Nové boje v Náhorním Karabachu: Nejméně 25 mrtvých, úřady přistoupily na ruský návrh příměří

O 25 mrtvých informoval BBC také bývalý arménský ombudsman Arman Totojan, který nyní vede vlastní středisko na obranu práv a spravedlnosti. Mezi zabitými jsou podle něj dvě děti.

U sídla arménské vlády v hlavním městě Jerevanu vypukly potyčky mezi policií a a demonstranty, kteří se dožadovali demise premiéra Nikoly Pašinjana, uvedla agentura TASS.

Dobyli jsme přes 60 pozic, chlubil se Ázerbájdžán

„Ázerbájdžán zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu proti republice Arcach (arménský název pro neuznanou karabašskou republiku, pozn. ČTK). V tuto chvíli je pod intenzivní palbou správní středisko Stěpanakert i další města a vesnice,“ citovala agentura Armenpress vyjádření arménských úřadů v Náhorním Karabachu.

Ázerbájdžán krátce předtím, než přišly zprávy o ostřelování Náhorního Karabachu, informoval o zahájení „lokální“ protiteroristické operaci v této oblasti. Tu vysvětlil jako nutnou reakci na kroky arménské armády, která podle něj pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ázerbájdžánské agentury APA uvedlo, že při operaci se zaměří výhradně na armádní cíle. Později ázerbájdžánská armáda uvedla, že v Náhorním Karabachu dobyla více než 60 arménských pozic a zničila desítky nepřátelských zbraní.

Evropská unie vyzvala Ázerbájdžán, aby současné vojenské akce ukončil. „Je potřeba se okamžitě vrátit k dialogu mezi Baku a Armény v Karabachu,“ sdělil podle Reuters šéf unijní diplomacie Josep Borrell a nabídl, že EU tento dialog zprostředkuje. Vyjádřil zároveň obavy, že nová eskalace by mohla vést k exodu obyvatel Náhorního Karabachu.

Také americká a ruská diplomacie nezávisle na sobě vyzvaly k zastavení bojů.

Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí šéf americké diplomacie Antony Blinken jednal po telefonu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a vyzýval ho k zastavení bojů. Podle stejného zdroje Alijev uvedl, že je připraven vojenskou operaci zastavit a začít přípravu jednání s představiteli Náhorního Karabachu. Blinken také hovořil s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, kterému řekl, že „Spojené státy plně podporují suverenitu, nezávislost a územní celistvost Arménie“.

V úterý večer kancelář ázerbájdžánského prezidenta vyzvala „nelegální arménské ozbrojené síly“, aby se vzdaly, jinak bude vojenská operace pokračovat, až do dosažení cíle.

Ve středu brzy ráno se k situaci v Náhorním Karabachu vyjádřilo také ruské ministerstvo zahraničí. „Naléháme na strany konfliktu, aby okamžitě zastavily krveprolití a projevy nepřátelství a aby zamezily civilním ztrátám,“ uvedla diplomacie země, která vede krvavou válku na Ukrajině. Moskva také vyzvala Baku a Jerevan, aby se vrátily k plnění dohody o příměří, kterou uzavřely v roce 2020 za ruského zprostředkování.

Pozastavení bojů a příměří

Úřady Náhorního Karabachu ve středu přistoupily na ruský návrh ohledně příměří, které má ukončit boje s Ázerbájdžánem. Informuje o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu nebo agentura Interfax s odvoláním na informační centrum mezinárodně neuznané separatistické republiky.

Prohlášení centra rovněž hovoří o odzbrojení karabašské armády a stažení těžké techniky z horské enklávy, píše BBC. Boje měly podle ní utichnout dnes ve 13:00 místního času (11:00 SELČ).

Ázerbájdžán podle agentur následně potvrdil dosažení dohody o pozastavení bojů v regionu, které začaly o den dříve.

