Středa 16. června 2021
Svátek slaví Zbyněk, zítra Adolf
Polojasno 28°C

Analýza: Rakety, ramadán, reality. Co vedlo k eskalaci konfliktu Hamásu s Izraelem?

Autor: CNN, mav - 
18. května 2021
05:30

Konflikt mezi Izraelem a Palestinci se minulý týden prudce rozhořel, rychle se vystupňoval do dalšího kola násilí mezi oběma stranami, jednoho z nejhorších kol posledních let. Co ke střetům vedlo tentokrát, analyzuje CNN.

Situace byla už tak dost napjatá kvůli očekávanému soudnímu vystěhování palestinských rodin z jejich domovů poblíž jeruzalémského Starého Města. Vybuchla pak na jednom z nejposvátnějších míst Jeruzaléma a vlastně celé planety – u mešity al-Aksá, respektive v komplexu al-Haram al-Qudsi aš-Šaríf (Vznešená svatyně); židé a křesťané tomu místu říkají Chrámová hora.

Izraelští policisté vstoupili do mešity a na svaté půdě se střetli s muslimy; stříleli po nich zábleskovými (omračujícími) granáty, zatímco Arabové házeli kamení. Následné potyčky v této i jiných částech Starého Města měly za následek stovky raněných Palestinců a několik izraelských policistů. Militantní skupiny v Pásmu Gazy reagovaly raketovými útoky na Izrael, jehož vláda nařídila na Gazu nálety.

„Eskalujeme k opravdové válce,“ varoval zmocněnec OSN pro Blízký východ Tor Wennesland na Twitteru. „Cena za válku v Gaze je ničivá a zaplatí ji obyčejní lidé.“

Z Gazy však navzdory výzvám z celého světa dál startovaly stovky raket, celkem jich na Izrael teroristé odpálili hodně přes tři tisíce. A druhým směrem mířily rakety z izraelských letadel i dělostřelecké granáty. Izrael dokonce povolal vojenské zálohy, čímž vyvolal obavy z pozemní invaze do Gazy.

Souhry okolností

Jeruzalém byl vždy nejchoulostivějším aspektem izraelsko-palestinského konfliktu. Malé změny v delikátní rovnováze mohou podnítit masivní protesty, extremisté se rádi chytnou každé příležitosti.

Palestince už začátkem postního měsíce ramadán (letos připadl na 13. duben až 12. květen) rozhořčilo uzavření prostranství ve svatém okrsku, kde se tradičně scházejí k večerním modlitbám. Shodou okolností, respektive tradičních kalendářů, letos připadly svátky muslimů (Lajlat al-Qadr koncem ramadánu) a Židů (Den Jeruzaléma) na tentýž víkend. Obě slavnosti mívají potenciál vybudit náboženské a nacionalistické nálady samy o sobě, natož v této kombinaci.

Už koncem dubna stovky židovských radikálů kráčely Jeruzalémem s pokřikem „Smrt Arabům“. I kvůli tomu se na poslední chvíli změnila trasa tradičního pochodu o Dni Jeruzaléma (letos 9. až 10. května), kdy si Izraelci připomínají znovusjednocení svatého města (dobytí východního Jeruzaléma); pochod se vyhnul muslimské čtvrti Starého města.

Současně k vyvrcholení spěla vleklá soudní bitva o vystěhování sedmi palestinských rodin. Ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě tyto rodiny žily od roku 1956 na základě dohody vyjednané Organizací spojených národů. Se vznikem Izraele roku 1948 totiž ztratily své původní domovy na území nového státu. Izraelská nacionalistická organizace Nachalat Šimon využívá izraelského zákona z roku 1970 k argumentaci, že před rokem 1948 dané pozemky ve východním Jeruzalémě patřily židovským rodinám, a tak by je Palestinci měli dát izraelským Židům.

Palestinci se hájí, že restituční zákony v Izraeli nejsou fér – Arabové nemají šanci se jimi dožadovat majetků, které obdobně ztratili po vynuceném odchodu z nového státu Izrael. Tehdy jich odešlo na 700 tisíc; jejich potomci z velké části nadále žijí v uprchlických táborech na palestinských územích či v sousedních zemích, OSN jich registruje před 5,5 milionu.

Diskriminace Arabů?

„Zákon je napsaný tak, aby upřednostňoval Židy před Nežidy. Je to apartheid dům po domě, čtvrť za čtvrtí,“ řekl deníku Guardian palestinsko-americký politolog Jusúf Munajjir. Oficiální palestinská tisková agentura Wafa hovoří o „etnických čistkách“ a „judaizování svatého města“. „Vykládají spor o nemovitosti mezi soukromými stranami jako nacionalistickou kauzu, aby podnítili násilí v Jeruzalémě,“ kontruje izraelská vláda.

