7°C
Analýza: Překroucené výroky a extrémní experti. Jak si ruské weby přikreslují Vrbětice
Se svobodou žurnalistiky v Rusku je to ošemetné, většina nejsledovanějších médií má formální či neformální vazby na Kreml a musí být ruské vládě loajální. Avšak už dávno není spoleh na to, že deník Pravda bude z hloubi prolhaný, jako platilo za komunismu, a ruské weby nesrší fake news, jak by mohli čekat zavilí rusofobové. Propaganda se dnes dělá nenápadněji a musí lhát co možná nejméně. Jen není úplně nutné říkat celou pravdu…
Na ruských zpravodajských serverech se o kauze Vrbětice dočteme docela dost – třebaže je Česko malá země (jak občas ruští novináři „mezi řečí“ připomenou), kauza je pro ně docela důležitá. A velká většina zpráv se nijak zvlášť neliší od českého zpravodajství, zejména se publikují prohlášení českých i ruských politiků a expertů. Ostatně o moc víc se toho ke špionážní aféře z podstaty věci psát nedá. O postojích ruských redakcí svědčí hlavně to, kterým osobnostem a názorům poskytnou víc prostoru.
Prezident Vladimir Putin se o situaci vyjadřuje minimálně, víc už se jí věnuje ministr zahraničí Sergej Lavrov; ovšem prakticky denním chlebem jsou Vrbětice pro jejich mluvčí, Dmitrije Peskova a Mariju Zacharovovou, kteří se předháněli v kousavých vyjádřeních na adresu ukvapené české vlády a diplomacie (viz například Čapkův aforismus o blbcích, který si vtipně vypůjčila Zacharovová).
Ještě ostřeji se z politiků projevoval předseda zahraničního výboru ruské dumy Leonid Sluckij. České úřady by podle něj měly zvážit na jedné straně škody z diplomatického skandálu a na druhé nedodání ruských vakcín proti koronaviru.
„Cena tu není v rublech a eurech, ale v životech běžných obyvatel České republiky,“ citovala Sluckého agentura RIA Novosti. „Česká republika by měla vyžadovat kompenzace od Washingtonu, že zavlekl Prahu do mocné provokace s cílem zakrýt své vlastní zločiny, neúspěšný puč v Bělorusku s fyzickou eliminací prezidenta Lukašenky.“
„Vedení České republiky diplomatické vztahy s Ruskem zhorší – nikoli přeruší – jen proto, že mu to přikázali. To je realita 21. století pro všechny země, které souhlasí žít podle rozkazů jiných,“ uvedl v Rádiu Sputnik Nikolaj Dimlevič.
„Praha podle pokynů svého ‚velkého bratra‘ dělá, co řekli z Washingtonu.“ Rádio Dimleviče uvedlo jako poradce Ruské nadace pro rozvoj pokročilých technologií a jako politologa. Považovat ale takové formulace za vědeckou, politologickou analýzu?
Nejinak se o diplomatické roztržce vyjadřuje další politolog. „Je to součást kampaně diskreditující Rusko obecně a zejména Vladimira Putina,“ řekl Alexej Podberezkin z prestižní univerzity MGIMO serveru Pravda.ru. „Česká republika je pro tuto roli vhodná, protože je to již dlouho provinční, nesuverénní stát, který je schopen pouze vykonávat směrnice z Washingtonu.“
Kritika Babišovy vlády ve vrbětické kauze samozřejmě zaznívá i z Česka – a třeba výroky prezidentů Miloše Zemana i Václava Klause dostávají bohatý prostor i v Rusku. Stejně jako jakékoli odsudky kabinetu ze strany opozice. Zato když se šéf ODS Petr Fiala a jeho zástupce Miloš Vystrčil, tedy místopředseda Sněmovny a předseda Senátu, ohradili vůči projevu Miloše Zemana, to osobně komentoval i ministr Lavrov, informovala agentura Tass (i ostatní ruská média).
