Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Jak žily děti neandertálců? Silné bouře odhalily zkamenělé stopy staré 106 tisíc let

Autor: BBC, mav - 
31. července 2021
21:49

Jaké byly děti neandertálců? Mezi nalezenými ostatky předvěkých lidí je i nemalý podíl zkamenělých dětských kostí. Ale až pokroky v archeologii posledních dvou, tří dekád začaly rozkrývat nejrůznější detaily, kdy vědci dávají dohromady, jak asi vypadala a žila neandertálská pračlovíčata, píše BBC.

Přes slavnou pláž Playa de Castilla ve španělské Andalusii se loni přehnaly divoké bouře a mocné jarní přílivy, doslova přeoraly dvacetimetrové písečné duny. Dvě bioložky na procházce si v rozrytém terénu prohlížely stopy v kamenném podloží. Poznaly v nich nejen stopy kopyt či pařátů, ale i otisky lidských chodidel. Jejich umístění naznačovalo, že budou hodně dávné.

Následný výzkum ukázal, že jsou staré zhruba 106 tisíc let, tedy je na okrajích tehdejšího slaniska či laguny mohli zanechat jedině neandertálci – moderní člověk tehdy ještě do západní Evropy nedorazil.

Hotový poklad pro archeology, již navíc měli štěstí v načasování: Kvůli koronaviru na pláž loni přijíždělo jen minimum turistů, jejichž obvyklé návaly by nálezy jinak brzy znehodnotily. Ze šlépějí dokážou archeologové vyčíst nejrůznější informace, těch od neandertálců se však zatím našlo jen dost málo. „Na Pyrenejském poloostrově je několik lokalit s pozůstatky kostí a nástrojů neandertálců, ale jen jedna špatně zachovalá stopa na Gibraltaru,“ konstatují autoři studie publikované v časopise Nature.

Mládež na lovu

Slušně zachovalé stopy dítěte se našly ve středořecké jeskyni Theopetra. Zhruba před 128 tisíci lety se dva neandertálci vydali hlouběji do jeskyně. Jedny stopy odpovídají asi dvou- až čtyřletému dítěti, což značí, že se drobotina mohla toulat dál od tlupy.

Dospívající pak patrně chodili sami na lov, jak se vědci domnívají, že se stalo i na italské sopce Roccamonfina. Před 350 tisíci let, když vulkanický materiál ještě tuhnul, tam šlépěje otiskla trojice menších neandertálců, kolem 135 cm. Mířili ze svahu; jedny stopy vedou cik-cak, další se tu a tam opřel rukou, ale stejně klouzal. Snad byli na sopce lovit zvěř zmatenou z vulkanické činnosti, jejich stopy totiž míří od jiných šlápot.

A co vyplývá z nových nálezů? „Stopy mají zaoblenou patu, podélnou klenbu a relativně krátké prsty,“ popisuje studie. „Z 87 stop je 31 úplných, měří mezi 14 a 29 cm. Tomu odpovídá výška postavy od 104 do 188 cm, přičemž polovina ze vzorků je v rozmezí 130 až 150 cm. Široký rozptyl velikostí stop naznačuje sociální skupinu složenou z jedinců různého stáří, v níž nicméně převažují nedospělí jedinci.“

Přinejmenším šlo o tři pralidi: dítě zhruba šesti- až osmileté, adolescenta a celkem velkého muže. Stopy ale mohou patřit i většímu počtu jednotlivců.

Nálezy na andaluské pláži badatelé nafotili z výšky, pomocí dronu, a sofistikovaně z fotografií ve vysokém rozlišení poskládali digitální model neandertálských stop, než je zase do pár dní zahalil písek tlačený přílivem.

Ze směru stop je zřejmé, že neandertálci místem pouze neprocházeli, ale vyvíjeli tam nějakou aktivitu. Šlépěje totiž vedou od vody a k vodě, vzácněji i do ní. Snad lovili ptáky či ryby, možná sbírali nějaké měkkýše. Děti zřejmě přihlížely, možná pomáhaly, ale taky si asi hrály.

Ze stop, jako jsou tyto šťastné nálezy, i díky novým metodám a technologiím badatelé začínají skládat přesnější portrét života neandertálců; porozumění pradětem je jedním z velkých pokroků posledních let.

