Trump miláčkem ruských médií, na Harrisovou sypou kritiku. Kreml ale zůstává odtažitý
Ruští představitelé, kteří mají blízko k prezidentu Vladimiru Putinovi, tvrdí, že je v konečném důsledku jedno, zda americké prezidentské volby 5. listopadu vyhraje republikán Donald Trump, nebo demokratka Kamala Harrisová. Ruská státní televize ve svém vysílání o amerických prezidentských volbách však silně straní exprezidentovi Trumpovi, píše agentura Reuters.
Ruský První kanál tento měsíc odvysílal záběry, na nichž miliardář Elon Musk a americký moderátor Tucker Carlson kritizují viceprezidentku Harrisovou. Vzápětí stanice zveřejnila sérii videí, které popsala jako přešlapy demokratické kandidátky. Stejná reportáž přitom vykreslila Trumpa a jeho volebního partnera J.D. Vance jako sebevědomé politiky, kteří mají zdravý rozum, pokud například jde o transgenderovou politiku či migraci, ale kteří čelí „zlým silám“, což dokládají dva pokusy o atentát na bývalou hlavu státu.
Kreml tvrdí, že volba toho, kdo se stane příštím americkým prezidentem, je výhradně věcí amerického lidu a že bude spolupracovat s tím, kdo bude zvolen. Popírá, že by zasahoval do zpravodajství, ačkoli někteří bývalí zaměstnanci státních médií veřejně hovořili o každotýdenních schůzkách v Kremlu, na nichž se dávají pokyny k různým otázkám.
Opakovaně chválil Putina
Zjevná podpora Trumpa v ruských státních médiích by možná neměla být překvapivá. Trump mnohem méně otevřeně podporuje Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi než současný prezident Joe Biden a viceprezidentka Harrisová, což vyvolává v Kyjevě obavy, že by v případě Trumpova vítězství mohla Ukrajina přijít o svého nejdůležitějšího spojence.
Trump, který v posledních letech opakovaně chválil Putina a chlubil se dobrými pracovními vztahy, minulý týden obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že pomohl rozpoutat válku s Ruskem. Tento měsíc Trump zároveň odmítl potvrdit zprávy, že od svého odchodu z funkce v roce 2021 několikrát hovořil s Putinem, a řekl pouze, „pokud jsem to udělal, bylo to chytré“.
„Vražedný diktátor“
Harrisová naopak označila Putina za „vražedného diktátora“ a poznamenala, že smrt ruského opozičníka Alexeje Navalného je pouze dalším důkazem „Putinovy brutality“. Zároveň přislíbila, že bude nadále podporovat Ukrajinu. Kreml popírá, že by měl na smrti Navalného jakýkoliv podíl.
Ruská státní televize ve svých diskusních pořadech vysílaných v hlavním vysílacím čase má mnohdy hosty, kteří straní Trumpovi, ačkoliv se jejich důvody někdy liší.
Andrej Sidorov, vedoucí akademický pracovník Moskevské státní univerzity, tento měsíc v jedné z hlavních talkshow státní televize řekl, že Trump by byl pro Rusko lepší volbou, protože by vyvolal rozkol, který by mohl naplnit sen ruských zastánců tvrdé protizápadní linie - rozpad Spojených států v důsledku bojů mezi jejich členskými státy.
„Jsem pro Trumpa. Vždycky jsem byl pro Trumpa - je to ničitel. Pokud bude zvolen... pak bude občanská válka opravdu na pořadu dne,“ řekl Sidorov a předpověděl, že v případě vítězství demokratů bude pokračovat stejné „svinstvo“ jako dosud. Trumpovo vítězství by naopak podle Sidorova mohlo vést ke „zhroucení geopolitického protivníka, aniž by byly vypáleny rakety“.
Zpráva amerických zpravodajských služeb z roku 2017 uvádí, že Putin řídil sofistikovanou vlivovou kampaň s cílem očernit demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a podpořit Trumpa v boji o Bílý dům v roce 2016. Kreml vměšování popřel a Trump odmítl, že by uzavřel jakoukoli tajnou dohodu s Ruskem během této kampaně.
Navzdory rozdílným přístupům obou současných kandidátů k Moskvě se někteří ruští představitelé vyjadřují k oběma americkým prezidentským kandidátům ostražitě. Vztahy mezi USA a Ruskem jsou přitom nejhorší od kubánské krize v roce 1962.
Harrisová by podle řady ruských komentátorů znamenala pokračování toho, co Moskva považuje za Bidenovu zástupnou válku s Ruskem „do posledního Ukrajince“.
