ONLINE: Krvavé příměří! Izrael počítá mrtvé, zemřelo 28 lidí a dalších tisíc bylo zraněných

Íránská televize i agentura Tasním oznámily, že Írán vypustil rakety na americké vojenské základy v Kataru a Iráku. Podle izraelského zdroje serveru Axios bylo na Katar vypáleno nejméně 10 raket a nejméně jedna raketa byla vypálena na Irák.

Íránské islámské revoluční gardy vydaly prohlášení, že provedly „ničivý a silný raketový útok“ na Al Udejd v Kataru. „Tato základna je velitelstvím letectva a největším strategickým aktivem teroristické armády USA v oblasti západní Asie.“

Výbuchy nad Katarem: Írán útočí na americké vojáky!

Nad katarskou metropolí Dauhá jsou podle svědků agentur Reuters a AFP slyšet exploze, íránská armáda potvrzuje útok na americkou základnu Al-Udajd v odvetě za nedělní americké údery na íránské jaderné provozy. 

„Naše děti byly naprosto překvapené a nevěděly, co mají dělat, když jsme je narychlo odvedli do úkrytu. Katarské úřady nevydaly žádné varování, aby se lidé ukryli. Zdá se, že dochází k mnoha výstřelům a sestřelům,“ řekl pro CNN otec dvou dětí z katarské metropole Dauhá.

Nad katarskou metropolí Dauhá jsou podle svědka Reuters slyšet exploze, média píší o možném íránském útoku na americkou základnu Al-Udajd.

Katarské ministerstvo zahraničí oznámilo, že dočasně zavírá svůj vzdušný prostor, aby země zajistila bezpečnost obyvatel a návštěvníků. V Kataru se nachází hlavní letecká základna amerických sil a Írán varoval Spojené státy, že chystá za jeho údery odvetu.

Vyšetřovací mise Organizace spojených národů uvedla, že některé z izraelských útoků na Írán mohly porušit mezinárodní humanitární právo. Poukázala především na zabití desítek civilistů v bytovém domě v Teheránu a také tří humanitárních pracovníků v íránské metropoli. 

Rovněž vyšetřovací mise zmínila poškození objektů, mezi nimiž byla klinika pro děti s autismem a nemocnice ve městě Kermánšáh na západě země. Spolu s údajně nedostatečným předběžným varováním ze strany Izraele, které může ovlivnit schopnost obyvatel dostat se do bezpečí, to podle mise „vyvolává vážné obavy ve vztahu k zásadám přiměřenosti, rozlišování a opatrnosti podle mezinárodního humanitárního práva.“

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že izraelský útok na teheránskou věznici Evín ohrozil občany jeho země, což je nepřijatelné. Zároveň ale poznamenal, že dvojice Francouzů nebyla zasažena.

Sestra Francouzky Cécile Kohlerové vězněné v Evínu izraelský útok podle agentury AFP označila za nezodpovědný. „Vystavuje naše blízké smrtelnému nebezpečí,“ řekla Noemie Kohlerová. „Nemáme žádné zprávy, nevíme, zda jsou naživu, propadáme panice,“ dodala ještě před vyjádřením ministra zahraničí. Spolu se Cécile Kohlerovou je ve věznici i její partner Jacques Paris. V Íránu jsou zadržováni od května 2022.

V opevněné věznici jsou mj. lidé s dvojím občanstvím a občané západních zemí, které íránský režim využívá při vyjednávání se Západem.

„Aktuální situace na trhu je jen těžce předvídatelná," komentoval obchodní ředitel společnosti Epet Roman Šmíd zdražování plynu. „Důležitější než to, jak vysoko ceny porostou, je nyní skutečnost, jak dlouho se na vyšších hodnotách budou držet a jaké množství energie mají dodavatelé dopředu nakoupeno. Pokud nakupují průběžně, skokový růst cen je nezaskočí, ani kdyby se ceny na takových hodnotách držely měsíc. Pokud ale po uplynutí této doby nezačnou opět klesat, bude pro ně zdražení nevyhnutelné a projeví se na růstu cen také u koncových spotřebitelů,“ dodal.

Srbsko zastavilo vývoz veškeré munice, uvedl prezident Aleksandar Vučić. Učinil tak po kritice ohledně vývozu srbské munice do Izraele a na Ukrajinu.

„Nyní jsme všechno zastavili. Musejí být zvláštní povolení, pokud má něco odejít. Munice jde do našich kasáren a našich zásob,“ řekl Vučić po zasedání generálního štábu srbské armády.

Učinil tak v odpovědi na novinářský dotaz ohledně pokračujícího vývozu munice do Izraele v situaci, kdy Bělehrad deklaruje neutralitu v izraelsko-íránském konfliktu. V neděli se v srbské metropoli uskutečnila demonstrace na podporu Palestiny, na níž protestující žádali zastavení vývozu munice do Izraele.

