Vybalit si nehodlám, chtějí mě dostat za mříže. Kritik Kremlu Orlov čeká na trest
Téměř tříleté vězení pro ruského obránce lidských práv Olega Orlova, který kritizoval ruské vedení za válku proti Ukrajině, dnes navrhla soudu obžaloba, uvedl server Mediazona. Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací na ochranu lidských práv Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Byl jedním z posledních kritiků Kremlu, kterého úřady neuvěznily nebo nedonutily k emigraci, poznamenala agentura AFP. Soud vynese rozsudek v úterý, uvedla soudkyně.
Prokurátorka navrhující trest v délce dvou let a 11 měsíců argumentovala nutností vyhnout se případné recidivě. Obhajoba trvá na nevině obžalovaného. „Soud rozhodne o rozsudku. Ohlásí jej 27. února ve 12:00 moskevského času (10:00 SEČ),“ uvedla soudkyně Jelena Astachovová podle agentury TASS.
Orlov stanul před soudem v krátké době podruhé, předchozí proces skončil pokutou. Před soudem odmítl vystupovat, vyhradil si však právo vystoupit na závěr procesu.
Před soudem dnes stála dlouhá fronta lidí, kteří přišli Orlova podpořit. Nechyběli zástupci velvyslanectví Česka, Polska, USA, Británie, Německa, Portugalska, Nizozemska, Francie, Lucemburska, Rakouska, Austrálie, Lotyšska, Švédska, Belgie a také zastoupení Evropské unie v Rusku, vypočítala Mediazona. Dodala, že ve frontě stála i Orlovova manželka společně s vdovou po spisovateli Alexandru Solženicynovi Natalijí. Orlov do soudní síně vkročil s románem Proces Franze Kafky v rukou. „Co jiného nám zbývá než číst Kafku?“ prohlásila obhájkyně Katerina Tertuchinová.
Nový soudní proces s Orlovem nařídil moskevský městský soud v polovině loňského prosince. Orlov před soudem zopakoval svou kritiku ruského válečného tažení a trval na tom, že je skutečným vlastencem. Odsoudil počínání obžaloby a prohlásil, že jej pronásledují, protože si dovolil veřejně kritizovat počínání úřadů. K soudu přišel už se sbaleným zavazadlem pro případ, že by jej uvěznili přímo v soudní síni. Novinářům po jednání řekl, že si neplánuje vybalit, protože úřady jej zjevně chtějí dostat za mříže.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Orlov je jedním z nejznámějších a nejuznávanějších obránců lidských práv v Rusku, k vedení Memorialu patřil od roku 1999. V prosinci 2021 nařídil soud rozpuštění Memorialu. Tato organizace proslula odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu a postupně se stala největším sdružením na obranu lidských práv v Rusku. Předloni Memorial získal společně s běloruským disidentem Alesem Bjaljackým a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír.
Moskevský soud loni v říjnu uložil Orlovovi pokutu 150 000 rublů (téměř 35.000 Kč) za to, že vystupoval proti válce na Ukrajině. Prokuratura tehdy překvapivě nežádala Orlovovo uvěznění, ale pokutu 250 000 rublů. Obžaloba se opírala o Orlovův článek z předloňského listopadu, ve kterém napsal, že Rusko se za prezidenta Vladimira Putina snížilo k fašismu. Vzhledem k věku a zdravotnímu stavu obžalovaného navrhla obžaloba pokutu místo vězení. Podle některých zdrojů mohla žádat až tři roky, podle dalších až pět let za mřížemi. Rozsudek odsouzenec označil za „mírný, ale nezákonný a nespravedlivý“.
Prokuratura se ještě v říjnu proti rozsudku odvolala. Změnu svého postoje vysvětlila tím, že Orlov „pociťuje politickou a ideologickou nenávist k Ruské federaci“ a také spolu s Memorialem „pokračuje v rozvracení stability občanské společnosti“.
Ustanovení o postihu za diskreditaci či za šíření falešných zpráv o ruských ozbrojených silách přijali ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Drakonické tresty mají podle oponentů režimu umlčet veškerou kritiku války.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.