Děsivé detaily z věznic Bašára Asada: Až 72 druhů mučení a 157 000 zmizelých lidí

Od doby, co padl režim Bašára Asada, na povrch neustále vyplývají nové a nové děsivé informace o tom, jak moc krutá jeho vláda ve skutečnosti byla. Nyní přišel britský deník Daily Mail s dalšími šokujícími zprávami - v Asadových věznicích se uskutečňovalo až 72 druhů mučení. 

Dozorce, který si říkal „Hitler"

Tak například se píše o dozorci, který si říkal Hitler a rád pořádal „obveselení“. Aby pobavil hosty k večeři, nutil vězně, které měl na starosti, aby se chovali jako psi, opice, kočky nebo jiná zvířata.

Ti, kteří svou roli neuhráli, byli biti. „Pes musí štěkat, kočka mňoukat, kohout kokrhat,“ vzpomínal bývalý vězeň. „Hitler se je snaží zkrotit. Když pohladí jednoho psa, ten druhý by měl žárlit.“

„Hitler" byl dozorcem ve věznici na letecké základně Mezze v Damašku. Na tomto místě dozorci pravidelně vězně věšeli nahé na plot a během chladných nocí na ně stříkali vodu. Americký deník The New York Times popsal, jak byl jeden z vězňů nacpán do pneumatiky a zbit. 

„Jsem ve vězení deset let. Co se stalo?"

Na sociálních sítích se začala šířit různá videa propuštěných vězňů - jsou mezi nimi i batolata. Kolují rovněž videa, na kterých se povstalci snaží dostat ven lidi z podzemních cel. Jeden turecký novinář zveřejnil video na X, kde skupina propuštěných vězňů běží ulicemi. Jeden z nich se ptá kameramana: „Jsem ve vězení deset let. Co se stalo?"

Jiný muž, který viděl osvobozování vězňů, řekl, že někteří tam byli tak dlouho, že si mysleli, že je osvobodil bývalý irácký prezident Saddám Husajn, který byl popraven v roce 2006. 

Objevily se také děsivé záběry z vězení, kde je vidět přístroj na lisování těl, středověký ve své brutalitě, který zřejmě sloužil k lámání kostí a popravám vězňů.

Síť pro lidská práva zdokumentovala 72 různých metod mučení používaných režimem. Patří mezi ně elektrošoky na genitáliích nebo zavěšování závaží na ně; pálení olejem, střelným prachem nebo hořlavými pesticidy; drcení hlav mezi zdí a dveřmi vězeňské cely; zavádění jehel nebo kovových čepů do těla; zbavování vězňů oblečení, možnosti vykoupat se, používat toaletu a podobně.

Z „pouštní růže“ moderní „Marií Antoinettou“. Jak si první dáma Sýrie užívala bohatství?

Mariam Khleifová, která byla uvězněna za to, že poskytovala zdravotnický materiál povstalcům, vypověděla, že byla držena ve sklepní cele o velikosti tři stopy čtvereční, kde bylo dalších šest žen. Dozorci ji pověsili na zeď a zbili. Jednou, jak tvrdila, viděla vězně, který si stěžoval, že má hlad, a dozorci mu na obličej hodili výkaly. Uvedla také, že byla opakovaně znásilňována. 

„Odtamtud vylezly kosti"

A tím výčet hrůz ještě zdaleka nekončí. Britský deník Daily Mail dále napsal, že vězni byli nuceni sát vlastní krev z podlahy nebo znásilňovat spoluvězně. Dělo se tak ve věznici Sednaja. 

Když dozorci nesli jídlo, často ho rozházeli po podlaze cel, kde se mísila krev a špína, což nutilo zadržované jíst tělesné tekutiny, které za sebou zanechávali zranění a zbití. 

Objevují se také čím dál častěji zpovědi zadržovaných či jejich příbuzných. Nedávno byl například propuštěn 57letý Syřan, který „zmizel" poté, co byl zatčen Asadovými násilníky v 18 letech, kdy byl ještě studentem. Jeho rodina ho neviděla ani o něm neslyšela dlouhých 40 let, napsal Daily Mail.

V rozhovoru pro The Guardian mužův ohromený bratr Moammar řekl: „V Sýrii nebylo žádné místo, které bychom nenavštívili. Až se vrátí domů, budeme mít velkou oslavu.“

Jsou také informace o tom, jak se zdrcení příbuzní pokoušejí nalézt své příbuzné v „lidských jatkách“, jak se věznici Sednaja přezdívá. „Je to zlo, jaké jste nikdy neviděli,“ řekl muž jménem Kaid novinářům po třech dnech prohledávání areálu po pádu syrského diktátora Bašára Asada.

Úprk Asadů do Ruska: Proč zrovna Moskva? Rodina tam ulila miliardu, byty mají i v nejvyšším mrakodrapu

„Jsou tu tisíce lidí, každý čeká na svého příbuzného, ​​a ten pocit je hrozný. V podzemí jsou tři nebo čtyři patra, bez větrání, bez ventilátorů a bez elektřiny. Možná už jsou mrtví. Vyzýváme všechny humanitární organizace, všechny země, celý svět, aby nám s tím pomohli...," řekl Kaid. 

Žena jménem Izzu hovořila o stavu vězňů: „Jsou tak hubení. Jejich tváře jsou žluté. Nemají maso, jen kosti. Odtamtud vylezly kosti. Kéž Alláh pomůže.“