví po týdnu či dvou. Ženy a starší lidé jsou na dlouhý covid o něco náchylnější, ale nevyhýbá se ani dětem.

Odborníci nadále hledají možné příčiny, stále totiž není snadné dlouhý covid diagnostikovat ani léčit. Pro mnohé, které sužuje, je ovšem bitvou už návštěva praktického lékaře.

Dlouhý covid dokáže z mladého člověka udělat starce. „Někdy nemůžu ani vylézt z postele“

Americká obchodní konzultantka Alexandra Farringtonová žije v portugalském Portu. Covid-19 prodělala v březnu 2020. Doteď ji trápí bolesti na hrudi, dušnost a únava. Napřed se jí lékaři snažili pomoci, ale když jim z testů nic nevycházelo, přestávali jí věřit. Jeden kardiolog ji vykázal, ať už se na jeho oddělení nikdy nevrací. Také jí řekli, že příznaky jsou jen v její hlavě. „Cítím se poražená. Někdy mi připadá, že mám víc informací než ten doktor,“ řekla pro DW.

„Většina doktorů nás brala jako hysterické hypochondry,“ přidává podobnou zkušenost další Američanka, Tiffany McGinnisová, žijící v Anglii. Její příznaky odezněly po 14 měsících.

Líný hypochondr?

Některým lékaři věří, ne už však jejich blízcí. Amy Pelicanová, manažerka z amerického Cincinnati, dřív ráda dováděla s vnučkami. Víc než rok po covidu-19 jí občas kašel ztěžuje i mluvení. Taky ji souží mozková mlha a zvýšení tep – jasný případ dlouhého covidu, říkají specialisté, jejichž péči si nemůže vynachválit.

Příbuzní však spíš naznačují, že je líná a sama o sobě pochybuje. „Kromě toho, že se cítím špatně fyzicky, se cítím ještě hůř emočně, neboť nemám pevnou podporu rodiny, s výjimkou manžela,“ stěžuje si pacientka, která už kvůli tomu vyhledala i pomoc psychologa.

Psychologicky náročný dlouhý covid zažívá i Yas z Londýna, co se necítí být ani mužem, ani ženou. Dlouhým covidem trpěl i otec, ale ne tak vážným, a tak mnozí soudili, že přehání, když potřebuje berle, ba vozík. „Bylo to ohromně frustrující, navzdory mým snahám to nikdy nebylo dost. Když mi lidé začali věřit, hodně se zlepšilo mé duševní zdraví,“ uvádí pro DW.

Bolest hlavy, únava a potíže s dýcháním. Dlouhým covidem trpí jen zlomek dětí, ukázala studie

Mnozí si tak poskytují aspoň vzájemnou podporu přes sociální sítě. Espertiová v Římě založila skupinu Long COVID Italia, sdružující pacienty, výzkumníky i doktory, kteří se snaží o osvětu této nemoci. „Potřebujeme, aby se vlády vzchopily a poskytly péči, rehabilitaci i finanční podporu. Protože já jsem ztratila 18 měsíců života,“ vybízí Italka.

A i když už si mnohé vlády problém uvědomují a řeší ho, bude to ještě boj na dlouhou trať. I proto, že si někdy ani sami pacienti neuvědomí, že je postihl dlouhý covid; zvláště pokud ani nezaznamenali, že se vůbec koronavirem infikovali. „Stále se to zkoumá, potřebujeme víc dat, zatím můžeme jen spekulovat. Ale obáváme se, že i u lidí s asymptomatickou infekcí nebo s mírným průběhem je riziko, že se vyvine dlouhý covid,“ řekl pro DW Philipp Wild, epidemiolog Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, koordinátor velké covidové studie.

Test na dlouhý covid

A tak se jeho kolegové snaží vyvinout krevní test, který by dlouhý covid odhalil. Experti Imperial College London si všimli, že u některých lidí s dlouhým covidem je patrné určité chování „neposlušných“ protilátek, jež napadají zdravé buňky. „Autoimunitní reakce je jeden z podezřelých mechanismů,“ řekla BBC Elaine Maxellová z britského výzkumného institutu NIHR. Další možností je, že v organismu nějak i po vyléčení akutního covidu přečkává určitý zbytek viru, který se později zase aktivuje, třeba námahou či stresem.

Podobně se chová třeba opar nebo EB virus (Epsteina-Barrové), který může způsobovat mononukleózu a únavový syndrom – což také někteří lékaři považují za psychosomatický problém, jelikož se neprojevuje na běžných testech. Zatím však není moc poznatků, že by se takto dokázal uspat a probudit i SARS-CoV-2, důsledky dlouhého covidu jsou však stejné.

„Historicky se rozhodně takové symptomy odbývaly. Podniklo se velmi málo výzkumu, navzdory vážnému dopadu, které tento stav na lidi má,“ uvedla Akiko Iwasakiová, imunoložka Yaleovy univerzity zaměřená na různé postinfekční syndromy. „Když se to týká tolika orgánů a soustav, specialista neví, jak k tomu všemu má přistupovat. To musíme změnit.“ 

Největší výzva věhlasného genetika: Odhalit chorobu vlastního syna, který 6 let nemluví

Infektoložka Hana Roháčová v Epicentru Blesku | blesk.cz