Lavrov si nedělá iluze
Trump, který před svým nástupem do funkce v roce 2017 vzbudil v Moskvě naději na zlepšení vztahů, se ale navzdory vřelým slovům na adresu Putina zapsal do paměti tím, že v době svého působení v Bílém domě uvalil sankce. V očích Moskvy se tak zdálo, že jej v otázkách politiky vůči Rusku přemohl širší americký politický establishment.
„Nedělám si žádné iluze,“ poznamenal v září ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s tím, že Trump v době svého působení několikrát hovořil s Putinem, několikrát přijal Lavrova v Bílém domě a „byl přátelský“. „Ale sankce proti Ruské federaci byly za prezidenta Trumpa uvalovány pravidelně. V důsledku toho jsme dospěli k závěru, že se musíme spolehnout sami na sebe. Nikdy v historii nebudeme počítat s tím, že se do Bílého domu dostane 'dobrý chlap',“ prohlásil šéf ruské diplomacie.
Jeden z nejmenovaných vysoce postavených ruských zdrojů uvedl, že na nejvyšších úrovních v Kremlu jsou názory na Trumpa různé, ale potvrdil, že někteří se domnívají, že by Trumpovo vítězství pro Moskvu nemuselo být přínosné. „Podívejte se, co se stalo, když se stal prezidentem naposledy. Všichni předem říkali, že to americko-ruským vztahům prospěje, ale nakonec dopadly ještě hůř. Trump říká spoustu věcí, ale ne vždy dělá to, co říká,“ uvedl zdroj.
Podobně se k věci vyjádřil i další zdroj. „Ani Trump, ani Harrisová se nechystají zásadně změnit vztahy s Ruskem. Nebude to žádné nové velké přátelství,“ uvedl zdroj s tím, že „Západ vnímá Rusko a Čínu jako špatné a Západ jako dobrý“ a je těžké si představit, že by to nějaký americký prezident změnil.
Běloruský opoziční politik Mikalaj Statkevič, který se minulý týden po propuštění z vězení odmítl nechat odvézt do Litvy, je znovu v nápravném zařízení. Informuje o tom server Naša Niva. Režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka v úterý propustil přes 50 vězňů, kteří s americkou delegací odjeli do Litvy.
Devětašedesátiletý Statkevič, který je označován za veterána běloruské opozice, ale na hraničním přechodu rozrazil dveře autobusu a zůstal na „území nikoho“ mezi oběma zeměmi. Řekl, že o svém osudu bude rozhodovat sám. V neutrální zóně strávil několik hodin a potom se podle litevské pohraniční stráže vrátil do Běloruska. Podle spolupracovníků lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské, která žije v Litvě, Statkeviče odvezli neznámí lidé s maskami na obličeji.
Ruský velvyslanec v Rumunsku odmítl protest tamního ministerstva zahraničí kvůli sobotnímu narušení rumunského vzdušného prostoru ruským dronem a incident označil za ukrajinskou provokaci. Uvedla to ruská státní agentura TASS a agentura AFP. Kyjev na tato tvrzení ruského diplomata nereagoval. Ukrajina se čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky, přičemž minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů do Polska.
„Všechna fakta poukazují na to, že se jednalo o další provokaci kyjevského režimu,“ prohlásil podle TASS ruský ambasador Vladimir Lipajev, jenž dále tvrdil, že se Kyjev snaží zatáhnout další země do konfliktu. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022 a Ukrajina se vojenské agresi od té doby brání. Lipajev dále sdělil, že Rumunsko nepředložilo důkaz ohledně identifikace dronu, jenž narušil jeho vzdušný prostor.
Ruské rakety v Sumské oblasti na severu Ukrajiny v neděli pozdě večer zasáhly pole, na kterém lidé sklízeli úrodu. Jedenáct jich utrpělo zranění, informují ukrajinská média s odvoláním na úřady v tomto regionu u hranic s Ruskem a prokuraturu.
Podle současných informací ruská armáda v neděli kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) na pole poblíž obce Borovlja podnikla dva raketové údery. Jedenáct lidí skončilo v nemocnici, jeden z nich je ve vážném stavu. Poškozených je 30 kusů zemědělské techniky, mezi nimi traktory a kombajny.
V Dněpropetrovské oblasti je po ruském dronovém útoku poničená dopravní firma v pavlohradském okrese na východ od Dnipra, informoval na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Okolí Nikopolu zasáhlo ruské dělostřelectvo, zranění utrpěla jedna žena a musela být převezena do nemocnice.
