Trumpův triumfální návrat do Bílého domu. Harrisová přiznala porážku, republikáni ovládnou i Senát

Orbán telefonoval Trumpovi

Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že si v úterý telefonoval s Donaldem Trumpem a „popřál mu hodně štěstí“ ve volbách. „Zbývá už jen pět dní. Držím palce,“ napsal Orbán v příspěvku na X.

Obrazem: Další záběry z předčasného hlasování v USA

Hillary Clintonová se v sobotu na Floridě zúčastní volebního shromáždění Kamaly Harrisové, uvedli organizátoři kampaně pro americkou televizi NBC News. Bude to její první veřejné vystoupení v rámci kampaně Harrisové.

Podle nového průzkumu se na volební den těší jen každý třetí Američan. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění AP-NORC zjistil, že přibližně 70 % lidí před úterními volbami cítí „znepokojení“, zatímco podobný podíl lidí tvrdí, že je volby zajímají. Pouze u třetiny z nich podle průzkumu volby vyvolávají „vzrušení“.

Americká rapperka Cardi B zítra vystoupí na shromáždění Kamaly Harrisové v Milwaukee ve Wisconsinu. Na akci se budou podílet rovněž další umělci, například GloRilla, Flo Milli, MC Lyte nebo The Isley Brothers.

Cardi B otevřeně kritizovala Donalda Trumpa a ve volbách v roce 2020 podpořila Joea Bidena. Je poslední z řady významných celebrit, které potvrdily podporu viceprezidentky na předvolebních akcích. Na dnešním mítinku Harrisové v Las Vegas má promluvit také Jennifer Lopezová.

„Českou korunu nyní zřejmě čeká největší zemětřesení v letošním roce,“ uvedl analytik Purple Trading Jaroslav Tupý. V příštím týdnu se totiž konají prezidentské volby v USA a zasedne také rada České národní banky (ČNB), která rozhodne o nastavení základní úrokové sazby.

Podle českých sázkových kanceláří je v USA favoritem na vítězství ve volbách opět republikánský kandidát Donald Trump. Tupý upozornil na vyjádření viceguvernérky ČNB Evy Zamrazilové pro deník e15. Zamrazilová se domnívá, že případné zvolení Trumpa nebude mít na korunu výraznější dopad. Posílení dolaru v souvislosti se zvolením Trumpa totiž podle ní nutně nevede k oslabení koruny, ale naopak s posilujícím dolarem často paradoxně posílí i česká koruna.

Obrazem: Trumpovi příznivci napjatě očekávají jeho vystoupení v Hendersonu v Nevadě

Kamala Harrisová i Donald Trump se pokusí získat hispánské voliče dnešními vystoupeními v Nevadě, nejmenšího ze sedmi států, které by mohly příští týden rozhodnout americké volby. Téměř třetinu obyvatel Nevady tvoří Hispánci. Zatímco v minulosti byli spíše podporovateli demokratů, Trump v poslední době mezi latinskoamerickou populací USA získává rovněž znatelnou podporu.

Bývalý prezident Bill Clinton se dnes vydá do Milwaukee ve Wisconsinu, aby zde podpořil kampaň Kamaly Harrisové.

Podle údajů volební laboratoře Floridské univerzity odevzdalo hlasovací lístky pro prezidentské volby v roce 2024 více než 55 milionů lidí, a to buď osobně, nebo poštou během předčasného hlasování. Záznamy ukazují, že nejméně 29 milionů předčasných hlasů bylo odevzdáno ve volebních místnostech, 25,9 milionu hlasovacích lístků bylo zasláno poštou.

Na volební souboj se zaměří také Český rozhlas, sdělil ČTK. Český rozhlas bude vysílat zpravodajský speciál Americká noc na stanicích Radiožurnál, Plus a serveru iROZHLAS.cz živě od úterních 23:00 do středečních 10:00 z pražského studia S1 a speciálního studia ve Washingtonu D.C..

Obrazem: V USA je „volební horečka“ v plném proudu

Favoritem na absolutní vítězství v nadcházejících prezidentských volbách v USA je podle českých sázkových kanceláří opět republikánský kandidát Donald Trump. Při vítězství na hlasy od voličů má ale aktuálně větší šanci demokratka a současná viceprezidentka Kamala Harrisová. Sázkové kanceláře to sdělily ČTK. Necelý týden před volbami podle nich zájem o sázky výrazně roste, stále ale platí, že více Čechy zajímají sportovní události.

