Rusové zatkli před návratem do Prahy novinářku žijící s rodinou v ČR. Zadrží ji na další 3 dny
Ruské úřady ve středu v Kazani zadržely rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, a teď jí hrozí až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem zaměstnankyně Svobodné Evropy/Rádia Svoboda (RFE/RL) „hluboce znepokojen“. RFE/RL v prohlášení odsoudila zatčení své novinářky v Rusku a žádá její okamžité propuštění. Na to ve čtvrtek apeloval i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ruská prokuratura však požádá soud, aby novinářku Svobodné Evropy Kurmaševovou běžně žijící v Česku poslal do vazby, uvedla v pátek agentura Reuters.
Kurmaševovou policie podle CPJ zadržela ve středu na základě neopodstatněných obvinění. Výbor proto vyzval k jejímu okamžitému propuštění a stažení veškerých obvinění. „Žurnalistika není zločin a zadržení Kurmaševové je dalším důkazem, že Rusko je odhodláno potlačit nezávislé zpravodajství,“ uvedlo novinářské sdružení.
Soud v ruské Kazani v pátek rozhodl, že Kušmarovová bude zadržena na další tři dny. Úřady jí zabavily americký i ruský pas.
Kreml trestní stíhání Kurmaševové nesleduje, řekl v pátek mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Reuters. Uvedl, že Moskva nevede žádnou cílenou kampaň s cílem pronásledovat americké občany, ale pokud udělali něco nezákonného, jsou za to podle ruských zákonů odpovědní.
„Zahraniční agentka“
Oficiálním důvodem zadržení novinářky je podle ruských úřadů to, že se nezaregistrovala jako „zahraniční agentka“, když shromažďovala informace o ruských vojenských aktivitách, které „by mohly být použity proti bezpečnosti Ruské federace“. Pokud by byla postavena před soud a shledána vinou, hrozilo by jí podle CPJ až pět let vězení.
Označení „zahraniční agent“ využívají ruské úřady k šikaně a potrestání těch svých kritiků, kteří dostávají peníze ze zahraničí či jsou vnímáni jako někdo pracující pod „zahraničním vlivem“, například občanské skupiny, aktivisté, nevládní organizace či právě novináři.
Respektovaná kolegyně a matka dvou dětí
Úřadující šéf RFE/RL Jeffrey Gedmin v prohlášení pro média vyzdvihl Kurmaševovou jako „vysoce respektovanou kolegyni, oddanou manželku a matku dvou dětí“. „Je nutné, aby byla propuštěna a mohla se okamžitě vrátit ke své rodině,“ uvedl.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, podle RFE/RL žije s manželem a dětmi v Praze.
Do Ruska odcestovala 20. května z rodinných důvodů a 2. června byla před svým zpátečním letem dočasně zadržena na letišti v Kazani. Úřady jí zabavily americký i ruský pas a uložily pokutu za to, že ten americký u nich nezaregistrovala, uvedlo rádio RFE/RL. Od té doby novinářka čekala na vrácení pasů, ale ve středu jí místo toho bylo oznámeno nové obvinění.
Lipavský: Nemůže se vrátit za rodinou do Prahy
„Nemůže se z Ruska vrátit za svou rodinou do Prahy,“ uvedl dnes na síti X šéf české diplomacie Lipavský, který zároveň apeloval na její propuštění.
Podobně se vyjádřilo například francouzské ministerstvo zahraničí, podle něhož je Paříž „velmi znepokojena represivní kampaní ruských úřadů vůči hlasům kritickým k vládě a její útočné válce na Ukrajině“.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřel v noci na dnešek nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění, informuje agentura DPA s odvoláním na ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruská armáda oznámila, že jich sestřelila šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC.
„Padající trosky (dronu) způsobily požár v areálu společnosti,“ napsal dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, aniž by událost či místo blíže specifikoval. Dodal, že nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění a že rozsah škod se stále zjišťuje. Ruské a ukrajinské telegramové kanály píší o možných útocích ukrajinských dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla už v minulosti několikrát zasažena. Na záběrech na telegramových kanálech je také vidět nad Rjazaní záře z požáru.
V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny dnes po ruském dronovém útoku zemřel pětašedesátiletý muž, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. V regionální metropoli Dnipru podle něj vypuklo několik požárů a škody po ruských úderech jsou hlášeny i v menších městech regionu.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Přejeme dobrou noc.
Národní protikorupční úřad (NABU) 14. listopadu oznámil, že podal návrh na zatčení bývalého místopředsedy vlády Oleksije Černyšova. Píše o tom The Kyiv Independent.
Novinářka se podle vyjádření RFE/RL dlouhodobě zabývala osudy menšinových etnik v ruském Tatarstánu, Baškortostánu a v oblasti řeky Volhy na Urale. Informovala o snahách chránit tatarský jazyk a kulturu před zásahy ruských úřadů, které podle stanice na menšiny v posledních letech vyvíjí rostoucí tlak.
Ruský novinář: Vzali další rukojmí
Podle ruského novináře Dmitrije Kolezeva je zákon, na jehož základě byla Kurmaševová zadržena, napsán tak obecně, že mohou úřady potrestat novináře třeba za zjišťování jmen vojáků. „Vzali další rukojmí,“ konstatoval na síti X Kolezev. Doplnil, že manželem zadržené novinářky je další významný ruský novinář Pavel Butorin.
Už od konce března Rusko zadržuje amerického novináře listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, který čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř 40 let. Americké úřady i WSJ obvinění novináře důrazně odmítají.
Přímluva pana Lipavského zajisté významně pomůže. Pravděpodobně je v Rusku značně oblíben a jeho slova jsou brána velmi vážně.