„Čeští občané podpořili Zemana po jeho prohlášení o výbuších ve Vrběticích,“ zněl titulek na serveru Ruské Gazety. Čtenář by čekal, že zpráva bude pojednávat o průzkumu mezi Čechy nebo nějakém aspoň trochu objektivním údaji. Ale o podpoře prezidenta takto ujišťoval jen jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že obdrželi „nespočet reakcí“, „slova podpory panu prezidentovi, která zní doslova ze všech koutů vlasti,“ vyjádřil se pro iDnes Ovčáček.
Irelevantní „experti“
Rovněž ruské servery rády citují evropské experty, pokud jim zrovna „hrají do noty“. „Případy vyhoštění ruských diplomatů z evropských zemí přirovnal k infekci koronaviru italský expert v oblasti státní bezpečnosti, generální ředitel finanční stráže Umberto Rapetto. Jedna země se chopí iniciativy, další ji následují, uvedl Rapetto na tiskové konferenci,“ publikoval krátkou zprávu server Vesti.ru. Víc k vystoupení vysloužilého generála server nedodal, ani odkaz na zdroj, ani video tiskové konference. Rapetto na Twitteru a Facebooku, kde se jinak o své výstupy rád dělí, žádnou takovou zmínku nemá, natož aby o něm referovala jiná média.
Podobně se proti většinovým postojům západní Evropy vymezil německý poslanec Waldemar Gerdt výroky, že diplomatickou krizi mezi Prahou a Moskvou „naprogramovala Amerika“, respektive nový prezident Joe Biden. Vesti připomínají, že Gerdt je v Bundestagu členem zahraničního výboru, nenápadně už zamlčují, že náleží do populistické strany AfD a na stranu Kremlu (a proti německé zahraniční politice) se staví i v jiných kauzách.
A když experti zrovna nepodporují Kreml, občas si ruské servery jejich výroky přeloží po svém. „V Česku dopustili zhoršení ekonomiky kvůli možným ruským sankcím,“ zní titulek na serveru Lenta.ru. „Ekonomiku Česka by mohlo vážně zasáhnout možné zavedení sankcí ze strany Ruska vůči republice. Připustili to odborníci v rozhovoru pro iRozhlas.cz,“ začíná pak vlastní text.
Těmi odborníky jsou Jan Bureš (hlavní ekonom Patria Finance), Jaroslav Hanák (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Otto Daněk (místopředseda Asociace exportérů ČR). Jenže pro iRozhlas experti připustili trošku něco jiného, než uvádí Lenta.
Sankce ekonomiku nezničí
„Není to tak významné, význam vývozu do Ruska je kolem dvou procent. Když se na to díváme z pohledu celé ekonomiky, tak i z pohledu těch nejpostiženějších odvětví by se výrazné propady ruské poptávky projevily na českých tržbách poklesem o jeden až dva procentní body,“ řekl Bureš. „Ale nemyslím si, že by to byl výraznější zásah do celé ekonomiky. Troufám si říct, že by to nebyl problém ani pro ta nejpostiženější odvětví, protože i tam šla expozice v posledních letech dolů.“
Ani druhý expert nehovořil o plošném dopadu: „Podle Hanáka můžou ekonomické sankce zasáhnout jak konkrétní firmy, tak ochromit obchodní sekce českého zastupitelství nebo konzulátů v Rusku, které českým firmám pomáhají proniknout na ruský trh,“ napsal iRozhlas.
Širší dopad sankcí ze tří citovaných odborníků připustil jen Daněk, například zdražením ruského plynu a ropy. Zavzpomínal však na roku 2014, kdy EU uvalila sankce na Rusko kvůli anexi Krymu a Moskva odpověděla odvetnými sankcemi: „I když ani tehdy jsme nějaké zásadní problémy neměli. Vypořádali jsme se s tím celkem slušně, ačkoli v některých případech, hlavně výrobci obráběcích strojů, potíže měli, ale ne existenční,“ cituje Daňka iRozhlas – ale ne už Lenta, server se spokojil jen s jeho slovy o zdražení ropy.
O pochybné objektivitě ruských médií daleko víc než to, co píší, svědčí to, co se nedá vyčíst ani mezi řádky, ani nikde jinde. Možnost, že by skutečně mohli být na vině ruští agenti, se vůbec nediskutuje a nepřipouští.
