Byl jsem celý od krve, všude kolem mrtví, kamarád neměl nohy, popsal student teror Hamásu v kibucu

Přestože se Dhanbahaduru Chaudhariovi podařilo v pořádku vrátit do rodného Nepálu, ne všichni jeho přátelé měli takové štěstí. V kibucu Alumim pobývalo téměř 50 nepálských studentů, když na něj 7. října zaútočili bojovníci Hamásu. Deset z nich se domů znovu nepodívalo.

Většina podlehla zraněním, které utrpěla ze střelných zbraní nebo střepin granátů. Jeden nepálský student byl pravděpodobně zajat Hamásem jako rukojmí. Informuje o tom britský The Guardian.

Šokovaní Nepálci

Těla deseti mrtvých Nepálců byla spolu se stovkami evakuovaných občanů tento týden převezena zpět do Káthmandú. Smrt studentů vyvolala v Nepálu, kde je cestování do zahraničí za prací běžnou praxí, šok. Většina z těch, kdo zemřeli, odjela do kibucu v rámci programu „učit se a vydělávat“ a v Izraeli pomáhala pěstovat a sklízet avokáda nebo rajčata. 

Chaudhari vzpomíná, jak se asi v 6 hodin ráno v kibucu probudil za zvuků střelby. On a více než tucet dalších běželi do bunkru tak, jak byli dříve instruováni. Ozbrojenci Hamásu však naházeli granáty dovnitř krytu a Chaudhari upadl do bezvědomí. „I mě zasáhl šrapnel,“ vzpomíná. 

Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Během několika dalších hrůzných hodin se pokoušel pomoci lidem kolem sebe. Aby jim podal vodu nebo uvázal kusy látky kolem krvácejících končetin, musel se doslova plazit přes mrtvoly. Později sdělil, že několik z nich vykrvácelo, protože pomoc izraelských sil dorazila až o mnoho hodin později.  

„Byl jsem si jistý, že to jsou poslední okamžiky mého života,“ řekl Chaudhari a dodal, že dlouhé hodiny čekání na příjezd izraelské policie strávil vzpomínkami na svou rodinu v Nepálu. 

Úkryt pod mrtvými těly

V bunkru se toho rána nacházel i čtyřiadvacetiletý KC Pramod. Ten byl svědkem toho, jak bojovníci Hamásu přímo před jeho očima zastřelili dva jeho kamarády, Ganeshe Kumara Nepaliho a Dipeshraje Bistu. Další z jeho přátel, Bipin Joshi, byl zadržen u vchodu do bunkru a odvlečen neznámo kam. 

„Začali jsme křičet: ‚My jsme Nepálci, jsme Nepálci‘, ale nikdo nás neposlouchal. Dál stříleli a do bunkru vhodili dva granáty,“ řekl Pramod. „Potom byl celý bunkr pokrytý krví,“ dodal. 

Hamás se proháněl Gazou s tělem Shani (22): Matka i teta volají v Německu po záchraně. Je naživu?

Pramod později vypověděl, že se nejméně čtyři hodiny skrýval pod mrtvolami svých přátel. „Někteří z nich krváceli, ale já jsem byl bezmocný. V té době jsem ani nevěděl, kdo zemřel a kdo žije,“ řekl. „Dokonce i po návratu domů do Nepálu mě pronásledují vzpomínky na mé krvácející přátele, kteří mne prosí o pomoc. Je to trauma, které ve mně zůstane celý život,“ dodal. 

Rodiny závislé na zahraničním příjmu

Mnoho rodin těch, kteří se z kibucu nevrátili, nemohlo událostem, při nichž zemřeli jejich blízcí, uvěřit. Příbuzní věděli o Izraeli málo a nevěřili, že by jejich děti mohly být v ohrožení. Pro mnohé byli zesnulí hlavními živiteli rodiny. 

Rodina Mukeshe Swarnakara se o smrti svého blízkého dozvěděla až s několikadenním zpožděním. Bratr zesnulého Rajesh Kumar Swarnakar později vypověděl, že jejich matka nepřestala plakat od té doby, co bylo tělo mladíka vráceno do Nepálu. 

„Jsem naštvaný. Proč byl můj bratr poslán do oblasti, kde probíhá konflikt a kde nebyl v bezpečí?“ řekl. „Nepálské životy jsou považovány za méněcenné. On pro nás byl tím, kdo vydělával peníze, byl nadějí rodiny,“ dodal. 

Izraelci vystavili aktivistce Gretě stopku: Může za to kiks s chobotničkou

Kanaiyalal Chaudhari (70) přišel při útocích o svého vnuka Ashishe Chaudhariho. Asish v Izraeli pracoval, aby si naspořil peníze, mohl se vrátit domů, oženit se a postarat se o svého dědečka, který ho vychoval. „Proč si mě Bůh nevzal jako prvního? Kdo mi bude oporou ve stáří? Vnoučku, proč jsi opustil tento svět?“ ptal se Chaudhari.