Poláci se bojí ruského vlivu na volby: Monitorovací komisi ale vytvořit nestihnou. Fiasko, zuří opozice

„Čas k vytvoření komise se nám výrazně zkrátil,“ řekl Ast s tím, že šéfka Sejmu, dolní komory parlamentu, dosud nestanovila termín pro nahlášení kandidátů do komise, a tak její vznik „určitě zůstane úkolem Sejmu v příštím volebním období, aby naplnil zákon a komisi vytvořil“.

Ast nedávno ujišťoval, že komise vznikne tento týden, napsal deník.

Nyní poslanec přesvědčoval, že vytvoření komise se nedá stihnout, protože i kdyby byla ustavena do konce srpna, opozice dozajista do komise nenavrhne své zástupce, a tak by šéfka Sejmu byla nucena vyhlásit další termín k doplnění komise. Ale Sejm se už v září znovu nesejde, protože na plné obrátky poběží volební kampaň.

Konflikt Ruska s NATO se přiblížil? Vojenský expert promluvil i o Putinově jaderné hrozbě

Deník připomněl, že během nynějšího zasedání Sejmu opoziční poslanec Bartlomiej Sienkiewicz vznesl formální dotaz, proč na programu nefiguruje zřízení komise, která měla být v předvolebním boji hlavní zbraní PiS. Odpovědí ale bylo ticho.

Komise má prověřovat, zda v letech 2007 až 2022 politici pod vlivem Ruska nepřijali rozhodnutí, jež by mohla ohrozit bezpečnost Polska. Zákon, který iniciovala PiS, původně vstoupil v platnost na konci května. Prezident Andrzej Duda ho podepsal o několik dní dříve a zároveň oznámil, že jej předá ústavnímu soudu, 2. června nicméně předložil Sejmu - dolní komoře parlamentu - návrh novely tohoto zákona. Tu po schválení zákonodárci podepsal 2. srpna.

Novela podle agentury PAP zrušila nejspornější části původního zákona. I tak ale podle opozičního tisku novela umožňovala vládnoucí straně provádět vyšetřování a veřejně označovat lidi údajně jednajících v zájmu Ruska. Členové komise budou najednou prokurátory i soudci, usoudila Gazeta Wyborcza a upozornila, že podle ombudsmana a řady odborníků je zákon protiústavní.