Trumpův triumfální návrat do Bílého domu. Harrisová přiznala porážku, republikáni ovládnou i Senát

Evropská unie se obává Trumpova vítězství. Kromě omezení pomoci Ukrajině totiž hrozí také vyšší americká cla na veškeré příchozí zboží. Před pár dny nazval Trump Evropskou unii „mini Čínou“. „Neberou naše auta, neberou naše farmářské produkty, neberou nic. S EU máme deficit 312 miliard dolarů. Víte, EU je taková mini Čína,“ řekl.

Podle mnohých expertů by případné vítězství demokratické kandidátky Kamaly Harrisové tolik problémů ve vztazích mezi EU a USA nepřineslo. Neoficiálně se řeší zejména to, jaké dopady by mělo vítězství Trumpa, oficiálně se Brusel chystá na oba možné výsledky. „Připravujeme se na americké volby. Jsou zvažovány všechny možné výsledky. Jsme odhodláni udržovat úzké partnerství s USA,“ uvedla nedávno mluvčí Evropské komise Arianna Podestaová.

Důležitým tématem je rovněž to, jak zachovat sankce vůči Rusku v případě, že Spojené státy svá omezení zruší. „Všichni berou všechno mnohem vážněji. Snažíme se připravit, aby nás nic nepřekvapilo,“ citoval list Financial Times vysoce postaveného unijního diplomata. „Podle mého osobního názoru budeme mít velké potíže,“ uvedl další z diplomatů. „Půjde o obrovský rušivý element a obrovská bude rovněž i nepředvídatelnost,“ dodal v reakci na možné zvolení Donalda Trumpa.

V prezidentských volbách občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, k vítězství je potřeba nejméně 270 volitelů. O příštím prezidentovi se rozhodne v sedmi státech, kde někdy vítězí demokraté a jindy zase republikáni a kde se čeká velmi těsný výsledek.

K těmto státům označovaným jako swing či battleground states jsou řazeny Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.

Zda prezidentské volby vyhraje demokratka a nynější viceprezidentka Kamala Harrisová, a stane se tak první prezidentkou v dějinách USA, nebo se do Bílého domu po čtyřleté pauze vrátí republikán Donald Trump, by se mohlo vyjasnit až několik dní po volbách. To souvisí nejen s očekávaným těsným výsledkem v sedmi nerozhodnutých státech, ale také s tím, že tyto státy mají různá pravidla pro sčítání hlasů odevzdaných před volebním dnem.

Při sčítání může nastat situace, kdy se jeden z kandidátů podle prvních výsledků dostane do vedení, načež jej předstihne soupeř. V prezidentských volbách v roce 2020 v některých amerických státech došlo k jevu známému jako „červený přelud“, kdy měl Trump o volební noci náskok, načež došlo k „modrému posunu“, tedy vítězství demokrata Joea Bidena patrného až po sečtení většího počtu hlasů. Trump tento úkaz využil k šíření nepravdivých tvrzení, že mu bylo vítězství „ukradeno“.

Nejednalo se ale o neobvyklý jev. Demokraté většinou žijí v lidnatějších městských obvodech, kde sčítání trvá déle. V posledních volbách uprostřed pandemie covidu-19 jich také mnohem více volilo korespondenčně než republikánů, i proto, že Trump nepravdivě tvrdil, že korespondenční hlasování je nespolehlivé.

Obyvatelům Spojených států chodí do mobilních telefonů SMS zprávy od týmů prezidentských kandidátů. „Kamaly šéf Joe Biden právě nazval všechny mé podporovatele odpadem! Tady Trump. Jsi úžasný!“ píše se například ve zprávě, kterou poslal Trumpův tým. V jiné zase oznamuje, že příjemci zprávy pošle čepici s nápisem „Make America great again (Udělejme Ameriku znovu skvělou)“ a ptá se, zda ji má podepsat. 

Tým Harrisové oproti tomu volí serióznější způsob komunikace. „Prosím, dejte nám šanci vysvětlit, proč jeden další příspěvek Kamale Harrisové a naší straně...“ začíná zpráva od marketingového týmu demokratické strany. 

Evropská unie sleduje blížící se americké prezidentské volby s obavami. Největší strach má Brusel z toho, co by případné vítězství Donalda Trumpa mohlo znamenat pro pomoc Ukrajině. Republikánský kandidát se totiž netají tím, že by finance pro zemi, která se brání ruské agresi, zásadně omezil.