Obrazem: Obyvatelka Tel Avivu se mohla vrátit pro věci do svého bytu, který den předtím poničila raketa z Íránu.

Světové letecké společnosti pozastavují lety na Blízký východ, protože konflikt, který již přerušil hlavní letecké trasy, vstoupil víkendovým útokem USA na důležitá íránská jaderná zařízení do nové fáze. Společnosti ruší v posledních dnech i lety do obvykle odolných leteckých uzlů, jako je nejrušnější mezinárodní letiště na světě Dubaj a katarské Dauhá. To ukazuje, jak se obavy leteckých společností o vývoj situace v regionu stupňují, upozornila agentura Reuters.

Obvykle rušný vzdušný prostor sahající od Íránu a Iráku až po Středozemní moře je již deset dní téměř prázdný. Letecké společnosti kvůli izraelským úderům na Írán, které začaly 13. června, hromadně ruší, odklánějí nebo zpožďují lety. Důvodem jsou oznámená uzavření vzdušného prostoru a obavy o bezpečnost.

Aerolinky Finnar jako první oznámily prodloužení zastavení letů do Dauhá až do 30. června. Přední asijská letecká společnost Singapore Airlines, která situaci popsala jako nestabilní, se rozhodla zrušit lety do Dubaje až do úterý, přitom původně zrušila pouze nedělní lety. V neděli i dnes zrušily lety do Dauhá a Dubaje Air France KLM, Iberia, British Airways a kazachstánské Air Astana. Air France rovněž zrušila lety do Rijádu a oznámila, že do středy pozastaví lety do a z libanonského Bejrútu.

„Kromě nestability v oblasti mezinárodního obchodu po nástupu administrativy Donalda Trumpa se jedná o další nejistotu pro podnikatelský sektor. Konkrétní ekonomické dopady nyní nelze přesně odhadnout, budou záviset na délce a celkovém vyhrocení této krize,“ uvedl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Negativní dopad na ekonomiku by podle něj mělo případné uzavření Hormuzského průlivu, který představuje strategický dopravní uzel. „Tímto místem prochází každý den přibližně 20 procent světové spotřeby ropy a 25 procent celosvětového obchodu se zkapalněným zemním plynem. Pokus Íránu o uzavření průlivu by se jistě odrazil ve skokovém zvýšení ceny ropy, i když nejspíš ne takovém, jako jsme zažili při invazi Ruska na Ukrajinu,“ uvedl Čížek. Podle íránské televize Press TV uzavření průlivu už schválil íránský parlament. Souhlas ale ještě musí dát íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti.

„Měl jsem velmi dobrou schůzku s prezidentem Putinem, během které jsme zevrubně posoudili poslední události,“ řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Podle mluvčího Kremlu jednali o řadě otázek, zvláštní pozornost věnovali tomu, jak regionální situaci dovést k mírovému východisku.

Spojené státy se domnívají, že by Írán mohl brzy v odvetě zaútočit na americké vojáky na Blízkém východě, píše Reuters s odkazem na zdroje.

„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.

Velvyslanectví USA v Dauhá dnes vydalo urgentní bezpečnostní varování pro Američany v Kataru, v němž jim doporučilo, aby z důvodu zvýšené opatrnosti až do odvolání nevycházeli ven, píše deník The Washington Post (WP). Nedaleko Dauhá se nachází letecká základna Al-Udajd, což je největší americká vojenská základna na Blízkém východě přibližně s 10 000 americkými vojáky. Základna je zároveň sídlem regionálního velitelství americké armády CENTCOM.

Írán už dříve uvedl, že americké základny v regionu by se mohly stát terčem jeho očekávané odvetné akce po amerických úderech, píše WP. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí následně uvedl, že doporučení velvyslanectví nesvědčí o přítomnosti specifických hrozeb v zemi a že bezpečnostní situace v zemi je stabilní.

Obrazem: Vrchní velitel íránské armády Amír Hátamí při poradě s dalšími veliteli

Německý kancléř Friedrich Merz nevidí jediný důvod, proč by měl kritizovat Izrael a Spojené státy za útok na Írán a jeho jaderná zařízení. Řekl to v projevu na dnešní hospodářské konferenci v Berlíně. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse USA a Izrael útokem odvrátily velké ohrožení. Ministr zahraničí Johann Wadephul vyzval k diplomatickému řešení konfliktu.

„Pro nás a i pro mě osobně neexistuje jediný důvod kritizovat to, co před týdnem začal Izrael, ani to, co udělala Amerika o uplynulém víkendu,“ řekl Merz. Podle něj tyto kroky nejsou bez rizika. „Ale nechat to tak, jak to bylo, to také nebylo možné,“ dodal kancléř v projevu na Dni německého průmyslu.

