ONLINE: V Bratislavě přistál speciál s evakuovanými Čechy a exploze v Teheránu, Izrael zasáhl státní televizi

Na kbelském letišti v Praze přistálo dnes brzy ráno letadlo, které Česko vyslalo pro své občany v Izraeli. Vládní speciál přepravil 66 lidí, všichni jsou v pořádku. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na síti X. Letadlo přivezlo Čechy, kteří se rozhodli opustit Izrael kvůli nynějšímu konfliktu s Íránem. Kvůli bojům mezi Izraelem a Íránem byl uzavřen izraelský vzdušný prostor a dopravci od pátku ruší spoje mezi Prahou a Tel-Avivem.

Z téměř sedmi desítek lidí na palubě letadla byla většina české národnosti, informovalo dnes ministerstvo obrany v tiskové zprávě. „Mezi přepravenými je i několik rodinných příslušníků jiných národností,“ dodal resort.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social vyzval k okamžité evakuaci Teheránu a zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň. Učinil tak krátce poté, co se v mnoha částech Izraele rozezněly sirény varující před raketami vyslanými z Íránu. Výbuchy a intenzivní palbu protivzdušné obrany v Teheránu mezitím podle agentury Reuters hlásí íránská média. Vzájemné vzdušné útoky Íránu a Izraele začaly izraelským útokem na Írán v noci na pátek.

Írán měl podle Trumpa podepsat jadernou dohodu, čímž by se předešlo nynějším ztrátám na lidských životech. "Írán nemůže mít jadernou zbraň. Říkal jsem to pořád dokola. Všichni by se měli z Teheránu okamžitě evakuovat," napsal Trump na síti Truth Social.

Vážení čtenáři, vážíme si, že sledujete online zpravodajství k izraelsko-íránskému konfliktu. Pokračovat bude zase od rána, přejeme dobrou noc.

Americké akcie dnes posílily. Investoři reagovali mimo jiné na úsilí Íránu dosáhnout deeskalace konfliktu s Izraelem. 

„Očekáváme, že americký dolar zůstane utlumený, protože se zdá, že izraelsko-íránský konflikt se zatím drží na stabilní úrovni,“ uvedl analytik John Velis ze společnosti BNY Markets. Podle Velise je zároveň pozoruhodné, že neroste poptávka po americkém dolaru ani amerických vládních dluhopisech jako bezpečných přístavech, k nimž by se investoři mohli uchýlit v geopolitické krizi.

Izraelsko-íránský konflikt nenechává chladnými mnohé Iráčany. Policie v Bagdádu musela postavit bariéry proti protestujícím, kteří mířili k americké ambasádě.

Teherán po dnešním útoku židovského státu na íránskou státní televizi IRIB varoval dvě izraelské televizní stanice, které vyzval k evakuaci.

Spojené státy posilují svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě, dnes tam z Jihočínského moře vyslaly letadlovou loď USS Nimitz, píše web Politico. V době, kdy eskaluje konflikt mezi Izraelem a Íránem, tak počet amerických letadlových lodí v regionu vzroste na dvě. Během soboty a neděle americké základny opustily desítky tankovacích letounů, které byly preventivně rozmístěny v Evropě na podporu možných operací na Blízkém východě, uvedli dva američtí činitelé z oblasti obrany.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tak posiluje své vojenské síly v regionu, zatímco Izrael a Írán na sebe útočí. V regionu panují obavy, že se konflikt rozšíří.

Loď USS Nimitz by mohla na Blízký východ doplout koncem tohoto týdne, sdělil serveru Politico jeden z amerických představitelů.

Írán nechce válku s Izraelem rozšířit, ale na všechny útoky odpoví stejnou měrou, prohlásil prezident Íránu Masúd Pezeškján v telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Íránský prezident uvedl, že izraelská agrese zabila íránské civilisty, vědce a vojenské velitele. „Írán tuto válku nezačal, ale bude reagovat úměrně úrovni útoku,“ řekl Pezeškján.