Vědci už mají k dispozici slušnou sbírku ostatků malých neandertálců, od novorozenců po náctileté. Z dřívějšího zkoumání těchto kostí se usuzovalo, že se vyvíjeli stejně jako pravěké děti homo sapiens. Detailnější analýzy však některé rozdíly odhalily. Například neandertálcům trochu rychleji rostly zuby a pak jim také mléčné zuby dříve vypadávaly, některým i o rok dříve, ne-li ještě dřív.

Neandertálské matky kojily potomky od narození, zhruba od čtyř až sedmi měsíců jim začaly dávat další stravu, podobně jako to je běžné dnes. Nejméně jeden dochovaný nález ukazuje, že se děti mohly kojit i do čtyř let věku. U jiného nešťastníka podobné bádání zjistilo, že ho máma náhle přestala kojit, když mu byl rok. Něco se jí zřejmě stalo.

Řeč neandertálců

Už od narození byla zřejmě hlava neandertálce podlouhlejší než u dnešního miminka a možná i rostla o trochu rychleji. Stejně se však vyvíjel její obsah – mozek. Neandertálče se zřejmě naučilo smát, lézt a chodit zhruba ve stejném věku jako my.

Vrstevníci neandertálců a moderních lidí si klidně mohli spolu pohrát. Až po batolecím věku přišly významnější rozdíly. Například řeč. Ani tento rozdíl dvou příbuzných druhů či poddruhů lidí ovšem nebyl tak výrazný, jak se dříve soudilo. Analýzy zachované jazylky – malé kosti v krku – vyplynulo, že neandertálci měli hlasivky schopné vyluzovat podobné samohlásky jako my. A detailní výzkum ucha ukázal, že bylo naladěné na stejné frekvence jako naše – na řeč.

Ostatky ukazují, že život neandertálců mohl být nebezpečný už odmala, jak ukázal jeden z prvních nalezených pozůstatků neandertálců. „Chlapec od Ďáblovy věže“ z Gibraltaru zemřel zhruba v pěti letech, zřejmě kvůli fraktuře lebky. Ale už jako batole si zlomil čelist.

Ostatků neandertálských dětí a dospívajících je dost, ale někteří se dožili víc než padesát let. Takové pak, kromě zranění, jež mohli za života nastřádat, trápily i podobné neduhy jako nás: „Stařec“ z La Chapelle-aux-Saints (zemřel kolem čtyřicítky) si během života zlomil žebro, na stáří ho pak trápily kostní výrůstky v uších, jež mu zřejmě omezovaly sluch, z let námahy ho zase sužovala artróza. A také mu vypadala většina zubů.

Tato kostra, skoro kompletní, se našla roku 1908, dlouho se z ní pak usuzovalo, že neandertálci byli shrbení, bez prohnuté páteře a měli protistojný palec. Po půl století nový výzkum Starce vědecké mínění opravil – neandertálci chodili rovně jako my, jen byli trochu nižší; přesto u veřejnosti staré představy podobné opočlověku, který si při chůzi jako gorila pomáhá pěstmi, ještě dlouho přetrvávaly.

Jak připomíná BBC, neandertálci žili v Evropě podstatně déle než moderní lidé, víc než 300 tisíc let. Poslední z nich se drželi v malých skupinách ve Středomoří, jak se Evropa ochlazovala.

Jméno dostali od údolí Neandertal v Německu, kde se při těžbě roku 1856 našly jedny z prvních kosterních pozůstatků (zpětně se ukázalo, že k neandertálcům patří i dřívější nálezy). Dodnes si vědci neujasnili, zda mají hovořit o samostatném druhu Homo neanderthalensis, či o poddruhu Homo sapiens neanderthalensis. Na každý pád se s moderním člověkem (homo sapiens) neandertálci často mísili; Evropané, Asiaté a Američané dodnes mají v DNA pár procent jejich genů.

Video  Karel Zeman býval nikoli náhodou nazýván kouzelníkem filmového plátna a proslavil se řadou snímků, v nichž dobrodružství spojoval s fantastickými motivy. Ve svém prvním filmu Cesta do pravěku (1955) vypráví o skupince čtyř chlapců, kteří absolvují výpravu proti proudu času a setkávají se s dávno vyhynulými zvířaty. Restaurovaná verze snímku byla uvedena do kin 25. dubna 2019.  - Bontonfilm
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi