Putin úřadoval: Zvýšil věk pro službu v armádě a omezil u ruských firem podíly vlastníků ze zahraničí
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, který zvyšuje horní věkovou hranici pro povinnou roční službu v ruské armádě z dosavadních 27 na 30 let. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Zákon začne platit od Nového roku. Putin také podepsal zákon, který umožní omezit podíly zahraničních investorů z takzvaných nikoli přátelských zemí ve velkých ruských bankách a dalších společnostech.
Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Sergej Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Vladimira Putina.
Spodní věková hranice pro službu v ruské armádě nadále zůstává na 18 letech, přestože Šojgu v prosinci navrhoval její zvýšení na 21 let. Tento krok také poslanci schválili v prvním čtení, ale ve druhém čtení to odmítli. Dva senátoři proti změně původně protestovali, ale zákon hladce prošel horní komorou parlamentu, jak avizovala její předsedkyně Valentina Matvijenková. Zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2024, napsala ruská redakce BBC.
Zpřísňují postihy za útěky před mobilizací
Zákon podle agentury AFP umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300 000 rezervistů, aby nahradili ztráty způsobené ve válce proti Ukrajině. Ta pokračuje už osmnáctý měsíc. Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz.
Zákonodárci podle listu Kommersant rovněž přijali sérii dalších právních norem zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci.
Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance, upozornila dříve agentura Reuters.
Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim.
Rusko upravuje podíly zahraničních vlastníků
Další ruská novinka se týká omezení podílů zahraničních vlastníků u ruských firem. Svůj seznam „nikoli přátelských zemí“ Rusko už několikrát rozšířilo a přidalo na něj mimo jiné všechny země Evropské unie za to, že sedmadvacítka uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině sankce.
Účelem zákona je navrátit ruský byznys pod „ruskou jurisdikci“, a to především v klíčových a strategických odvětvích, napsala agentura RIA Novosti. Seznam společností, kterých se zákon dotkne, sestaví vláda. Měly by se na něm ale objevit všechny významné banky a největší ruské společnosti, například takové, jejichž roční tržby převyšují 75 miliard rublů (17 miliard korun).
Zákon podle agentury Reuters znamená, že práva zahraničních investorů v těchto společnostech by mohla být pozastavena a jejich podíly rozděleny mezi ruské vlastníky.
Omezení již stihla Carlsberg i Danone
V této souvislosti Reuters připomněl, že minulý měsíc již Rusko převzalo kontrolu nad podílem dánského pivovaru Carlsberg v ruském pivovaru Baltika, stejně jako nad ruskou divizí francouzské potravinářské společnosti Danone. V dubnu podniklo obdobné kroky vůči německému dovozci plynu Uniper a finské energetické společnosti Fortum Oyj.
V dubnu Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Agentura TASS tehdy uvedla, že dekret reaguje na zabavování ruského majetku v zahraničí.
Ruské síly 22. června zaútočily na cvičiště jedné z mechanizovaných brigád Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny, kde probíhala cvičení s vojáky. Hlášení jsou mrtví i zranění. O útoku informuje Ukrinform.
„Díky včas zavedeným bezpečnostním opatřením po přijetí signálu o náletu se podařilo zabránit četným ztrátám na personálu. Bohužel dochází k úmrtím i zraněním. Všem postiženým je ve zdravotnických zařízeních poskytována potřebná kvalifikovaná lékařská pomoc.“ Pozemní síly vyjádřily upřímnou soustrast rodinám a blízkým padlých vojáků.
„Pro důkladné vyšetření okolností incidentu zřídilo velení Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny zvláštní komisi. Na místě činu pracují i orgány činné v trestním řízení,“ uvádí se v prohlášení armády. Zároveň jsou zaváděna dodatečná bezpečnostní opatření na ochranu životů a zdraví vojáků v případě dalších raketových a leteckých úderů ze strany agresorského státu.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.
„Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem,“ uvedl Dvořák.
Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ruská federace opakuje zločiny, které kdysi spáchali nacisté – poukázal na masové hroby civilistů, mučené válečné zajatce, unesené děti a města v troskách. Ukrajinský prezident to napsal v příspěvku na Facebooku.
„Před osmdesáti lety svět porazil nacismus a slíbil: ‚Už nikdy.‘ Ale dnes Rusko opakuje zločiny nacistů: masové hroby civilistů, mučené válečné zajatce, unesené děti, zničená města,“ napsal Zelenskyj.
Poznamenal, že dnes „Ukrajinci bojují proti rusismu se stejnou odvahou, jakou naši předkové projevili při porážce nacismu. Protože je to bitva o samotnou podstatu lidstva – o svobodu, důstojnost a spravedlnost,“ zdůraznila ukrajinská hlava státu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.