Konflikt trvá už desítky let

• Náhorní Karabach je sporná enkláva v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně etnicky arménským obyvatelstvem.
• Arménie a Ázerbájdžán vedou spor o toto území již desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce, která si vyžádala asi 30 000 mrtvých a statisíce uprchlíků.
• V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
• Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem začaly v únoru 1988. Jejich rozbuškou byly nepokoje, během kterých tisícovky Arménů požadovaly připojení tehdejší Náhorní karabašské autonomní oblasti Ázerbájdžánu k Arménii. Nepokoje ve správním středisku oblasti Stěpanakertu si vyžádaly dva mrtvé a postupně přerostly v nevyhlášenou válku mezi křesťanskou Arménií a muslimským Ázerbájdžánem.
• V roce 1990 byl v oblasti vyhlášen výjimečný stav a o rok později se karabašští Arméni vyslovili v referendu pro nezávislost. V témže roce obě zúčastněné země vyhlásily nezávislost na Sovětském svazu a válka se postupně rozhořela naplno.
• Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbájdžánem, byla brzy zavlečena také Arménie, podporující Karabach vojensky, morálně i finančně. Ázerbájdžán tehdy obviňoval z podpory Arménů i Moskvu, Jerevan si zase stěžoval na tureckou pomoc spřízněnému Ázerbájdžánu.
• Konflikt provázela řada masakrů civilního obyvatelstva a pogromů. Boje skončily v roce 1994 příměřím. Šestiletá válka si vyžádala na 30 000 lidských životů, Ázerbájdžán v ní ztratil přes deset procent území (včetně okolí Karabachu). Válka vyhnala z domovů podle některých odhadů až 800 000 Ázerbájdžánců.
• Druhá válka o Náhorní Karabach vypukla v září 2020, z vyprovokování bojů se navzájem obvinili Arméni i Ázerbájdžánci. Ukončila ji mírová dohoda, kterou Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly 10. listopadu 2020. Arménie ve válce ztratila 4005 vojáků, Ázerbájdžán 2853. Na každé straně bylo zabito podle odhadů kolem 150 civilistů. Arménie ale ve válce přišla o několik okresů a zemi prohraná válka uvrhla do politické krize.
• Oblast je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie ji neuznává za svou součást.
• Moskva do Náhorního Karabachu po druhé válce vyslala vojenské pozorovatele. V důsledku územních zisků Ázerbájdžánu ve válce z roku 2020 se stal jediným pozemním spojením Arménie s enklávou Lačinský koridor. Je jedinou trasou, po níž může Arménie dodávat do Náhorního Karabachu potraviny, pohonné hmoty a léky.
• Situace kolem Náhorního Karabachu se opět vyhrotila začátkem loňského srpna, kdy Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic a zničení arménských cílů. Letos v lednu Arménie požádala Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby nařídil Ázerbájdžánu přerušit silniční blokádu Náhorního Karabachu.
• Stovky Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty, předtím od poloviny prosince blokovaly Lačinský koridor na protest proti údajné nelegální těžbě. Počínání Baku v této enklávě označil Jerevan za „etnické čistky“, Ázerbájdžán odmítl, že by koridor záměrně blokoval.
• Loni v říjnu se na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC) uskutečnilo v Praze vícestranné setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mimo jiné s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem. Schůzka neměla žádné konkrétní výsledky.
• Dnes zahájil Ázerbájdžán podle ázerbájdžánské tiskové agentury APA v Náhorním Karabachu „protiteroristickou operaci“. Ministerstvo obrany v Baku tuto operaci vysvětlilo jako nutnou reakci na kroky arménské armády, která podle něj pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území.
• Krátce před oznámením o operaci Ázerbájdžán ohlásil úmrtí šesti lidí, které podle něj zabily miny nastražené Armény.
• První boje v oblasti začaly již v roce 1920. V květnu 1921 byl Náhorní Karabach s převahou arménského obyvatelstva předán Ázerbájdžánu rozhodnutím bolševiků a byla vytvořena Náhorní karabašská autonomní oblast. Další nepokoje propukly v roce 1987, když ázerbájdžánská vláda zakázala na zdejších školách výuku arménských dějin.
• V Karabachu na rozloze 4400 kilometrů čtverečních (odpovídá asi rozloze Pardubického kraje) žije zhruba 146 000 lidí, z toho tvoří kolem 90 procent Arméni (v roce 1989 to bylo asi 75 procent).
• Název Karabach pochází z turečtiny a perštiny a znamená „černá zahrada“. Ze strategického hlediska není horská oblast příliš zajímavým místem, ale nacionalistické kruhy v Ázerbájdžánu i v Arménii ji stále považují za otázku národní hrdosti.
• V roce 2017 voliči v Náhorním Karabachu rozhodli v referendu bezmála 90 procenty hlasů o změně ústavy, která v enklávě změnila formu vlády na prezidentský systém. Nová ústava také změnila název „státu“ na Arcach, což podle dostupných zdrojů je pojmenování používané za dob starověké Arménie. V ústavě je ale zmínka, že oba názvy - Arcach a Náhorní Karabach - jsou shodné. Ázerbájdžán proti referendu protestoval a na některé zahraniční pozorovatele, včetně českého představitele Jaromíra Štětiny, vydal zatykač.
• Mezinárodně neuznaná republika Arcach (uznávají ji pouze státy s omezeným mezinárodním uznáním Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří) s hlavním městem Stěpanakert zaujímá nejen území Náhorního Karabachu, ale i oblast mezi ním a Arménií, tedy Lačinský koridor. Její rozloha je 11 458 km2. Jejím novým prezidentem byl letos v září zvolen Samvel Šahramanian.