Íránské údery na Izrael jsou sebeobranou a Írán cílí pouze na vojenské cíle, sdělil v dopise íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Iravání Radě bezpečnosti. Pokud se jakákoli země bude podílet na izraelských útocích na Írán, ponese právní odpovědnost a důsledky této krize, dodal.

Íránský velvyslanec označil íránské údery za „přiměřené obranné operace zaměřené výhradně na vojenské cíle a související infrastrukturu.“ Podle článku 51 zakládající Charty OSN musí státy neprodleně informovat patnáctičlennou Radu bezpečnosti o každé akci, kterou podniknou v sebeobraně proti ozbrojenému útoku.

Brzy ráno íránská střela dopadla na ropnou rafinérii v izraelské Haifě.

Slovenský vládní speciál přivezl z Jordánska do Bratislavy 73 lidí, z toho 14 Čechů, dalších 11 občanů ČR bude v evakuačním letu v úterý, řekli novinářům ministři. Ještě jeden let vypraví Slovensko ve středu, uvedl ministr zahraničí Juraj Blanár.

Izraelská vláda nemá zájem jednat o deeskalaci konfliktu s Íránem, řekl její předseda Benjamin Netanjahu. K možnému zabití nejvyššího duchovního vůdce Chameneího dodal, že Izrael udělá, co bude nutné. „Nepovede to k eskalaci konfliktu, nýbrž to konflikt ukončí,“ tvrdí.

V Bratislavě přistálo letadlo, které z Jordánska dopravilo lidi evakuované v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem. Jsou mezi nimi i Češi.

„Musí uzavřít dohodu – a je to bolestivé pro obě strany, ale řekl bych, že Írán tuto válku nevyhraje,“ prohlásil Donald Trump a připomněl, že Spojené státy vždy podporovaly Izrael. Podle amerického prezidenta se situace pro Izrael vyvíjí dobře a Teherán by měl začít vyjednávat, než bude pozdě. Zároveň v narážce na předešlé rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem o íránském jaderném programu uvedl, že Írán měl na vyjednávání 60 dní.

Izrael potvrdil zásah studia televize IRIB v Teheránu. „Íránská propaganda a megafony brzy utichnou, evakuace obyvatel okolí začala,“ uvedl podle BBC izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Krátce poté se objevily na sociálních sítích videozáběry ze studia televize IRIB, jejíž budovu v živém vysílaní zasáhla raketa. IRIB sídlí ve čtvrti 3 na severovýchodě asi desetimilionového Teheránu, v níž podle BBC žije přes 330.000 lidí.

Takto se v Tabrízu, čtvrtém největším městě Íránu, lidé loučí se svými blízkými, které zabily údery Izraele.

Írán požádal Katar, Saúdskou Arábii a Omán, aby se pokusily přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa využít jeho vliv na Izrael s cílem získat souhlas židovského státu s uzavřením příměří. Írán by na oplátku projevil větší flexibilitu při vyjednávání o svém jaderném programu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské a další regionální zdroje. 

Že Írán naléhavě signalizuje zájem o ukončení bojů a o obnovení rozhovorů o svém jaderném programu, nejprve informoval deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na evropské a blízkovýchodní představitele. Zatímco Izrael prováděl rozsáhlé útoky na Írán, Teherán sdělil představitelům arabských zemí, že je ochoten vrátit se k jednacímu stolu, pokud se USA do konfliktu na straně Izraele nezapojí, sdělili arabští činitelé WSJ.

Izraelská armáda dnes v Teheránu zasáhla i státní televizi IRIB. Stalo se to v okamžiku, kdy moderátorka ostře kritizovala Izrael. Informovala o tom agentura AFP, podle níž byly dnes slyšet exploze na více místech íránské metropole. Budova IRIB se nachází na severovýchodě Teheránu ve čtvrti, pro niž předtím vydala izraelská armáda výzvu k evakuaci.

