Zemřel papež František (†88). Kázal chudobu a podporoval ženy v církvi
V 88 letech zemřel František, první papež z amerického kontinentu. Uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. S jeho nástupem do funkce roku 2013 začala ve Vatikánu nová éra, za první dekádu v čele katolické církve se mu povedlo zbořit mnohá tabu – například ohledně postavení žen v církvi. Hlava katolické církve trpěla v poslední době vážnými nemocemi.
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům – v Itálii se narodil jak jeho otec, tak předkové jeho matky. Byl tedy sice prvním papežem z Amerik a z jižní polokoule i prvním Neevropanem na Svatém stolci od 8. století; zároveň však měl italskou krev jako drtivá většina hlav katolické církve.
Než v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu, vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969, biskupem v roce 1992 a kardinálem byl jmenován v únoru 2001.
V letech 1973 až 1979 byl mimo jiné provinciálem jezuitského řádu pro Argentinu; od roku 1980 do roku 1986 pak rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguelu. Po zvolení papežem se v médiích objevily pochybnosti, zda nenesl morální odpovědnost za porušování lidských práv, jehož se v letech 1976 až 1983 dopouštěla v Argentině vojenská junta. Jeho spolupracovníci i představitelé argentinské justice to ale odmítají.
K favoritům volby papeže patřil Jorge Bergoglio už v roce 2005, kdy se však hlavou církve stal Joseph Ratzinger jako Benedikt XVI. (†95), jenž rezignoval 28. února 2013. I tak byla pak 13. března volba tehdy 76letého Bergoglia překvapivá a v několika směrech historická. Stal se prvním jezuitou v čele církve a prvním, který zvolil jinak tradiční křesťanské jméno František.
Ideál chudoby a pomoc bezdomovcům
To přijal na počest Františka z Assisi, světce z 12.-13. století: „František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření,“ zdůraznil po svém zvolení jeho papežský jmenovec. Jeho cílem bylo, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti. Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým, vyzýval kněží a církevní hodnostáře. A sám šel příkladem. Například se nepřestěhoval do Apoštolského paláce a žil v Domě svaté Marty, který slouží i jako penzion pro duchovní.
Už v prvních letech v úřadu zřídil blízko Vatikánu místa, kde se mohou lidé bez domova osprchovat, oholit a nechat ostříhat. Uspořádal pro ně také soukromou prohlídku Sixtinské kaple a v listopadu 2017 pozval 7000 bezdomovců na hostinu do Vatikánu.
Na Zelený čtvrtek v roce 2013 sloužil mši v nápravném zařízení pro mladistvé na předměstí Říma a během obřadu umyl a políbil nohy 12 delikventům, z nichž dvě byly dívky, což bylo ze strany papeže poprvé. V souvislosti s uprchlickou vlnou v polovině minulého desetiletí papež často hovořil o nutnosti pomáhat lidem prchajícím ze svých domovů. Na jaře 2016 sám poskytl ubytování několika rodinám, které utekly před válkou v Sýrii.
František se často obracel k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví, navazoval kontakty s obyčejnými lidmi a jeho usměvavá tvář byla podle mnohých symbolem nové, méně dogmatické a otevřenější podoby katolické církve. Obnovit důvěru v tuto církev se snažil pokorným a spontánním chováním a zaměřením na ty nejchudší a nejslabší.
Jmenoval víc než stovku kardinálů, navštívil mnoho desítek zemí (vč. Slovenska, Maďarska a Polska; Česko nestihl), na svých cestách urazil přes 400 000 km. Svatořečil mnohé osoby, včetně svých předchůdců Jana XXIII., Jana Pavla II. a Pavla VI., a také Matku Terezu.
Vyslovoval se i k aktuálním otázkám. Kritizoval například íránský režim za tresty smrti nad protivládními demonstranty a vyjádřil obavy z jaderného vyzbrojování. Válku na Ukrajině odsoudil papež František několikrát a vyzval „ty, kteří mají osud války ve svých rukou“, aby s ním přestali. Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“. Katolíky nabádal k solidaritě a soucitu s ukrajinskými uprchlíky.
Novoty ve Vatikánu
Na jaře 2022 papež František oznámil nová pravidla pro ústřední správu římskokatolické církve, umožňující laikům, včetně žen, stanout v čele důležitých orgánů. A následně jmenoval šest žen do vysokých funkcí v radě, která dohlíží na finance Vatikánu, i do dalších institucí včetně Kongregace pro biskupy, což je orgán Vatikánu, který lze zjednodušeně přirovnat k ministerstvu. Do této instituce také poprvé usedla žena, která je laická věřící. A poprvé nechal ženu i spravovat městský stát Vatikán - jeptišku Raffaellu Petriniovou postavil do čela tzv. governatorátu.
Rovněž připustil, že by kněží nemuseli žít v celibátu. „Je to dočasný předpis... Není věčný jako kněžské svěcení... Na druhou stranu je celibát disciplína,“ uvedl v v rozhovoru zveřejněném argentinským zpravodajským portálem Infobae v březnu 2023. Dodal ale, že podle něj zrušení celibátu kněžím jejich úlohu neulehčí.
V březnu 2021 nařídil papež František kvůli covidové krizi snížit platy kardinálům o deset procent. Také schválil protikorupční opatření, které zakazuje zaměstnancům a funkcionářům Vatikánu přijímat v souvislosti s výkonem své funkce dary v hodnotě vyšší než 40 eur (cca 1000 Kč). V témže roce papež schválil pravidla, která umožňují prvoinstančním vatikánským soudům zabývat se obžalobami v trestních věcech vznesených proti kardinálům a biskupům; předtím je mohl soudit jen vyšší soud složený z kardinálů.
V říjnu 2020 papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství; učinil tak jako dosud první hlava katolické církve. V prosinci 2019 zase František svým nařízením zrušil takzvané papežské tajemství, které se dosud využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání kněžími. Na základě toho se katolická církev začala potýkat s lavinou odhalení z takových případů.
Bergoglia-Františka dlouhodobě sužovalo zdraví, už v mládí mu kvůli vážné respirační infekci odebrali kus plíce. S dýcháním měl v pozdějším věku velké problémy, v únoru 2025 byl opět hospitalizován, lékaři mu diagnostikovali oboustranný zápal plic (testy prokázaly polymikrobiální infekci dýchacích cest - viry i bakteriemi) a zakázali pracovat. V červenci 2021 mu odebrali část tlustého střeva. V posledních měsících také několikrát bolestivě upadl.
Za vrchol Františkovy práce mnozí považují synodu o synodalitě, kterou inicioval v říjnu 2021. „Několikaletý celosvětový projekt, během něhož byli katolíci požádáni, aby svým místním diecézím předložili zpětnou vazbu na otázku: ‚K jakým krokům nás Duch Svatý vybízí, abychom rostli v našem společném putování‘?" popisuje web Církev.cz. Po debatách na nižších úrovních vrcholí dvěma celosvětovými shromážděními ve Vatikánu - první se konalo v říjnu 2023, druhé má následovat po roce. Papež jimi hledal cestu, jak dát větší roli všem členům církve.
„Je to poprvé v dějinách církve, kdy biskupové a kardinálové, laici a ženy, řeholnice, kněží, jáhni a řeholníci zasedli k jednomu stolu se stejným hlasovacím právem, aby učinili rozhodnutí, která mají být přijata,“ komentoval historický význam teolog Severino Dianich.
Homofob,když už,..