Český politolog v Íránu: Někdo za prezidenta truchlí upřímně, někdo ne. Přijdou změny režimu?

Autor: mav - 
22. května 2024
20:23

Zrovna, když Írán přišel o prezidenta, nacházel se tam i český politolog Josef Kraus. „Policie v pohotovosti a v hojném počtu v ulicích, gardisté u vládních budov,“ popsal chvíle chaosu a nejistoty na sociální síti X.  

„Země, která zažila svůj Smolensk,“ přirovnal incident ke smrti konzervativního polského prezidenta Lecha Kaczyńského v letadle roku 2010. „Země, kde část národa upřímně truchlí, jiná část truchlí neupřímně, další to nevzrušuje, některá dokonce oslavuje (jak hojně vidno na sociálních sítích),“ píše Kraus, specialista na Blízký východ na Masarykově univerzitě.

V sobotu a ještě v neděli ráno nebyly jasné zprávy – prakticky nikdo ale podle Krause nevěřil, že by prezident a další vrcholní představitelé režimu přežili: „Obecné přesvědčení je, že vláda už o úmrtí ví, systém jen hraje o čas, aby vše v pořádku podchytil a zabezpečil.“

„Navzdory tomu, jak se může ze sociálních sítí a médií zdát, úmrtí prezidenta nebude mít na chod země, na její zahraniční politiku, angažmá v Gaze či Libanonu prakticky žádný vliv. Prezident v těchto záležitostech není systémově silným hráčem, tím je vždy nejvyšší duchovní vůdce a na něj napojená tělesa. K žádnému zemětřesení tak v tuto chvíli nedojde,“ věří politolog.

Smrt Raísího však bude mít dopad na rozložení sil v režimu. Volby, z nichž vzejde jeho nástupce, se uskuteční 28. června; Kraus očekává mocenský souboj. „Není jasné, kdo bude kandidovat, jaké má šance, kdo projde filtrem Rady dohlížitelů. Nejvíce se spekuluje o souboji dvou tradicionalistů – o Mohammadu Ghálíbáfovi a Alím Larídžáním,“ tweetuje politolog. „Oba mají zkušenosti s nejvyšší politikou a jejich šance jsou značné. Naopak modernisté ve svých řadách nikoho výrazného nemají.“

Jak podle něj ukázaly i minulé prezidentské a také parlamentní volby, šance kohokoli z umírněných jsou malé – režimní konzervativci takové kandidáty filtrují, ve volbách byla malá účast.

Významnější než otázka prezidenta je post nejvyššího duchovního vůdce. „Současný vůdce Alí Chameneí pomalu dosluhuje a otázka nástupnictví na nejmocnější pozici v zemi je klíčová pro budoucnost země,“ tweetuje expert. „Zesnulý prezident Raísí byl považován za jednoho z favoritů na tuto funkci. Jeho úmrtí přeskládalo karty na pomyslném herním stolku. Nemusí se nutně hledat další kandidáti, ale může to ovlivnit silovou proporci mezi již existujícími figurami, o nichž se spekuluje jako o možných kandidátech.“

Jak uvádí Kraus, hovoří se nejčastěji o synovi současného vůdce Modžtabovi Chameneím nebo o vnukovi strůjce islámské revoluce a prvního vůdce Hasanovi Chomejním. Zmiňuje se také současný šéf justice Gholám-Hosejn Edžeí a další.

Prezidentské volby se mohou projevit ve výběru nejvyššího vůdce, dodává politolog: „Tyto dvě úrovně jsou propojené, protože prezident může (neformálně) ze své pozice pomoci převážit misky vah ve prospěch nějakého kandidáta na vůdce. Příští prezidentské volby tak budou krom jiného i o tom, který tábor zvýší své šance na dosažení nejdůležitější mocenské pozice v zemi. Íránská politika je hodně o neformálních vazbách, zákulisních intrikách a mocenském vyvažování jednotlivých táborů často reprezentovaných rodinnými klany,“ uzavírá Josef Kraus.

Video  Epicentrum - Milan Mikulecký  - Pavlína Horáková, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi