ONLINE: Izrael tvrdě zaútočil na centrální část Bejrútu. A z Libanonu se vrátilo šest Čechů

Hizballáh v posledních dnech navýšil své údery na Izrael a podařilo se mu nahradit zabité velitele. Dnes to v předtočeném televizním projevu podle agentur řekl Naím Kásim, úřadující šéf hnutí. Podle něj se Hizballáh nechystá stáhnout ze svých pozic na jihu Libanonu, kde Izrael zahájil svou pozemní ofenzivu.

Kásim uvedl, že Izrael nedosahuje výsledků, které veřejně oznamuje v ničení vojenských struktur Hizballáhu. „Naše zdroje a kapacity zůstávají v dobrém stavu,“ řekl. Podle něj se hnutí podařilo v uplynulých dnech navýšit útoky na Izrael, který Hizballáh ostřeluje od loňského 8. října. Kvůli útokům hnutí budou muset opustit své domovy další obyvatelé na severu Izraele, uvedl úřadující šéf Hizballáhu.

Kásim uvedl, že se Hizballáhu podařilo překonat ztráty, které zasadily jeho velitelské struktuře izraelské údery, které označil za bolestné. Podle něj jsou velení a komunikace hnutí dobře organizované. „Všechny posty byly obsazeny. Žádné funkce nejsou volné,“ řekl Kásim.

Hizballáh se ani nemíní vzdát či opustit svá stanoviště. „Naši bojovníci stojí na hranici,“ uvedl Kásim. Hnutí však zatím nevybralo nástupce svého generálního tajemníka Hasana Nasralláha, kterého Izrael zabil při bombardování předměstí Bejrútu. Kásim neřekl, kdy Hizballáh svého nového šéfa vybere.

Izraelská armáda už napadla Libanon v minulosti třikrát, ale k větší bezpečnosti Izraele to nikdy nevedlo, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve Štrasburku europoslancům. Připomněl dvě předchozí války Izraele a Hizballáhu i nejnovější zostření jejich konfliktu od minulého měsíce. Varoval také před tím, aby se Libanon nestal novou Gazou. Zdůraznil též, že Libanon má dlouhodobě vnitřní politické problémy, které za jeho politické elity nemůže vyřešit nikdo jiný.

Borrell v rozpravě v EP věnované zostření konfliktu Izraele s Hizballáhem upozornil, že bombardování Libanonu je velmi intenzivní a ačkoliv se izraelská armáda soustředí na objekty spojené s Hizballáhem, umírají při těchto leteckých úderech i civilisté. Zdůraznil také, že asi 20 procent z necelých šesti milionů obyvatel Libanonu muselo kvůli leteckým útokům a pozemní operaci izraelské armády uprchnout z domovů. Na 150 000 lidí uteklo do Sýrie, odkud je přitom v minulých letech vyhnala občanská válka.

Šéf unijní diplomacie také připomněl, že EU se se Spojenými státy a některými arabskými zeměmi snažila minulý měsíc eskalaci zastavit návrhem příměří mezi Hizballáhem a Izraelem, ale neúspěšně. Borrell také řekl, že Hizballáh má vojenské křídlo, které EU označuje za teroristické, ale i několik ministrů ve vládě a poslance v parlamentu. Některé země, včetně USA považují za teroristické celé hnutí Hizballáh.

CNN: USA už neusilují o příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Spojené státy už neusilují o dojednání příměří mezi Izraelem a Libanonem, respektive hnutím Hizballáh. Uvedla to dnes stanice CNN s odkazem na nejmenované americké diplomatické zdroje. Spojené státy a Francie na konci září, když se vyostřily boje mezi Izraelem a Hizballáhem, oznámily, že vypracovaly návrh na jednadvacetidenní příměří.

Od té doby se rozsah izraelských vzdušných úderů rozšířil, izraelská armáda zahájila pozemní operaci na jihu Libanonu a Írán provedl raketový úder na Izrael. Situace na Blízkém východě administrativu prezidenta Joea Bidena i nadále znepokojuje. Americká diplomacie se však podle zdrojů stanice CNN nyní zaměřuje na omezení vojenských operací Izraele proti Libanonu a Íránu, spíše než na jejich úplné zastavení. Velmi se nyní diskutuje, jaká bude izraelská odveta na íránský raketový úder z minulého týdne.

