Nepovedený puč v Bolívii: Armáda v sídle prezidenta se pokusila o převrat, úřady zadržely generála

„Tři velitelé našich ozbrojených sil přišli vyjádřit nespokojenost. Bude nová vláda a ministři, věci se jistě změní, ale naše země už takhle dále pokračovat nemůže,“ řekl novinářům krátce před vstupem do paláce generál Juan José Zuňiga.

Prohlásil rovněž, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Áňezová. Uvedl také, že zatím respektuje prezidenta jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.

Krveprolití na protivládních protestech: V Peru zemřelo 39 lidí, i teenageři

Úřady zadržely generála

Podle místních médií byl generál tento týden zbaven funkce poté, co vyjádřil nesouhlas s opětovnou kandidaturou dlouholetého prezidenta Eva Moralese v příštích volbách v roce 2025.

„Jsem váš velitel a nařizuji vám stáhnout vaše vojáky a nedovolím, abyste nerespektoval podřízenost,“ řekl Arce veliteli armády na záběrech přenášených bolivijskou televizí. Zároveň apeloval na obyvatele země, aby se postavili pokusu o puč. Dění v Bolívii odsoudili prezidenti Chile Gabriel Boric, Hondurasu Xiomara Castrová a Mexika Andrés Manuel López Obrador.

Bolivijské úřady pak zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Kontrolu nad náměstím u prezidentského paláce, na něž před několika hodinami vjely tanky, převzala policie.

Zuňiga byl zatčen a donucen nastoupit do policejního vozidla ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři. Zatýkání byl osobně přítomen ministr vnitra Jhonny Aguilera. Podle agentur není jasné, kam byl generál odvezen.

Assange přiznal vinu. Soukromým tryskáčem pak odletěl domů do Austrálie

Před svým zadržením Zuňiga podle agentury AP novinářům sdělil, že tažení na palác bylo politickým krokem a že ho o něj požádal sám prezident Luis Arce. Prezident podle generálova tvrzení řekl, že „je třeba připravit něco, co zvýší mou popularitu“. Schválil také variantu s použitím tanků, dodal Zuňiga. Arce se k obvinění nevyjádřil.

Za lživá tato tvrzení označil ministr spravedlnosti Iván Lima s tím, že se generál jen snaží ospravedlnit vlastní činy, za něž bude postaven před soud. Prokuratura bude pro Zuňigu podle ministra žádat maximální trest 15 až 20 let „za útok na demokracii a ústavu“.

Putinovy armádní čistky a odstranění velitele Popova: Bál se vládce Kremlu hrozby převratu?

Jedné z nejchudších latinskoamerických zemí vládne levicový prezident Arce z Moralesovy socialistické strany. Morales v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně.

K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce. Áňezovou poslal soud na deset let do vězení a spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.