Plánují Rusové uchvátit další území? Medveděv na sjezdu bouřil: Připojit nové regiony je možné!
Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.
Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku.
Slova o ničení nacistů v Evropě
Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.
Medveděv avizoval další uchvácení cizího území Ruskem, ale neupřesnil, zda má na mysli území Ukrajiny či jiných zemí, upozornila ukrajinská agentura Unian. Dodala, že Medveděv na sjezdu zároveň hovořil o nezbytnosti zničit „nacisty v Evropě“.
Právě pod záminkou „denacifikace“ Ukrajiny rozpoutalo Rusko před téměř 34 měsíci válku proti sousední zemi.
Ovládají 18 procent Ukrajiny
Rusko nyní podle západních analytiků ovládá více než 110 000 kilometrů čtverečních, tedy více než 18 procent ukrajinského zemí, a to včetně anektovaného Krymu, připomněla nedávno BBC v souvislosti se zprávou, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se v listopadu výrazně zrychlil a Rusko za uplynulý měsíc dobylo téměř pětkrát více ukrajinského území než za celý loňský rok, jak upozornil na sociální síti Telegram ukrajinský projekt UA War Infographics.
Minulý měsíc se ruským jednotkám podařilo okupovat 702 kilometrů čtverečních ukrajinského území a od začátku letošního roku obsadilo 2800 kilometrů čtverečních, což představovalo 0,46 procenta rozlohy Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
Zase strašení občanů pro vládními médií. Co z toho mají překrucovani slova někoho jiného, území Donbasu a Krymu po referendu patří Rusku to je jasné, nějaký blbeček namitne že bylo pod namířenou zbraní.