Záhada tajemného paláce: Hackuje Rusko signál GPS, aby ochránilo Putina?

Kreml obvinění, že by megalomanské sídlo mělo patřit Putinovi, rychle popřel a oligarcha Arkadij Rotenberg s blízkými vazbami na Putina prohlásil, že komplex vlastní a hodlá tam provozovat hotel.

Jak to s palácem doopravdy je, se nejspíš nikdy nedozvíme. Jisté však je, že signály z globálního družicového polohového systému (GNSS) v okolí se zdají být pozoruhodně často rušeny nebo zkresleny. Mnoho pozorovatelů tvrdí, že dochází k takzvanému spoofingu, který má za cíl odvádění pozornosti, aby si zvědavci nemohli prohlédnout Putinův údajný palác.

Uvnitř Putinova tajného paláce: Aktivista popsal miliardový luxus, vinice i amfiteátr

Co to vlastně spoofing je? V této souvislosti se jedná o útok, při kterém falešné signály napodobují ty skutečné a přijímač je nesprávně interpretuje jako autentické. Spoofing může ovlivnit jakýkoliv GNSS, včetně amerického globálního pozičního systému (GPS), ruského GLONASS nebo evropského Galilea, který podle Christopha Günthera z německého leteckého střediska obvykle „přenáší signály pro veřejné použití, například v mobilních telefonech“.

Takové signály se mohou využívat pro testování telefonů, spoofingová zařízení však mohou být použita k přenosu falešných signálů, stačí, aby byly silnější než signály ze satelitů ve vesmíru. Uživatel spoofingového zařízení tedy může definovat polohu zobrazenou přijímačem. Podle serveru Strategy Page spoofing využívají především vlády Ruska, Číny a Severní Koreje.

Think-Tank C4ADS upozornil na spoofing v Černém moři už v roce 2019:

Takové techniky jsou obvykle přísně zakázány, tedy pokud nenastane stav nouze. „Státní bezpečnostní síly je mohou použít k odvrácení konkrétního nebezpečí,“ vysvětlil pro Deutsche Welle Günther, který však poukázal na to, že potřebné zařízení lze koupit za pouhých několik set dolarů (zhruba k deseti tisícům korun).

Podle Deutsche Welle se v některých částech světa spoofing zdá častější než jinde, a to je právě oblast Černého moře. Jeden případ z roku 2017 je opravdu znepokojující: tanker Atria plující pod francouzskou vlajkou byl na cestě do černomořského přístavu Novorossijsk, když jej GPS varoval, že je na letišti Gelendžik, asi 26 kilometrů na jihovýchod od místa jeho aktuální polohy. Kapitán kontaktoval další plavidla v oblasti a ukázalo se, že mají stejný problém. Americký námořní úřad (MARAD) následně vydal varování všem lodím v této oblasti.

Krym a Sýrie

Na jaře roku 2019 zveřejnil washingtonský think-tank Centrum pro pokročilá obranná studia (C4ADS) zprávu o spoofingových aktivitách v Rusku, na Krymu a v Sýrii. Po vyhodnocení veřejných zdrojů, údajů z automatických identifikačních systémů lodí (AIS) a přijímačů GPS nainstalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dospěl think-tank k závěru, že Rusko bylo průkopníkem v technikách spoofingu, které byly dříve používány především k ochraně VIP a strategických budov. Podle serveru Maritime Executive využívají také kriminálníci rušení GPS k deaktivaci sledovacích zařízení při únosu nákladních vozidel, krádeži nákladu a přepravě ukradených aut v kontejnerech.

Není jasné, zda incident s tankerem přímo souvisel s Putinovým palácem, C4ADS spíše spekulovalo o tom, že důvodem spíše byla návštěva prezidenta v Anapě u Černého moře, kde byl obhlédnout projekt plynovodu TurkStream.

V letech 2016 až 2018 bylo podle C4ADS v této oblasti zaznamenáno přes 4600 případů spoofingu; zpráva think-tanku nabízí vysvětlení: „Gelendžik je často navštěvován úředníky bezpečnostní služby, což je v souladu s populárními, ale nepotvrzenými zprávami, že prezident Putin tu má u  města své soukromé sídlo.“

„Po prozkoumání několika hypotéz se domníváme, že spoofing používaný poblíž Gelendžiku je pozemní,“ dodává zpráva. „Vzhledem k časté povaze spoofingu a jeho rozsáhlým účinkům na plavidla v této oblasti předpokládáme, že má zařízení přístup ke spolehlivému a trvalému zdroji elektřiny.“

„Výsledky ukázaly, že pouze jedno zařízení nacházející se na mysu Idokopas (místo, kde se nachází údajný Putinův palác) mělo přímou viditelnost s více než 98 procenty postižených přijímačů na plavidlech,“ upozornila C4ADS.

Zpráva nedokázala určit, zda spoofing v oblasti přímo souvisel s palácem, i když jen kousek odsud leží Soči, kde má prezident své oficiální letní sídlo. Podle zprávy však „Gelendžik leží kousek od Novorossijského přístavu, který je jedním z největších hlubinných přístavů v Rusku a je domovem velkého kontingentu ruské černomořské flotily“. 

Podle zjištění C4ADS byla plavidla často spoofingem sváděna k nedalekým letištím v Gelendžiku a v Soči. Podle Günthera by to mohlo mít něco společného s předpisy pro drony, které představují nebezpečí pro letecký provoz a nesmí létat v blízkosti letišť. Jakmile se poblíž nějakého letiště octnou, musejí automaticky přistát.

„To je evidentně využíváno jednotlivými bezpečnostními silami využívajícími spoofingová zařízení k odesílání signálů, které odpovídají poloze letiště,“ vysvětlil. „I když dron nepřistane, zobrazuje stále stejnou polohu. Nelze jej tedy už nadále řídit.“ Jinými slovy Rusko podle Deutsche Welle využívá spoofing, aby odrazilo slídily s drony a zmatek způsobený kapitánům lodí a dalším uživatelům navigačních systému je vlastně jen vedlejším účinkem.

Jezevčík s GPS odhalil kouzlo psí navigace. Hafani mají díky Zemi mapu v hlavě

Mezinárodní námořní organizace (IMO) si je vědoma varování MARADu. V březnu 2020 předložila pobřežní stráž USA dokument Výboru pro námořní bezpečnost IMO, který se „zabývá naléhavou otázkou úmyslného rušení signálů GNSS“.

„Zasahování do těchto signálů ohrožuje účinnost a bezpečnost života na moři,“ uvádí dokument. Ačkoliv se v něm píše o událostech v Černém moři a ve východním Středomoří v období 2016 až 2018, nezmiňuje Rusko.

Dokument však poukazuje na to, že takové rušení bylo v rozporu s „nařízením o radiotelekomunikacích v rámci Mezinárodní telekomunikační unie“, které zakazuje „veškeré přenosy s falešnou nebo zavádějící polohou“, a připomnělo všem členským státům, aby „upustily od rušení signálů GPS a GNSS, pokud to není nutné z bezpečnostních důvodů“. IMO má o dokumentu diskutovat v květnu tohoto roku, uzavírá Deutsche Welle.