Trumpův triumfální návrat do Bílého domu. Harrisová přiznala porážku, republikáni ovládnou i Senát

Ctění čtenáři, online k americkým volbám se na noc odmlčí, těšíme se na shledanou zase ráno.

Nabitý den Kamaly Harrisové: Z mítinku v Raleighu v Severní Karolíně přeletěla na další v Pensylvánii. 

O volebním úterý může silně pršet. „Potenciál výskytu ojedinělých silných bouřek bude největší od Kentucky směrem na jihozápad do západního Tennessee a severní Mississippi,“ uvedlo Středisko bouřkových předpovědí podle CNN. „V klíčových státech, jako je Wisconsin a Michigan, by mohlo napršet až 2,5 cm srážek a odpoledne by se mohly vyskytnout bouřky.“ Ovlivní to volební účast, ba výsledek?

„Všimněte si, že Washington Post, Los Angeles Times a všechny tyto noviny nikoho nepodpořily. Víte, co ve skutečnosti říkají? Protože podporují pouze demokraty. Říkají, že tahle demokratka není dobrá,“ řekl Donald Trump na předvolebním shromáždění v Rocky Mount v Severní Karolíně. Tradičně se tyto významné redakce vyslovovaly pro podporu některých kandidátů, častěji demokratů, letos je to jinak. „Oni si myslí, že já odvádím skvělou práci. Jen to nechtějí říct,“ tvrdí Trump.

OBRAZEM: Donald Trump vystoupil na předvolebním mítinku ve městě Rocky Mount ve státě Severní Karolína.

Průzkum CNN ve třech klíčových státech: Dva ukazují vítězství Kamaly Harrisové, třetí se jeví jako remíza. 

V Michiganu vede Harrisová nad Donaldem Trumpem v poměru 48 % ku 43 %. Harrisová vede nad Trumpem také ve Wisconsinu, kde ji podporuje 51 % voličů, zatímco Trumpa 45 %. V Pensylvánii, která je největší volební kořistí ze tří států a ústředním bodem nadějí obou kandidátů na zisk Bílého domu, je však souboj vyrovnaný (oba s podporou 48 %). Všechny tři státy se v roce 2016 obrátily v Trumpův prospěch, zato v roce 2020 v nich zvítězil Joe Biden.

Volby nejsou jen prezidentské, vedle kongresových či místních jde v řadě států či měst i o referenda k nejrůznějším tématům. Ve městě Santa Ana nedaleko Los Angeles občané hlasují také o návrhu dát místním obyvatelům, kteří nejsou občany, volební právo v komunálních volbách. 

Přesvědčit k tomu své spoluobčany se snaží i Tania Ortegová (27), chodí klepat ode dveří ke dveřím.

Prezidentská kandidátka americké Demokratické strany Kamala Harrisová nesouhlasí s „jakoukoliv kritikou lidí na základě toho, koho volí“, a zopakovala, že chce být prezidentkou všech Američanů, napsala agentura AP. Podle ní Harrisová takto reagovala po výroku prezidenta Joea Bidena na adresu stoupenců republikánského kandidáta Donalda Trumpa.

„Budu zastupovat všechny Američany, včetně těch, kteří mě nebudou volit,“ uvedla viceprezidentka v komentáři pro média před návštěvou tří amerických států, kde pokračuje v kampani před prezidentskými volbami 5. listopadu. Američané ovšem již na mnoha místech mohou hlasovat v předstihu či korespondenčně.

Podle agentury AP se Harrisová snažila zmírnit vášně po výroku Bidena. Ten v úterý večer, zatímco Harrisová pronášela projev nedaleko Bílého domu, komentoval Trumpovo nedávné vystoupení v newyorské Madison Square Garden, kde jeden komik označil Portoriko za „plující ostrov odpadků“.

„Hinduističtí kněží v indickém státě Telangána na jihu země provádějí jedenáctidenní modlitební rituál na podporu prezidentské kandidatury Kamaly Harrisové,“ ukazuje stanice Deutsche Welle. Matka viceprezidentky Shyamala Gopalanová pocházela z Indie, studovala a dál působila v Kalifornii.

Herec a někdejší republikánský guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger ve středu řekl, že bude hlasovat pro demokraty - viceprezidentku Kamalu Harrisovou a guvernéra Tima Walze. „Pro někoho, jako jsem já, kdo mluví s lidmi po celém světě a stále ví, že Amerika je zářící město na kopci, je nazývat Ameriku popelnicí pro svět tak nevlastenecké, až mě to rozzuří. A vždy budu nejdříve Američan, pak republikán. Proto tento týden hlasuji pro Kamalu Harrisovou a Tima Walze,“ uvedl Schwarzenegger v příspěvku na X. Informovalo o tom americké zpravodajství CNN.

Donald Trump během kampaně v Pensylvánii. Podívejte se na aktuální snímky.

Americká policie pátrá po pachateli, který ve státech Washington a Oregon zapálil dvě schránky, které mohou lidé využívat v nadcházejících prezidentských volbách. Oheň, který podle vyšetřovatelů v obou případech založila stejná osoba, zničil stovky volebních lístků, informoval dnes zpravodajský server CNN.

Jedním z terčů volebního žháře se stala schránka na korespondenční hlasy v Portlandu, kde zůstalo mnoho vhozených hlasovacích lístků nedotčených. Hůř dopadla schránka v nedalekém Vancouveru ve státě Washington, kde shořely stovky lístků, uvedli oficiální volební činitelé. Policie předpokládá, že jsou oba případy spojené s třetím incidentem, k němuž došlo dříve během tohoto měsíce ve Vancouveru.