Sestra Francouzky Cécile Kohlerové vězněné v Evínu izraelský útok podle agentury AFP označila za nezodpovědný. „Vystavuje naše blízké smrtelnému nebezpečí,“ řekla Noemie Kohlerová. „Nemáme žádné zprávy, nevíme, zda jsou naživu, propadáme panice,“ dodala. Spolu se Cécile Kohlerovou je ve věznici i její partner Jacques Paris. V Íránu jsou zadržováni od května 2022.

Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel upřesnila, že během dvouhodinové vlny útoků letectvo shodilo na cíle v Teheránu přes 100 kusů munice. Zasáhlo velicí centrum íránských revolučních gard, které má na starost obranu Teheránu před bezpečnostními hrozbami. Cílem útoků byly také oddíly revolučních gard odpovědné mimo jiné za potlačování vnitřního ohrožení, včetně protestů a nepokojů.

Americké bomby Íráncům svobodu a demokracii nepřinesou, uvedla íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, která strávila řadu let v íránském vězení za kritiku režimu ve své vlasti. V textové zprávě norskému deníku Klassekampen kritizovala Spojené státy i Izrael za útoky na její zemi. Mohammadíová je i jednou ze signatářek dopisu, v němž íránští a izraelští aktivisté společně vyzývají k okamžitému příměří v této válce svých zemí a o němž v neděli informoval deník Haarec.

„Válka nikdy nepřinese demokracii, lidská práva ani svobodu,“ napsala třiapadesátiletá Mohammadíová, kterou režim loni koncem roku dočasně propustil z vězení ze zdravotních důvodů. Nyní pobývá asi dvě hodiny cesty od Teheránu, kam ale jela 12 hodin kvůli zácpám na silnicích způsobených chaotickým útěkem lidí z desetimilionové metropole. Norskému deníku také sdělila, že kolem slyší exploze po izraelských úderech.

Hormuzskému průlivu se vyhnuly a změnily kurz tři prázdné tankery určené k přepravě ropy a chemikálií. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů společnosti Marine Traffic, která se zabývá sledováním pohybu lodí po mořích. Příčina není známa. Zpráva ale přichází v čase rostoucí nejistoty, zda Írán po amerických leteckých útocích na íránská jaderná zařízení nepodnikne odvetné kroky a neomezí přepravu na této klíčové vodní cestě.

Lodě Marie C a Red Ruby původně pluly směrem k průlivu, pak ale zakotvily poblíž Fudžajry u pobřeží Spojených arabských emirátů. Tanker Kohzan Maru se podle údajů MarineTraffic plavil v Ománském zálivu poblíž ománských vod.

Americká zařízení v Německu jsou kvůli útoku Spojených států na íránská jaderná zařízení ve větším nebezpečí. Řekl to dnes šéf úřadu německého kancléře Thorsten Frei. Podle mluvčího německého ministerstva vnitra ale konflikt mezi Íránem a Izraelem, do kterého se v noci na neděli přímo zapojily i Spojené státy, zatím na bezpečnostní situaci v Německu konkrétní dopad nemá.

„Nekonkrétní nebezpečí kvůli vývoji v posledních hodinách nepochybně vzrostlo,“ uvedl před jednáním vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) Frei, který je jako šéf úřadu kancléře Friedricha Merze zároveň členem německé vlády. „Je to potřeba předpokládat a připravit se na to,“ dodal. Německé bezpečnostní složky podle něj dělají vše pro to, aby zajistily bezpečnost budov spojených s USA, ale i s Izraelem a Židy.

Evropská unie má vést s Izraelem otevřený dialog a bavit se s ním o všech otázkách, tedy i o lidských právech, řekl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Pokud jde o přehodnocení asociační dohody, český ministr čeká, jaké zazní v Bruselu návrhy. Například Španělsko prosazuje pozastavení asociační dohody EU s Izraelem.

„Komise představila určitý report a uvidíme, jaké budou padat další návrhy. Dnes nečekám žádný (podstatný) posun v této agendě,“ řekl Lipavský novinářům. Dodal, že s hodnoticí zprávou na adresu Izraele se členské státy zatím seznamují. Znají ji totiž teprve od pátku.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že terčem izraelského útoku na Teherán se stalo vedení milice basídž, která je součástí íránských revolučních gard, věznice Evín, velení vnitřní bezpečnosti revolučních gard nebo hodiny odměřující čas do zničení Izraele. Izraelská armáda předpokládá, že během útoků na Teherán přišlo o život mnoho vojáků íránských revolučních gard.

Íránský server Núr News podle agentury Reuters uvedl, že „příbuzní odsouzených ve vězení Evín by měli vědět o tom, že (jejich blízcí) jsou v bezpečí“. V opevněné věznici jsou také lidé s dvojím občanstvím a občané západních zemí, které íránský režim využívá při vyjednávání se Západem. Na zařízení uvalily sankce Spojené státy i Evropská unie. ToI uvádějí, že cílem útoku podle všeho bylo umožnit vězňům uprchnout. „Ať žije svoboda,“ napsal španělsky na sociální síti X izraelský ministr zahraničí Gideon Saar.