Vybalit si nehodlám, chtějí mě dostat za mříže. Kritik Kremlu Orlov čeká na trest
Téměř tříleté vězení pro ruského obránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za válku proti Ukrajině, dnes navrhla soudu obžaloba, uvedl server Mediazona. Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací na ochranu lidských práv Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Byl jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, poznamenala agentura AFP. Soud vynese rozsudek v úterý, uvedla soudkyně.
Prokurátorka navrhující trest v délce dvou let a 11 měsíců argumentovala nutností vyhnout se případné recidivě. Obhajoba trvá na nevině obžalovaného. „Soud rozhodne o rozsudku. Ohlásí jej 27. února ve 12:00 moskevského času (10:00 SEČ),“ uvedla soudkyně Jelena Astachovová podle agentury TASS.
Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil pokutou. Před soudem odmítl vystupovat, vyhradil si však právo vystoupit na závěr procesu.
Před soudem dnes stála dlouhá fronta lidí, kteří přišli Orlova podpořit. Nechyběli zástupci velvyslanectví Česka, Polska, USA, Británie, Německa, Portugalska, Nizozemska, Francie, Lucemburska, Rakouska, Austrálie, Lotyšska, Švédska, Belgie a také zastoupení Evropské unie v Rusku, vypočítala Mediazona. Dodala, že ve frontě stála i Orlovova manželka společně s vdovou po spisovateli Alexandru Solženicynovi Natalijí. Orlov do soudní síně vkročil s románem Proces Franze Kafky v rukou. „Co jiného nám zbývá než číst Kafku?“ prohlásila obhájkyně Katerina Tertuchinová.
Nový soudní proces s Orlovem nařídil moskevský městský soud v polovině loňského prosince. Orlov před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že jej pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů. K soudu přišel už se sbaleným zavazadlem pro případ, že by jej uvěznili přímo v soudní síni. Novinářům po jednání řekl, že si neplánuje vybalit, protože úřady jej zjevně chtějí dostat za mříže.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti. Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura. Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků. „Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. V prosinci 2021 nařídil soud rozpuštění Memorialu. Tato organizace proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni Memorial získal společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír.
Moskevský soud loni v říjnu uložil Orlovovi pokutu 150 000 rublů (téměř 35.000 Kč) za to, že vystupoval proti válce na Ukrajině. Prokuratura tehdy překvapivě nežádala Orlovovo uvěznění, ale pokutu 250 000 rublů. Obžaloba se opírala o Orlovův článek z předloňského listopadu, ve kterém napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalovaného navrhla obžaloba pokutu místo vězení. Podle některých zdrojů mohla žádat až tři roky, podle dalších až pět let za mřížemi. Rozsudek odsouzenec označil za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“.
Prokuratura se ještě v říjnu proti rozsudku odvolala. Změnu svého postoje vysvětlila tím, že Orlov „pociťuje politickou a ideologickou nenávist k Ruské federaci“ a také spolu s Memorialem „pokračuje v rozvracení stability občanské společnosti“.
Ustanovení o postihu za diskreditaci či za šíření falešných zpráv o ruských ozbrojených silách přijali ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Drakonické tresty mají podle oponentů režimu umlčet veškerou kritiku války.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.