Před nezamýšleným vývojem událostí na Blízkém východě v pondělí na bezpečnostní konferenci v americkém státě Georgia varoval šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, uvádí dnes BBC. „Čelíme velmi reálnému riziku dalšího nárůstu konfliktu v regionu,“ uvedl podle BBC Burns. „Domnívám se, že jsme si všichni dobře vědomi důsledků různých druhů úderů a důsledku na globální energetický trh a globální ekonomiku,“ uvedl dále Burns.

Turecko oznámilo, že pro dvě tisícovky svých občanů v libanonském Bejrútu dnes vyšle dvě lodě vojenského námořnictva a evakuuje je zpět do vlasti. Plavidla do země, v níž izraelská armáda útočí na militantní hnutí Hizballáh, zároveň přepraví humanitární pomoc. S odkazem na turecké ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.

Obě lodě s kapacitou přibližně 2000 míst a nákladem humanitární pomoci dnes vyplují z tureckého přístavu Mersin na jihu země, uvedlo ministerstvo. O evakuaci z Libanonu po moři požádalo přibližně 2500 tureckých občanů, ale po dodatečných kontrolách ministerstvo zjistilo, že kapacita pro dva tisíce osob bude stačit.

Podle agentury AFP registruje Turecko v Libanonu přibližně 14 000 svých státních příslušníků, které Istanbul v případě potřeby evakuuje i v následujících dnech.

Vojáci z nově odvelené izraelské 146. divize začali podle armády plnit úkoly na jihozápadě Libanonu v průběhu pondělí. Znamená to rozšíření záběru současné pozemní operace, která se dosud podle stanice BBC soustředila na východní části hranice mezi městy Bint Džbajl a Metulla. V pondělí izraelská armáda oznámila, že chystá provést bojové operace na jižním pobřeží Libanonu. Podle libanonského listu L´Orient Le Jour tamnní rybáři v noci přesunuli své lodě na sever od řeky Aválí.

Izraelská armáda oznámila, že na jihozápadě Libanonu nasadila do bojů vojáky z další divize. Celkem se tak pozemní operace v sousedním státě účastní již čtyři divize, píše server The Times of Israel.

V současnosti se bojů na jihu Libanonu účastní vojáci z 36., 91., 98. a nově také 146. divize. To znamená, že armáda rozhodla vyslat na jih Libanonu další tisíce vojáků. Celkový počet příslušníků ozbrojených sil nasazených na jihu Libanonu server ToI odhadl na „pravděpodobně 15 000“.

Greta protestovala v Německu

Policie zatýkala také na propalestinské demonstraci v berlínské čtvrti Kreuzberg, jejíž účastníci házeli na policisty láhve a skandovali protiizraelská hesla. Podle agentury DPA se této demonstrace zúčastnila i švédská aktivistka Greta Thunbergová, která proslula především jako bojovnice za lepší ochranu klimatu.

Propalestinský protest v Berlíně se v noci na dnešek zvrhl v násilné nepokoje. Demonstranti stavěli v ulicích barikády a zapalovali pneumatiky, informovala na síti X policie. Čtyři osoby policisté zadrželi.

Na řadě míst Německa se konaly u příležitosti prvního výročí útoku Hamásu na jižní Izrael pietní akce. Uskutečnily se ale také plánované i neohlášené demonstrace na podporu Palestiny. Shromáždění ve čtvrti Neukölln se propalestinská demonstrace podle policie zvrhla v nepokoje. Pět desítek lidí začalo stavět barikády, aktivisté zapalovali také pneumatiky. Na policisty házeli zábavní pyrotechniku a kameny. Podle policie se situaci podařilo rychle dostat pod kontrolu, zadrženy byly čtyři osoby.

„Buďme v tento den svědky nevýslovné brutality útoků ze 7. října, ale také krásy životů, které byly v ten den ukradeny,“ uvedl americký prezident Joe Biden. „V tento vzpomínkový den... vzdáváme hold nezlomnému duchu Židů,“ píše se v prohlášení publikovaném Bílým domem.