„Exprezident úspěšně zvládá horkou fázi kampaně, daří se mu tlačit témata, ve kterých je nejsilnější – ekonomika a migrace. Recept, který mu přinesl vítězství už v roce 2016,“ řekl ČTK bookmaker sázkové kanceláře Fortuna Tomáš Polinský. Trump má podle něj větší šanci v takzvaných swing states, kde se lidé historicky většinově nekloní ani k jedné ze stran. Pro všechny swing states je jeho kurz 2,85:1, kdežto Harrisové 10:1. „Nejlépe si Trump vede v Arizoně, Georgii a Severní Karolíně,“ dodal.

Hrozba útoků na místnosti

Před volbami, které se konají 5. listopadu, americké bezpečnostní úřady a také tajné služby opakovaně varují před hrozbou útoků na hlasovací místnosti. Terčem se mohou stát nejen urny a hlasovací stroje, ale také členové volebních komisí.

„Některé osoby v reakci na fámy o volebních podvodech vyzývají k násilnostem, zaměřují se především na volební představitele a obyvatelstvo, které tito aktéři hrozeb vnímají jako ohrožení řádnosti letošních voleb,“ uvedlo americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Toto oznámení vydalo ministerstvo poté, co se v USA odehrálo několik žhářských útoků na schránky, do kterých mohou Američané odevzdávat své hlasy.

Takovéto útoky se staly mimo jiné ve Vancouveru ve státě Washington, kde plameny zničily stovky odevzdaných lístků. Podobný incident ohlásil i Portland v Oregonu, kde se díky hasicímu systému podařilo většímu znehodnocení hlasů zabránit. Úřady tam hovoří o třech zničených lístcích.

Hlavní tuzemské televizní skupiny vyslaly do USA kvůli prezidentským volbám desítku zvláštních zpravodajů. Během volební noci 5. listopadu a následujícího dne nabídne Česká televize, Prima i Nova speciální vysílání s živými vstupy a odborníky ve studiu. Vyplývá to z informací televizí.

Volební komise napříč Spojenými státy před nadcházejícími prezidentskými a kongresovými volbami přijímají kvůli množství výhrůžek mimořádná bezpečnostní opatření, která zahrnují mimo jiné nasazení dronů, odstřelovačů, psů či nepřetržité ochranky. Magazín Wired o nezvyklém zpřísnění bezpečnosti napsal, že nastala militarizace voleb.

Republikánští i demokratičtí zákonodárci se podle portálu Axios obávají bouřlivého povolebního období, mnozí z nich pak otevřeně hovoří o strachu z násilností. Demokraté počítají s tím, že pokud republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v souboji s demokratkou Kamalou Harrisovou prohraje, výsledek hlasování napadne.

To by mohlo vyvolat celoamerické občanské nepokoje a také zopakování událostí z 6. ledna 2021, kdy dav Trumpových příznivců vtrhnul do sídla Kongresu. Útok na jeden ze symbolů americké demokracie následoval poté, co Trump před svými stoupenci rozšířil fámy o podvodech při volbách, ve kterých ho porazil Joe Biden.

Podle odcházejícího předsedy Evropské rady Charlese Michela by EU měla být natolik silná a stát na vlastních nohou, aby ji nijak nerozhodilo, kdo je kde prezidentem. „Jaký je rozdíl mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou? Z krátkodobého hlediska to bude jiné, z dlouhodobého nikoli. Myslíte si, že pokud jde o ekonomická partnerství, přestanou být USA protekcionistickou zemí? Ne. Změní se jejich vztahy s Čínou? Nikoliv,“ uvedl Michel v nedávném rozhovoru s novináři.

Evropská unie by podle něj neměla řešit, kdo bude prezidentem USA. „Nechci, aby byly mé děti závislé na tom, kdo bude kde prezident. My tady v Evropě si musíme rozhodovat o tom, jaký bude náš osud a naše budoucnost,“ dodal.

Velkým tématem je mimo jiné to, jak se změní vztahy v NATO v případě, že by prezidentské křeslo získal opět Donald Trump. Ten totiž již několikrát varoval, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu – což znamená minimálně dvě procenta HDP – a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.

