Obchodování s terorem? Před útoky Hamásu se podezřele spekulovalo na burzách

Obchody na burze jsou vždy odhady - vlastně sázkami - jak se té které firmě v budoucnu povede, respektive jak se bude vyvíjet hodnota jejích akcií a dalších cenných papírů. Kvalifikované odhady spoléhají na nejrůznější analýzy. Ale když víte něco, co ostatní nemají šanci vědět, jste ve výhodě. Například kdybyste tušili, že po 7. říjnu dojde na Telavivské burze k pořádnému propadu - násilí a chaos odrazují finančníky, raději se pak zbavují cenných papírů z postižených zemí či firem, tedy hodnota papírů klesá.

Index TA-35 Telavivské burzy: Jasný propad po 7. říjnu 2023. | TASE

To se možná stalo před vpádem Hamásu do Izraele 7. října a následnou válkou v Pásmu Gazy. „Naše zjištění naznačují, že obchodníci informovaní o nadcházejících útocích na těchto tragických událostech vydělali, a v souladu s předchozí literaturou ukazujeme, že k obchodování tohoto druhu dochází při nedostatcích v prosazování právních zákazů informovaného obchodování v USA i na mezinárodní úrovni,“ konstatují Robert J. Jackson, Jr. a Joshua Mitts v článku zveřejněném na webu Social Science Research Network.

Jedním typem spekulace na burze je takzvaný prodej na krátko (též krátký prodej, shortování, short-selling). Například si obchodník (za úplatu) od jiných finančníků půjčí cenné papíry a hned je prodá. A jakmile jejich hodnota klesne, koupí je výhodně zpátky a vrátí původnímu majiteli. I se započtením „půjčovného“ by z toho měl být zisk. Záleží to hlavně na tom, zda spekulant správně odhadne pokles ceny.

Něco takového se dělá běžně, podle autorů článku s názvem Obchodování s terorem? se to ovšem pět dní před terorem v Izraeli dělo na newyorské a telavivské burze v daleko větší míře. „Prodeje na krátko toho dne výrazně převýšily prodeje na krátko, k jakým došlo v mnoha jiných krizových obdobích, včetně recese po finanční krizi, války mezi Izraelem a Gazou v roce 2014 a pandemie covid-19,“ upozorňují profesoři práv z Newyorské a Columbijské univerzity. Například šlo o miliony akcií Leumi, jedné z největších bank Izraele; jejich hodnota mezi 4. a 23. říjnem poklesla o 23 procent, což už by značilo slušný výnos takového krátkého prodeje.

„Důkazy, že informovaní obchodníci profitovali očekáváním teroristického útoku 7. října, jsou silné,“ komentoval pro CNN jiný profesor práv, Jonathan Macey z Yaleovy univerzity. „Regulátoři patrně nemají schopnost objevit entity odpovědné za toto obchodování, což je nešťastné.“

Izraelský úřad pro cenné papíry (ISA) obchody prověřil a uvedl, že nenalezl stopy „podezřelé obchodní činnosti“, cituje ho CNN. K obchodům na newyorské burze (Wall Street) se úřad nevyjádřil. Americké instituce odmítly komentovat, zda něco takového prošetřují.

Není známo, kdo údajně podezřelé obchody provedl, autoři netvrdí, že by takto musel obchodovat přímo Hamás. Věří však, že by se takovéto nekale informované obchody daly aspoň do jisté míry regulovat. Například nabízet odměnu obchodníkům, kteří se k takovým informacím o chystaném teroru dostanou, aby je nahlásili - tedy nahradit jim ušlý zisk.

Izrael má novou strategii. Vůdce Hamásu loví s pomocí umělé inteligence

Rovněž se profesoři ptají, zda informace z finančních trhů nemohou posloužit zpravodajským službám - čili zda by takový typ náhlých obchodů mohl být užitečným signálem, že se něco chystá.

Takový projekt vyvíjela výzkumná agentura Pentagonu DARPA roku 2001 - ale senátoři ho kritizovali, že predikce vývoje na Blízkém východě využívané k finančním obchodům usnadňují „sázení na terorismus“ a „obchody se smrtí“, jak varují oba profesoři. A stálo by podle nich za to také prošetřit, zda se z takových informovaných obchodů přímo terorismus nefinancuje.