Biden při pietním ceremoniálu ve svém sídle zapálil svíčku za oběti a společně s manželkou Jill držel chvíli ticha. Bílý dům také uvedl, že prezident se spojil se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem. V telefonátu podle komuniké vyjádřil smutek i nad zabíjením civilistů v Pásmu Gazy.

Izrael zabil šéfa logistiky Hizballáhu

Izrael při pondělním náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla Husajna Husajního. Informoval o tom dnes server The Times of Israel s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž byl Husajní také členem nejvyššího vojenského velení militantní skupiny.

„Husajní hrál klíčovou roli při přesunech zbraní mezi Íránem a Hizballáhem a byl zodpovědný za distribuci vyspělých zbraní mezi jednotky Hizballáhu, dohlížel na přepravu i přidělování těchto zbraní,“ sdělila izraelská armáda, podle níž se také podílel na plánování teroristických útoků proti Izraeli.

Podle izraelské armády se včera večer rozezněly varovné sirény v centrální části země kvůli několika střelám vypáleným z jižního Libanonu.

Armáda také uvedla, že střela vypálená z Jemenu a mířící na střední Izrael byla zachycena pomocí systému protivzdušné obrany Arrow. V oblasti se varovné sirény rozezněly po 17:30 místního času (16:30 SELČ). Íránem podporovaní jemenští povstalci Húsíové na Izrael v minulosti raketami a drony zaútočili několikrát. V červenci dron vyslaný Húsíi zasáhl Tel Aviv, zabil jednoho člověka a další čtyři lidi zranil. Útoky jsou podle Húsíů projevem solidarity s Palestinci.

Stovky příbuzných obětí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás se dnes večer shromáždily v Tel Avivu, aby si připomněly první výročí tragédie, po níž Izrael zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy a později i na jihu Libanonu. Akce se chtěly zúčastnit desítky tisíc lidí, izraelské úřady však její rozsah z obav před možným vzdušným úderem výrazně omezily na přibližně 2000 osob. Lidé vzpomínali za své blízké, volali po propuštění rukojmích držených Hamásem, ale i po vyšetření možného selhání izraelské vlády či bezpečnostních složek v době před útokem.

Pietní shromáždění se konalo za přísných bezpečnostních opatření kvůli možným raketovým útokům. V jeho průběhu se rozezněly sirény kvůli střele odpálené Íránem podporovanými jemenskými Húsíi a účastníci tryzny byli nuceni lehnout si na zem. Izraelské protivzdušné obraně se podařilo raketu zlikvidovat.

Na místo měli kvůli omezením přístup pouze příbuzní či blízcí někoho z přibližně 1200 obětí útoku či 250 lidí, které Hamás před rokem unesl. Pietu zahájila minuta ticha, po níž ke shromážděným promluvilo několik řečníků.

Izraelské letectvo dnes večer provedlo šest úderů na bejrútské předměstí Dahíja, které je baštou Hizballáhu, uvedla podle AFP libanonská tisková agentura ANI.

„Přiveďte je domů teď,“ zněl apel z Berlína na osvobození izraelských rukojmích v rukách Hamásu. Braniborská brána se nasvítila do izraelských barev.

Mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu dnes v prohlášení uvedl, že izraelští rukojmí držení v Pásmu Gazy jsou ve „velmi složité“ situaci. „Říkáme (Izraelcům), že mohli dostat zpět všechny své rukojmí živé již před rokem. Situace zbývajících rukojmích, psychicky i zdravotně, se stala velmi složitou,“ řekl mluvčí Hamásu Abú Ubajda. Dále v prohlášení uvedl, že ze strany Hamásu by bylo „nerozumné“ rukojmí zabít, nicméně že desítky rukojmích mohou v zajetí zůstat dlouhou dobu a možná se nikdy nevrátí. „Osud rukojmích je spjat s činy jejich vlády. Čím déle bude (izraelská vojenská operace v Gaze) trvat, tím větší riziko pro rukojmí,“ citoval Abú Ubajdu server The Times of Israel (ToI).

„Akce provedená 7. října 2023 byla zlomovým okamžikem v dějinách legitimního boje palestinského národa proti okupaci a útlaku ze strany sionistického režimu,“ uvedlo v dnešním prohlášení íránské ministerstvo zahraničních věcí. Prohlášení dále obviňuje Spojené státy, že se podílí na „zločinech tohoto režimu“ proti lidu v Palestině, Libanonu, Sýrii a Jemenu.