V minulosti také prohlásil, že on sám by konflikt na Ukrajině vyřešil jako zvolený prezident ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. Jindy zase uvedl, že zasílání zbraní a peněz ukrajinské armádě není „životně důležitým strategickým národním zájmem USA“.

Na začátku října se stal novým generálním tajemníkem NATO bývalý nizozemský premiér Mark Rutte, který vystřídal Nora Jense Stoltenberga. Rutteho proslulá schopnost přežít veškeré skandály a dostat se z politických potíží mu vysloužila přezdívku „Teflonový Mark“. To se podle listu Deutsche Welle může hodit právě ve chvíli, kdy se do Bílého domu opět vrátí Trump a začne NATO kritizovat.

Rutte si za prvního Trumpova funkčního období vytvořil s tehdejším prezidentem překvapivě pozitivní vztah, přičemž Trump ho dokonce nazval „přítelem“. A to i přesto, že se v mnohém liší. I po svém nástupu do funkce Rutte prohlásil, že nemá ohledně výsledku voleb obavy, protože oba dva kandidáty, tedy Donalda Trumpa a Kamalu Harrisovou, zná velmi dobře a dokáže spolupracovat s každým z nich.

Evropská unie se obává Trumpova vítězství. Kromě omezení pomoci Ukrajině totiž hrozí také vyšší americká cla na veškeré příchozí zboží. Před pár dny nazval Trump Evropskou unii „mini Čínou“. „Neberou naše auta, neberou naše farmářské produkty, neberou nic. S EU máme deficit 312 miliard dolarů. Víte, EU je taková mini Čína,“ řekl.

Podle mnohých expertů by případné vítězství demokratické kandidátky Kamaly Harrisové tolik problémů ve vztazích mezi EU a USA nepřineslo. Neoficiálně se řeší zejména to, jaké dopady by mělo vítězství Trumpa, oficiálně se Brusel chystá na oba možné výsledky. „Připravujeme se na americké volby. Jsou zvažovány všechny možné výsledky. Jsme odhodláni udržovat úzké partnerství s USA,“ uvedla nedávno mluvčí Evropské komise Arianna Podestaová.

Důležitým tématem je rovněž to, jak zachovat sankce vůči Rusku v případě, že Spojené státy svá omezení zruší. „Všichni berou všechno mnohem vážněji. Snažíme se připravit, aby nás nic nepřekvapilo,“ citoval list Financial Times vysoce postaveného unijního diplomata. „Podle mého osobního názoru budeme mít velké potíže,“ uvedl další z diplomatů. „Půjde o obrovský rušivý element a obrovská bude rovněž i nepředvídatelnost,“ dodal v reakci na možné zvolení Donalda Trumpa.

V prezidentských volbách občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, k vítězství je potřeba nejméně 270 volitelů. O příštím prezidentovi se rozhodne v sedmi státech, kde někdy vítězí demokraté a jindy zase republikáni a kde se čeká velmi těsný výsledek.

K těmto státům označovaným jako swing či battleground states jsou řazeny Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.

Zda prezidentské volby vyhraje demokratka a nynější viceprezidentka Kamala Harrisová, a stane se tak první prezidentkou v dějinách USA, nebo se do Bílého domu po čtyřleté pauze vrátí republikán Donald Trump, by se mohlo vyjasnit až několik dní po volbách. To souvisí nejen s očekávaným těsným výsledkem v sedmi nerozhodnutých státech, ale také s tím, že tyto státy mají různá pravidla pro sčítání hlasů odevzdaných před volebním dnem.

Při sčítání může nastat situace, kdy se jeden z kandidátů podle prvních výsledků dostane do vedení, načež jej předstihne soupeř. V prezidentských volbách v roce 2020 v některých amerických státech došlo k jevu známému jako „červený přelud“, kdy měl Trump o volební noci náskok, načež došlo k „modrému posunu“, tedy vítězství demokrata Joea Bidena patrného až po sečtení většího počtu hlasů. Trump tento úkaz využil k šíření nepravdivých tvrzení, že mu bylo vítězství „ukradeno“.