Budoucí vztahy mezi EU a Spojenými státy probírali v posledních týdnech na svých jednáních i velvyslanci nynější sedmadvacítky v Bruselu, kteří se setkali i s Björnem Seibertem, šéfem kabinetu Ursuly von der Leyenové, a také se zástupci několika generálních ředitelství EK, která mají na starosti obchod či energetiku.

Změna na druhé straně Atlantiku by mohla ovlivnit téměř všechny unijní politiky, od obchodních toků a průmyslových dotací po digitální dohled a antimonopolní šetření, napsal server Euronews. Obavy ale panují zejména kolem pomoci pro Kyjev. Její jakékoli narušení, byť i malé, by totiž mohlo vést k zásadní změně situace na bojišti.

Spojené státy čeká mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem vyrovnaný souboj o Bílý dům, rozhodnou zřejmě jen malé zlomky obyvatelstva v několika klíčových státech. ČTK to řekli dva politologové působící v amerických státech Michigan a Pensylvánie. Shodli se na tom, že hlavním problémem pro Harrisovou je inflace.

„Nedělal bych to,“ zasmál se Ken Kollman z Michiganské univerzity na otázku, na koho by vsadil své úspory, kdyby si musel týden před volbami vybrat jednoho z kandidátů. Podle něj vítěze nelze předpovědět a nakonec bude záležet na volební účasti ve velkých městech jako Filadelfie, Detroit a Milwaukee, které jsou hlavními populačními centry ve dvou výše zmíněných státech a ve Wisconsinu, dalším z klíčových „bojišť“ těchto voleb.

„Podobně jako v letech 2016 a 2020 bych očekával, že v klíčových swing states budou rozdíly několika málo bodů, takže i posuny na úrovni desetitisíců hlasů mohou rozhodnout o výsledku,“ uvedl Matthew Levendusky, který vyučuje na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. „To znamená, že v podstatě kterákoli skupina může být nakonec klíčová,“ dodal.

Malý počet miliardářů by mohl ovlivnit výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech. Vyplývá to z analýzy finančních zpráv politických skupin, kterou zpracoval deník Financial Times (FT). Mnozí z nejbohatších lidí světa vynakládají stovky milionů dolarů, aby ve volbách pomohli svému favoritovi. Kandidáti a jejich spřízněné skupiny do poloviny října vybrali více než 3,8 miliardy USD (téměř 89 miliard Kč). A skoro pětinu z této částky věnovali miliardáři.

Od loňského ledna do poloviny letošního října skupiny podporující demokraty Joea Bidena a Kamalu Harrisovou vybraly celkem 2,2 miliardy USD (přes 51 miliard Kč), zatímco organizace stojící na straně republikánského kandidáta Donalda Trumpa získaly 1,7 miliardy USD (téměř 40 miliard Kč).

Podle analýzy FT z toho miliardáři věnovali na kampaně před letošními prezidentskými volbami nejméně 695 milionů dolarů (16,2 miliardy Kč), což představuje zhruba 18 procent všech peněz, které se na tyto účely vybraly. Celkem na kampaně přispělo 144 lidí, kteří se dostali do žebříčku 800 amerických miliardářů sestavovaného magazínem Forbes.

Jak probíhají volby v USA? Americké prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb. Prakticky se ale rovnají volbám přímým.

Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. Každý stát má zastoupení odpovídající počtu jeho křesel v obou komorách Kongresu – ve Sněmovně reprezentantů dohromady 435 a v Senátu 100 – a tři volitele má také federální distrikt – District of Columbia, který má v Kongresu jen poradní hlas. K vítězství prezidentského kandidáta je potřeba získat nadpoloviční většinu – tedy 270 hlasů ve sboru volitelů.

Americké státy, které ještě Kamala Harrisová během kampaně navštíví - Nevada, Arizona, Wisconsin, Georgia, Severní Karolína, Michigan a klíčová Pennsylvánie. Její poradci uvedli, že je možné, že do svého plánu zařadí také další návštěvy. 

Dobré ráno. Donald Trump využil pozdvižení kolem výrazu „odpad“, který se začal řešit v souvislosti s prezidentskými volbami v posledních dnech. Jeho tým získal popelářský vůz, který polepil logem kampaně a Trump si do něj sedl, odkud pak odpovídal na otázky novinářů.