Také v Evropském parlamentu dnes vzpomněli na oběti teroristického útoku Hamásu na Izrael, ale i na oběti války v Pásmu Gazy. Plenární zasedání začala připomínkou tohoto tragického výročí předsedkyně EP Roberta Metsolaová, která na něm přivítala i několik příbuzných rukojmích unesených do Gazy Hamásem před rokem. Stovka z nich je stále v zajetí, asi polovina z nich už nežije.

Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell tamtéž znovu odsoudil teroristický útok Hamásu, ale uvedl také, že důležité je i to, co se stalo po něm. Připomněl i více než 40.000 mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy během izraelské odvetné ofenzivy a katastrofální humanitární situaci v Gaze. „Izraelská vláda má právo bránit svůj lid, stejně jako jakákoliv jiná vláda, ale i to má své limity,“ řekl Borrell. Dodal, že „perspektiva příměří, zdá se, úplně zmizela“.

„K dnešnímu smutnému výročí útoku na Izrael dne 7. října bych chtěl zopakovat můj hluboký soucit se všemi oběťmi a jejich rodinami,“ tweetuje prezident ČR Petr Pavel. „Násilí a terorismus nemají místo v civilizované společnosti. Myslím na všechny, které tato tragédie zasáhla. Zůstaňme odhodláni hledat cestu k udržitelnému mírovému uspořádání a bezpečnosti. Nadále věřím, že dialog a vzájemný respekt jsou klíčem k řešení konfliktů.“

Pro jedny černý den, pro jiný slavné datum. Výročí útoku Hamásu na Izrael (operace Povodeň al-Aksá) oslavovalo jemenské povstalecké hnutí Húsíů, které podporované Íránem terorizuje Rudé moře a raketami i židovský stát.

Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že s pomocí asi stovky letounů za jednu hodinu zasáhla v jižním Libanonu na 120 cílů Hizballáhu.

Modrý salonek Bílého domu: Prezident USA Joe Biden s první dámou Jill a rabínem Aaronem Alexanderem vzpomněli oběti útoku Hamásu před rokem, zapálili za ně svíčku.

Ceny ropy dnes pokračují v růstu kvůli obavám z širšího konfliktu na Blízkém východě a možných výpadků v dodávkách suroviny z tohoto regionu. Severomořská ropa Brent se tak poprvé od konce srpna vyšplhala nad hranici 80 dolarů za barel.

Krátce po 17:30 SELČ vykazoval Brent nárůst o zhruba 2,9 procenta a pohybovala se blízko 80,3 dolaru. Minulý týden cena vzrostla o více než osm procent. Důvodem byly obavy, že by Izrael mohl zaútočit na íránskou ropnou infrastrukturu v odvetě za raketový útok Teheránu, napsala agentura Reuters.

Analytická společnost ANZ Research nicméně předpokládá, že bezprostřední dopady konfliktu na Blízkém východě na dodávky ropy budou relativně malé. „Považujeme přímý útok na íránská ropná zařízení za nejméně pravděpodobnou variantu izraelské reakce,“ uvedla. Poukázala rovněž na rozsáhlé rezervní kapacity členů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

Dvanáctiletý palestinský chlapec byl dnes zabit při střetech mezi palestinskou mládeží a izraelskými vojáky na okupovaném Západním břehu. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda tuto informaci prověřuje, napsal server The Times of Israel.

Střety vypukly v uprchlickém táboře Kalandíjá u města Ramalláh. Izraelská armáda podle serveru The Jerusalem Post prováděla „protiteroristické operace“ v oblastech Džanín, Tulkarm, Núr Šams a Kalandíjá na okupovaných palestinských územích. V průběhu uplynulých 48 hodin izraelská armáda a izraelská vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet při raziích zatkly 45 lidí. Přítomnost a aktivity izraelských bezpečnostních složek v táboře Kalandíjá vyvolaly protesty tamní mládeže.

„Sirény znějí v celém centrálním Izraeli v důsledku střely z Jemenu,“ tweetuje izraelská armáda.

Obrazem: Smutné výročí útoku Hamásu si připomínají i lidé v jedné ze synagog v rumunské Bukurešti.