22°C
Istanbulská úmluva začíná platit v EU: Česko ji zatím nepřijalo, co to pro nás znamená?
V neděli 1. října vstupuje v Evropské unii v platnost Istanbulská úmluva o ochraně žen. Na pravidelném briefingu to oznámila Evropská komise. Jak dodal mluvčí EK Christian Wigand, znamená to, že úmluvou je od té doby vázaná EU jako celek, ale i jednotlivé členské státy. Česko přitom patří k menšině unijních zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle dřívějšího prohlášení českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka to znamená, že úmluva bude pro ČR závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.
Úmluva z roku 2011 odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci.
„Každá třetí žena starší patnácti let se stala obětí fyzického nebo sexuálního násilí. Mnoho z nich to nehlásí. Příliš mnoho pachatelů zůstává nepotrestaných,“ uvedla eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. „Musíme jednat a Istanbulská úmluva je naší právní reakcí na posílení práv žen. Budeme i nadále vyzývat členské státy, aby přijaly nezbytná opatření vedoucí k prevenci násilí na ženách a zajistily účinnou ochranu a podporu všem obětem,“ dodala podle prohlášení Evropské komise.
Následně eurokomisařka na sociální síti X vyzvala členské státy, aby úmluvu ratifikovaly.
Podle mluvčího EK Christiana Wiganda dosud v EU úmluvu ratifikovalo 21 států. Zatím tak neučinily Česko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Litva a Lotyšsko. Na dotaz, co to pro tyto země znamená, mluvčí odpověděl, že „všechny tyto státy ale úmluvu podepsaly“.
Česko ji konkrétně podepsalo v květnu 2016. Členské státy EU schválily připojení bloku k Istanbulské úmluvě letos v červnu. „Úmluva se stane závaznou pouze v záležitostech, ve kterých má EU pravomoci, tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci unijních institucí,“ uvedl tehdy na sociální síti X ministr Dvořák.
V Česku se o ratifikaci úmluvy vede debata řadu let. Dokument odmítají konzervativci či křesťanské církve, podle nichž může ohrozit tradiční hodnoty a pojetí rodiny. Zastánci úmluvy naopak tvrdí, že může výrazně pomoci obětem násilí. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců.
V dokumentu se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy.
Témata:
Související
Lidi myslete hlavou a ne hromadnými emaily, které dostáváte poštou. Teda aspoň ti dezoláti co věří každé ptákovině a šíří zlo. Že je to baví?, jsou trapní a otravní.