První slova Navalného z lágru na Sibiři: Konvoj se samopaly a překvapení ze zvláštní cesty
Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj dnes na sociální síti X ujistil své podporovatele, že je v pořádku, a potvrdil, že ho ruské úřady přesunuly do trestanecké kolonie za polárním kruhem. O jednom z největších ruských kritiků Kremlu neměli jeho spolupracovníci zprávy od začátku prosince, v pondělí se jim však podařilo spojit skrze Navalného právníka.
„Teď žiju za polárním kruhem. Ve vesnici Charp na Jamalském poloostrově. Nejbližší město má překrásné jméno Labytnangi,“ napsal Navalnyj v příspěvku, kde se ironicky označuje za Dědu Mráze. „Mám kabát z ovčího rouna, ušanku a brzy dostanu válenky. Za 20 dní převozu mi narostl plnovous,“ uvedl opozičník s tím, že mu ani dlouhá cesta neubrala na optimismu. „Jak se na Dědu Mráze sluší,“ dodal.
Navalnyj uvedl, že se do trestanecké kolonie dostal v sobotu večer. Do odlehlého místa v Jamaloněneckém autonomním okruhu na Sibiři cestoval „za takových podmínek a tak zvláštní trasou“ přes Moskvu, Čeljabinsk či Jekatěrinburg, že nečekal, „že ho někdo najde dřív než v polovině ledna“.
České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.
Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.
„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.
Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.
„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.
Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.
„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.
Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.
Sdělil také, že měl možnost jít na malou procházku. „Dvůr je sousední buňka, trochu větší, se sněhem na zemi. A viděl jsem konvoj, ne jako ve středním Rusku, ale jako ve filmu - se samopaly, teplými rukavicemi a plstěnými botami. A se stejně krásnými huňatými ovčáckými psy,“ napsal Navalnyj, jenž podotkl, že „naopak žádné soby neviděl“.
Důvod přesunu stále není jasný
Navalnyj donedávna pobýval ve věznici IK-6 s přísným režimem, která se nachází v obci Melechovo ve Vladimirské oblasti zhruba 200 kilometrů východně od Moskvy. Navalnyj si opakovaně stěžoval na časté pobyty na samotce za banální přestupky.
Známý kritik Kremlu, jenž byl v minulosti otráven, je za mřížemi už třetím rokem. Ruské soudy mu uložily několik trestů, mimo jiné za extremismus. Navalnyj veškerá obvinění odmítá. Odpůrci Kremlu se domnívají, že režim v Moskvě se snaží uvržením Navalného do vězení zbavit nepohodlného kritika.
Za důvod Navalného zmizení a přesunu považují jeho spolupracovníci blížící se prezidentské volby v Rusku, v nichž se současná hlava státu Vladimir Putin bude ucházet o znovuzvolení.