Nižší soud rozhodl o vystěhování, nejvyšší soud měl 10. května vydat finální verdikt po odvolání. Za napjaté situace generální prokurátor si nakonec vyžádal čas navíc na další prostudování případu.

V napjatých týdnech nepomohla nestálá politická situace. Ani po čtvrtých volbách za dva roky nevznikla v Izraeli pevná vláda, premiér Benjamin Netanjahu se ve snaze udržet se u moci pokoušel oslovit některé otevřeně rasistické politiky, čímž dodal odvahy jistým krajně pravicovým židovským skupinám – a naopak podněcoval hovory mezi opozicí.

„Ještě pár dní, a už by Netanjahu padl. Nová koalice byla nachystaná,“ soudí izraelský politolog Raviv Drucker. „Tato eskalace mu jistě velmi, velmi dobře posloužila, protože jeho vláda zrovna kolabovala. A zůstane v úřadě další měsíce, možná i pár let,“ cituje ho Guardian.

Palestinská situace není o nic lepší. Samospráva pod vedením Mahmúda Abbáse naopak v dubnu odložila první demokratické volby po patnácti letech. Zatímco Abbásův Fatáh řídí Západní břeh Jordánu, pásmo Gazy má pod kontrolou militantní Hamás.

Video Raketové nálety v Izraeli: Mohutná exploze otřásla Tel Avivem - Reuters

Přední svatá místa tří náboženství leží ve východní části Jeruzaléma. Chrám Božího hrobu stojí u kopce Golgota (hory Kalvárie), kde byl podle křesťanů pohřben Ježíš Kristus. Z Mešity al-Aksá podle muslimů vystoupal do nebe prorok Mohamed. A podle židovské víry na Chrámové hoře Abrahám obětoval svého syna Izáka; pak tam stál Šalamounův chrám a později Druhý chrám – z toho dnes zbývá jen Zeď nářků.

Dvě desetiletí po vyhlášení státu Izrael (Arabové svůj stát vedle naopak nezaložili) byl Jeruzalém rozdělený, východní část ovládalo Jordánsko a obvykle se počítá, že má být hlavním městem samostatné Palestiny. V Šestidenní válce v červnu 1967 Izrael tuto část města na arabských nepřátelích dobyl, spolu se Západním břehem Jordánu, Golanskými výšinami a Sinajským poloostrovem. Sinaj jedinou Izrael vrátil, když roku 1979 uzavřel s Egyptem mír. Východní Jeruzalém a Golany jsou plně pod izraelskou nadvládou, na Západním břehu a v pásmu Gazy mají Palestinci určitou autonomii, ale Izrael má pod kontrolou jejich hranice a bezpečnost.

Okupace palestinských území

Izrael deklaruje, že mezi západní a východní částí Jeruzaléma není dnes žádný rozdíl, byť v reálu metropole zůstává rozdělená: na západě žijí hlavně Židé, na východě Palestinci. Izraelští taxikáři nezřídka odmítají zajíždět na východ. Staré město a hlavně komplex al-Aksá má zvláštní režim, kde izraelská vláda odpovídá za bezpečnost a Jordánsko za náboženský provoz. Navštěvovat ho může kdokoliv, modlit se tam smějí jen muslimové.

Z pohledu mezinárodního práva, tedy řady rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jsou Golanské výšiny, Západní břeh, Gaza i východní Jeruzalém okupovaným územím, připomíná CNN. Většina zemí proto neuznává Jeruzalém za hlavní město Izraele a ambasády má v Tel Avivu. Spojené státy tu svou však před třemi lety přemístily do Jeruzaléma; k podobnému kroku vybízejí i někteří čeští politici včetně Miloše Zemana.

Video Izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron - Martin Valeš, Jan Jedlička

wenzel trousil ( 18. května 2021 09:53 )

Tak , jak to predvadi Izrael si predstavuji Statni tero­rismus­..MN­ohokrat odsouzeny RB OSN a nic...Zbabelec Netanjahu je obycejny valecny zlocinec ktereho uz sami Izraelci nechteji a patri do Haagu...AMericky prezident J.Biden se vyslovil pro mir na Blizkem vychode a aby sva slova podporil posila do IZRAELE nove zbrane za 50 miliard $..

Zobrazit celou diskusi
Další videa