Ceny ropy zamířily na začátku týdne po prudkém pátečním růstu výrazně dolů. Reagují na zprávy, že obnovené vojenské údery Izraele a Íránu o víkendu nezasáhly těžbu ani exportní zařízení. Cena severomořské ropy Brent krátce před 17:00 SELČ vykazovala pokles o 4,1 procenta zhruba na 71,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu odepisovala 4,3 procenta a pohybovala se kolem 69,80 USD za barel.

„Vše se odvíjí od toho, jak se konflikt kolem toků energetických surovin vyostří,“ uvedl analytik Harry Tchilinguirian ze společnosti Onyx Capital Group. „Zatím byly výrobní a vývozní kapacity ušetřeny a ze strany Íránu nebyla zaznamenána žádná snaha o narušení toků přes Hormuzský průliv,“ dodal.

„My, aktivisté íránské občanské společnosti a signatáři tohoto prohlášení, požadujeme okamžité zastavení obohacování uranu ze strany (íránské) islámské republiky, ukončení vojenského nepřátelství, zastavení útoků na životně důležitou infrastrukturu v Íránu i Izraeli a ukončení masakrů civilistů v obou zemích,“ uvedli ve výzvě publikované dnes francouzským deníkem Le Monde íránští aktivisté, mezi nimiž jsou dvě nositelky Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová a Širín Ebadíová či režisér Džafar Panahí, který letos dostal hlavní cenu mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes.

V prohlášení se rovněž uvádí, že obohacování uranu není „záležitostí íránského lidu“, ale ambicemi autoritářského režimu. Íránští aktivisté též vyzvali k rezignaci současných íránských vůdců a k zahájení procesu, jenž by v zemi nastolil demokratické zřízení.

Oběti nejsou jen na životech lidských. Na chovnou stáj v Kermánšáhu v neděli dopadla izraelská střela, místní televizní stanice hojně vysílaly záběry následků. Několik koní bylo zabito nebo popáleno.

Íránci kvůli válce prchají do Turecka. Podívejte se na snímky z hraničního přechodu.

„Situace mezi Izraelem a Íránem se bez plných informací těžko hodnotí,“ řekl v dnešním rozhovoru pro Deník.cz prezident Petr Pavel. Pokud ale Izrael dospěl na základě informací zpravodajských služeb k tomu, že vývoj íránského jaderného programu, případně balistických raket, došel tak daleko, že může ohrozit existenci Izraele, je preventivní úder pochopitelný, míní hlava státu.

Preventivní úder podle Pavla zná i terminologie mezinárodních vztahů. „Ale tyto informace my bohužel do takového detailu neznáme. Byl bych opatrný při hodnocení, jak moc agresivní, nebo neagresivní situace je,“ podotkl.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dnes v telefonátu odsoudili izraelské použití síly proti Íránu a vyzvali k okamžitému zastavení nepřátelských akcí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Kremlu.

„Obě strany vyjádřily nejvážnější znepokojení nad pokračující eskalací íránsko-izraelského konfliktu, který již vedl k velkému počtu obětí a má vážné dlouhodobé důsledky pro celý region,“ uvádí se v prohlášení. Oba představitelé se podle něj vyslovili pro okamžité zastavení nepřátelských akcí a urovnání sporných otázek výhradně politickými a diplomatickými prostředky.

Izraelská palba u distribučních center humanitární pomoci v Pásmu Gazy si vyžádala desítky mrtvých, informují agentury AP a Reuters s odkazem ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás. Údaje o počtu zabitých se však různí. Zatímco AP s odkazem na ministerstvo zdravotnictví píše, že střelba zabila 38 Palestinců, agentura Reuters rovněž s odkazem na ministerstvo píše o celkově 40 zabitých, z toho prý nejméně polovina zemřela u centra pro distribuci pomoci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy.