Skrytá fronta íránského boje. V minulosti cílil i na kritickou infrastrukturu Česka
Hrůzu vyvolává raketový program Íránu, ostatně je to jeden z důvodů, proč na tuto blízkovýchodní zemi na konci února USA a Izrael zaútočily. Jenže zatímco střely či drony jsou velmi viditelné, Írán v posledních letech budoval i skryté kapacity – kybernetické. Různé skupiny spojené s režimem ajatolláhů neváhaly a útočily po celém světě, dokonce v minulosti cílily i na kritickou infrastrukturu Česka.
„Íránská islámská republika se dlouhodobě zaměřuje na kybernetické útoky proti západním státům, Izraeli a arabským zemím v Perském zálivu,“ upozorňuje pro Blesk Zprávy Lenka Soukupová z tiskového oddělení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Úřad podle Soukupové dlouhodobě sleduje a analyzuje aktivity různých státních i nestátních aktérů v kyberprostoru, včetně těch napojených na Írán. „Z dostupných informací víme, že Írán a jemu blízké skupiny v zahraničí reagovaly na probíhající operaci na íránském území mimo jiné zvýšenou aktivitou v kyberprostoru ve snaze kompromitovat a poškodit infrastrukturu různých subjektů,“ podotýká za NÚKIB.
Stejnou zvýšenou aktivitu zaznamenala i kyberbezpečnostní společnost Check Point. Podle ní došlo k prudkému nárůstu pokusů o zneužití IP kamer nejen v Izraeli, který je společně s USA hlavním terčem íránského hněvu, ale i ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, Libanonu a na Kypru.
V Albánii dokonce proíránská hackerská skupina, spojená s íránskými revolučními gardami, tento týden zaútočila na tamní parlament. Získala e-mailovou korespondenci poslanců, kterou částečně zveřejnila. Na Albánii se zaměřila proto, že země hostí íránskou exilovou skupinu nazvanou Lidoví modžáhedové (MEK), o které Teherán říká, že se snaží svrhnout režim v Íránu.
Právě na íránské revoluční gardy jsou hackerské skupiny často napojené. Další část spolupracuje s íránským ministerstvem pro zpravodajskou činnost a bezpečnost (MOIS). „Cílem je především špionáž a získávání zpravodajských informací, ale také destruktivní operace, včetně DDoS útoků, ransomwaru či mazání dat,“ podotýká společnost Check Point.
Ani tuzemský prostor nebyl ušetřen. „V České republice jsme v minulosti zaznamenali škodlivé aktivity íránských aktérů ve vztahu ke kritické infrastruktuře v oblasti vodohospodářství,“ uvedla za NÚKIB Soukupová. Úřad podle ní situaci monitoruje a je připraven v případě potřeby o rizicích informovat. „V tuto chvíli však nepozorujeme, že by v souvislosti s aktuálním vývojem docházelo k nárůstu kybernetických útoků cílených na české subjekty,“ říká Soukupová.
Stuxnet vše změnil
Írán má přitom své vlastní zkušenosti s kybernetickými útoky z vnější. Právě na jeho území byl nasazen dnes již legendární počítačový červ Stuxnet, který dokázal ochromit fyzickou infrastrukturu – první známý případ tohoto typu v historii. Veřejnost se o něm dozvěděla v roce 2010.
Za červem stál pravděpodobně Izrael společně s USA, přičemž Stuxnetu se podařilo zničit významné množství středisek na obohacování uranu v Natanzu. Íránský jaderný program tím podle odhadů zabrzdil o dva roky. Někdy se proto útoku přezdívá „digitální Pearl Harbor“.
„Halal internet“
Írán, který byl na něco podobného zcela nepřipravený, proto své kybernetické kapacity začal významně posilovat. Pod záštitou íránských revolučních gard začalo vznikat větší množství specializovaných jednotek na tento typ operací. Ostatně kybernetické zbraně jsou levnější a mohou napáchat větší paseku bez konvenční zbraně.
Írán v té době také začal vyvíjet vlastní operační systémy a průmyslové řídicí systémy (v Natanzu se Stuxnet šířil prostě po zařízeních s Windows). Dokonce spustil projekt paralelní verze internetu, který nazval Národní informační síť (NIN).
Této síti se lidově začalo přezdívat „halal internet“ a měla být obdobou čínského „velkého firewallu“. Režim si představoval, že pokud dojde v zemi k nepokojům, obyvatele dokáže díky „halal Internetu“ odstřihnout od světa a vzájemně od sebe, ekonomice by ale systém umožnil běžet dál.
Ovšem NIN se příliš neosvědčil. Už v roce 2019 režim zjistil, že jsou v něm díry, Íránci přes něj stejně dokázali komunikovat, využívali k tomu chat v rámci videoher, které Teherán schválil. Takže když na začátku letošního roku propukly zatím největší protesty, režim 8. ledna internet prostě kompletně vypnul.
Nicméně Izrael stejně nad íránskými opatřeními vyzrál. Zabít íránského vůdce Alího Chameneího a řadu velitelů se na konci února podle deníku The Financial Times podařilo i proto, že izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, skrze které špičky režimu sledovala. Také narušila mobilní signál.
Děkujeme, že sledujete situaci na Blízkém východě s námi. Zprávy o konfliktu vám budeme v našem online zpravodajství přinášet i zítra, zatím přejeme dobrou noc.
Válka mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh si v Libanonu za šest týdnů vyžádala 2387 mrtvých, uvedly dnes podle agentury AFP libanonské úřady. Válku, která začala 2. března krátce po izraelsko-amerických úderech na Írán, minulý čtvrtek ukončilo křehké příměří, které bylo oběma stranami porušeno. Záchranáři však v troskách stále nalézají nová těla. Podle libanonského úřadu pro zvládání katastrof bylo během konfliktu zraněno 7602 lidí.
Válka mezi Izraelem a Hizballáhem znovu začala po více než ročním příměří v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán, kterého je Hizballáh spojenec. Boje se ale nezastavily, když minulý týden americký prezident Donald Trump ohlásil dvoutýdenní příměří s Íránem. I během předchozího příměří Izrael útočil na libanonské území a tvrdil, že tak činil proti vojenským kapacitám Hizballáhu, často však cílil také na civilisty.
Francie a Polsko si plánují vyměňovat informace a pořádat společná cvičení v programu pokročilého jaderného odstrašování, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Současně vyzval Spojené státy a Írán k uklidnění napjaté situace v Hormuzském průlivu, kterou označil za chybu obou znesvářených stran. Macron dnes jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem v severopolském Gdaňsku zejména o posílení spolupráce v obraně a bezpečnosti.
Macron také vyzval k uvolnění napětí v Hormuzském průlivu. Írán tuto námořní trasu, která je klíčová pro přepravu ropy a zemního plynu, v pátek otevřel, ale v sobotu opět uzavřel v reakci na pokračující americkou blokádu íránských přístavů a lodí. „Náš postoj se nemění. Musíme věci řešit diplomatickou cestou. Všichni se musí uklidnit,“ řekl Macron novinářům.
autore - mysli, za vývojem stál izrael s amerikou a u nás to šířil irán-_? někdo tu blbme, ale já to nejsu