Rusové zatkli před návratem do Prahy novinářku žijící s rodinou v ČR. Zadrží ji na další 3 dny
Ruské úřady ve středu v Kazani zadržely rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, a teď jí hrozí až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem zaměstnankyně Svobodné Evropy/Rádia Svoboda (RFE/RL) „hluboce znepokojen“. RFE/RL v prohlášení odsoudila zatčení své novinářky v Rusku a žádá její okamžité propuštění. Na to ve čtvrtek apeloval i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ruská prokuratura však požádá soud, aby novinářku Svobodné Evropy Kurmaševovou běžně žijící v Česku poslal do vazby, uvedla v pátek agentura Reuters.
Kurmaševovou policie podle CPJ zadržela ve středu na základě neopodstatněných obvinění. Výbor proto vyzval k jejímu okamžitému propuštění a stažení veškerých obvinění. „Žurnalistika není zločin a zadržení Kurmaševové je dalším důkazem, že Rusko je odhodláno potlačit nezávislé zpravodajství,“ uvedlo novinářské sdružení.
Soud v ruské Kazani v pátek rozhodl, že Kušmarovová bude zadržena na další tři dny. Úřady jí zabavily americký i ruský pas.
Kreml trestní stíhání Kurmaševové nesleduje, řekl v pátek mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Reuters. Uvedl, že Moskva nevede žádnou cílenou kampaň s cílem pronásledovat americké občany, ale pokud udělali něco nezákonného, jsou za to podle ruských zákonů odpovědní.
„Zahraniční agentka“
Oficiálním důvodem zadržení novinářky je podle ruských úřadů to, že se nezaregistrovala jako „zahraniční agentka“, když shromažďovala informace o ruských vojenských aktivitách, které „by mohly být použity proti bezpečnosti Ruské federace“. Pokud by byla postavena před soud a shledána vinou, hrozilo by jí podle CPJ až pět let vězení.
Označení „zahraniční agent“ využívají ruské úřady k šikaně a potrestání těch svých kritiků, kteří dostávají peníze ze zahraničí či jsou vnímáni jako někdo pracující pod „zahraničním vlivem“, například občanské skupiny, aktivisté, nevládní organizace či právě novináři.
Respektovaná kolegyně a matka dvou dětí
Úřadující šéf RFE/RL Jeffrey Gedmin v prohlášení pro média vyzdvihl Kurmaševovou jako „vysoce respektovanou kolegyni, oddanou manželku a matku dvou dětí“. „Je nutné, aby byla propuštěna a mohla se okamžitě vrátit ke své rodině,“ uvedl.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, podle RFE/RL žije s manželem a dětmi v Praze.
Do Ruska odcestovala 20. května z rodinných důvodů a 2. června byla před svým zpátečním letem dočasně zadržena na letišti v Kazani. Úřady jí zabavily americký i ruský pas a uložily pokutu za to, že ten americký u nich nezaregistrovala, uvedlo rádio RFE/RL. Od té doby novinářka čekala na vrácení pasů, ale ve středu jí místo toho bylo oznámeno nové obvinění.
Lipavský: Nemůže se vrátit za rodinou do Prahy
„Nemůže se z Ruska vrátit za svou rodinou do Prahy,“ uvedl dnes na síti X šéf české diplomacie Lipavský, který zároveň apeloval na její propuštění.
Podobně se vyjádřilo například francouzské ministerstvo zahraničí, podle něhož je Paříž „velmi znepokojena represivní kampaní ruských úřadů vůči hlasům kritickým k vládě a její útočné válce na Ukrajině“.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Novinářka se podle vyjádření RFE/RL dlouhodobě zabývala osudy menšinových etnik v ruském Tatarstánu, Baškortostánu a v oblasti řeky Volhy na Urale. Informovala o snahách chránit tatarský jazyk a kulturu před zásahy ruských úřadů, které podle stanice na menšiny v posledních letech vyvíjí rostoucí tlak.
Ruský novinář: Vzali další rukojmí
Podle ruského novináře Dmitrije Kolezeva je zákon, na jehož základě byla Kurmaševová zadržena, napsán tak obecně, že mohou úřady potrestat novináře třeba za zjišťování jmen vojáků. „Vzali další rukojmí,“ konstatoval na síti X Kolezev. Doplnil, že manželem zadržené novinářky je další významný ruský novinář Pavel Butorin.
Už od konce března Rusko zadržuje amerického novináře listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, který čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let. Americké úřady i WSJ obvinění novináře důrazně odmítají.
Přímluva pana Lipavského zajisté významně pomůže. Pravděpodobně je v Rusku značně oblíben a jeho slova jsou brána velmi vážně.