Putin úřadoval: Zvýšil věk pro službu v armádě a omezil u ruských firem podíly vlastníků ze zahraničí

Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Sergej Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Vladimira Putina. 

Spodní věková hranice pro službu v ruské armádě nadále zůstává na 18 letech, přestože Šojgu v prosinci navrhoval její zvýšení na 21 let. Tento krok také poslanci schválili v prvním čtení, ale ve druhém čtení to odmítli. Dva senátoři proti změně původně protestovali, ale zákon hladce prošel horní komorou parlamentu, jak avizovala její předsedkyně Valentina Matvijenková. Zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2024, napsala ruská redakce BBC.

Zpřísňují postihy za útěky před mobilizací

Zákon podle agentury AFP umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300 000 rezervistů, aby nahradili ztráty způsobené ve válce proti Ukrajině. Ta pokračuje už osmnáctý měsíc. Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz.

Zákonodárci podle listu Kommersant rovněž přijali sérii dalších právních norem zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci.

Putinovo „carské selo“: Jak vypadá vesnička zbudovaná pro jeho exmanželku a dcery?

Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance, upozornila dříve agentura Reuters.

Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Rusko upravuje podíly zahraničních vlastníků

Další ruská novinka se týká omezení podílů zahraničních vlastníků u ruských firem. Svůj seznam „nikoli přátelských zemí“ Rusko už několikrát rozšířilo a přidalo na něj mimo jiné všechny země Evropské unie za to, že sedmadvacítka uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině sankce.

Účelem zákona je navrátit ruský byznys pod „ruskou jurisdikci“, a to především v klíčových a strategických odvětvích, napsala agentura RIA Novosti. Seznam společností, kterých se zákon dotkne, sestaví vláda. Měly by se na něm ale objevit všechny významné banky a největší ruské společnosti, například takové, jejichž roční tržby převyšují 75 miliard rublů (17 miliard korun).

Zákon podle agentury Reuters znamená, že práva zahraničních investorů v těchto společnostech by mohla být pozastavena a jejich podíly rozděleny mezi ruské vlastníky.

Omezení již stihla Carlsberg i Danone

V této souvislosti Reuters připomněl, že minulý měsíc již Rusko převzalo kontrolu nad podílem dánského pivovaru Carlsberg v ruském pivovaru Baltika, stejně jako nad ruskou divizí francouzské potravinářské společnosti Danone. V dubnu podniklo obdobné kroky vůči německému dovozci plynu Uniper a finské energetické společnosti Fortum Oyj.

V dubnu Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Agentura TASS tehdy uvedla, že dekret reaguje na zabavování ruského majetku v zahraničí.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

14:16

Dnes

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je na Ukrajině, sešel se se Zelenským. Ten řekl, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice.

13:48

Dnes

Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.

13:11

Dnes

„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.

Zobrazit celý online