Dcera někdejšího republikánského prezidenta Spojených států George W. Bushe Barbara v kampani před prezidentskými volbami podpořila kandidátku demokratů a viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Bushová časopisu People řekla, že doufá, že voliči podpoří Harrisovou, aby chránili práva žen.

Dvaačtyřicetiletá Bushová strávila část víkendu účastí na demokratické kampani v Pensylvánii, která je jedním z rozhodujících států voleb. V kšiltovce s nápisem Kamala obcházela domy místních obyvatel a přesvědčovala je k podpoře Harrisové. Bushová se již dříve veřejně vyjadřovala na podporu práva na potrat, které je jedním z velkých témat kampaně Harrisové.

„Bylo inspirující připojit se k přátelům a setkat se s voliči a členy volebního týmu Harrisová-(Tim) Walz v Pensylvánii. Doufám, že naši zemi posunou kupředu a ochrání práva žen,“ uvedla Bushová.

Německo hledí na nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech s napětím. Obává se totiž, že by republikán Donald Trump v případě vítězství mohl zavést cla, která by výrazně poškodila churavějící německé hospodářství. Většina Němců by podle průzkumů veřejného mínění raději viděla v Bílém domě demokratku Kamalu Harrisovou, stále méně jich ale věří, že viceprezidentka má šanci Trumpa porazit.

Němečtí politici jsou před volbami ve vyjádřeních opatrní, dávají však více či méně otevřeně najevo, že spolupráce s Harrisovou by byla pro Německo jednodušší než s Trumpem. Na jeho nástup do Bílého domu je ale země podle nich výrazně lépe připravená, než tomu bylo v roce 2016. Německo se přitom podle politologů i politiků musí přichystat na převzetí větší zodpovědnosti za sebe sama i za Evropu, ať už příští týden vyhraje volby Trump, nebo Harrisová.

Zahraniční politika v americké předvolební kampani obvykle nehraje hlavní roli, když voliči se rozhodují hlavně podle domácích záležitostí a podle své ekonomické situace. S velkým očekáváním však výsledek vyhlíží okolní svět. Zatímco v případě demokratické viceprezidentky Kamaly Harrisové se očekává spíš kontinuita s administrativou dosluhujícího prezidenta Joea Bidena, po výhře republikánského exprezidenta Donalda Trumpa by situace byla zřejmě méně předvídatelná. A zahraniční konflikty, zejména izraelská válka v Gaze, by mohly letos mít i klíčový vliv na výsledek voleb.

V Evropě se čeká na výsledek zejména v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Zatímco Harrisová by představovala kontinuitu v „ukrajinské“ politice a pokračovala by v podpoře Kyjeva, Trumpovy záměry jsou nejasnější. Několikrát bez podrobností uvedl, že by válku rychle ukončil. „V americkém zájmu je tuto válku ukončit, dojednat dohodu, protože chceme, aby se přestaly ničit životy,“ řekl při debatě s Harrisovou v polovině září. Ale neřekl jasně, zda by měla Ukrajina ve válce vyhrát, a od té doby také zapochyboval, jestli je americká pomoc Ukrajině v americkém národním zájmu, uvedla agentura Reuters.

Tradiční američtí spojenci – nemluvě o protivnících – velmi dobře vědí, že Trump je chce ponechat v nejistotě, pokud jde o plány v případě zvolení, napsal list Financial Times (FT). „Podle mého osobního názoru budeme mít problém, velký problém,“ řekl listu nejmenovaný evropský diplomat k možnosti Trumpova vítězství. Podle něj pak bude vše „velmi nepředvídatelné“.

Plán na největší deportační program v historii Ameriky, jak jej od prvního dne v úřadu slibuje realizovat prezidentský kandidát Donald Trump, by vedl ke snížení hrubého produktu (HDP) Spojených států o 1,2 až 7,4 procenta. Vyplývá to z analýzy ekonomů washingtonského Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku (PIIE). Varují také před snížením zaměstnanosti, a to o 1,1 procenta a podle nejhoršího scénáře až o sedm procent.

Autoři analýzy Warwick McKibbin, Megan Hoganová a Marcus Noland zkoumají dva hypotetické scénáře a jejich dopad na HDP a zaměstnanost do roku 2040. Prvním je deportace 1,3 milionu pracovníků bez patřičných dokumentů a druhým vystěhování 8,3 milionu lidí.

V případě deportace 1,3 milionu pracovníků by byl HDP do roku 2028 o 1,2 procenta nižší, než kdyby k nim nedošlo. V případě deportace až 8,3 milionu pracovníků by se HDP mohl propadnout až o 7,4 procenta.

Dobrý den, vážení čtenáři, 

Robert F. Kennedy mladší, který se chtěl stát prezidentem Spojených států jako nezávislý kandidát, ale v srpnu nakonec kampaň ukončil a podpořil republikána Donalda Trumpa, zůstává na hlasovacích lístcích ve Wisconsinu a Michiganu. Nejvyšší soud USA dnes podle agentury AP odmítl Kennedyho žádost, aby zde byl z voleb vyškrtnut. Wisconsin a Michigan patří k takzvaným kolísavým státům, kde republikáni a ani demokraté nemají jasnou převahu a které nakonec volbu šéfa Bílého domu rozhodnou.