Nejednalo se ale o neobvyklý jev. Demokraté většinou žijí v lidnatějších městských obvodech, kde sčítání trvá déle. V posledních volbách uprostřed pandemie covidu-19 jich také mnohem více volilo korespondenčně než republikánů, i proto, že Trump nepravdivě tvrdil, že korespondenční hlasování je nespolehlivé.

Obyvatelům Spojených států chodí do mobilních telefonů SMS zprávy od týmů prezidentských kandidátů. „Kamaly šéf Joe Biden právě nazval všechny mé podporovatele odpadem! Tady Trump. Jsi úžasný!“ píše se například ve zprávě, kterou poslal Trumpův tým. V jiné zase oznamuje, že příjemci zprávy pošle čepici s nápisem „Make America great again (Udělejme Ameriku znovu skvělou)“ a ptá se, zda ji má podepsat. 

Tým Harrisové oproti tomu volí serióznější způsob komunikace. „Prosím, dejte nám šanci vysvětlit, proč jeden další příspěvek Kamale Harrisové a naší straně...“ začíná zpráva od marketingového týmu demokratické strany. 

Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině. Republikánský kandidát se totiž netají tím, že by finance pro zemi, která se brání ruské agresi, zásadně omezil.

Budoucí vztahy mezi EU a Spojenými státy probírali v posledních týdnech na svých jednáních i velvyslanci nynější sedmadvacítky v Bruselu, kteří se setkali i s Björnem Seibertem, šéfem kabinetu Ursuly von der Leyenové, a také se zástupci několika generálních ředitelství EK, která mají na starosti obchod či energetiku.

Změna na druhé straně Atlantiku by mohla ovlivnit téměř všechny unijní politiky, od obchodních toků a průmyslových dotací po digitální dohled a antimonopolní šetření, napsal server Euronews. Obavy ale panují zejména kolem pomoci pro Kyjev. Její jakékoli narušení, byť i malé, by totiž mohlo vést k zásadní změně situace na bojišti.

Spojené státy čeká mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem vyrovnaný souboj o Bílý dům, rozhodnou zřejmě jen malé zlomky obyvatelstva v několika klíčových státech. ČTK to řekli dva politologové působící v amerických státech Michigan a Pensylvánie. Shodli se na tom, že hlavním problémem pro Harrisovou je inflace.

„Nedělal bych to,“ zasmál se Ken Kollman z Michiganské univerzity na otázku, na koho by vsadil své úspory, kdyby si musel týden před volbami vybrat jednoho z kandidátů. Podle něj vítěze nelze předpovědět a nakonec bude záležet na volební účasti ve velkých městech jako Filadelfie, Detroit a Milwaukee, které jsou hlavními populačními centry ve dvou výše zmíněných státech a ve Wisconsinu, dalším z klíčových „bojišť“ těchto voleb.

„Podobně jako v letech 2016 a 2020 bych očekával, že v klíčových swing states budou rozdíly několika málo bodů, takže i posuny na úrovni desetitisíců hlasů mohou rozhodnout o výsledku,“ uvedl Matthew Levendusky, který vyučuje na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. „To znamená, že v podstatě kterákoli skupina může být nakonec klíčová,“ dodal.

Malý počet miliardářů by mohl ovlivnit výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech. Vyplývá to z analýzy finančních zpráv politických skupin, kterou zpracoval deník Financial Times (FT). Mnozí z nejbohatších lidí světa vynakládají stovky milionů dolarů, aby ve volbách pomohli svému favoritovi. Kandidáti a jejich spřízněné skupiny do poloviny října vybrali více než 3,8 miliardy USD (téměř 89 miliard Kč). A skoro pětinu z této částky věnovali miliardáři.

Od loňského ledna do poloviny letošního října skupiny podporující demokraty Joea Bidena a Kamalu Harrisovou vybraly celkem 2,2 miliardy USD (přes 51 miliard Kč), zatímco organizace stojící na straně republikánského kandidáta Donalda Trumpa získaly 1,7 miliardy USD (téměř 40 miliard Kč).

Podle analýzy FT z toho miliardáři věnovali na kampaně před letošními prezidentskými volbami nejméně 695 milionů dolarů (16,2 miliardy Kč), což představuje zhruba 18 procent všech peněz, které se na tyto účely vybraly. Celkem na kampaně přispělo 144 lidí, kteří se dostali do žebříčku 800 amerických miliardářů sestavovaného magazínem Forbes.