Putin úřadoval: Zvýšil věk pro službu v armádě a omezil u ruských firem podíly vlastníků ze zahraničí
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, který zvyšuje horní věkovou hranici pro povinnou roční službu v ruské armádě z dosavadních 27 na 30 let. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Zákon začne platit od Nového roku. Putin také podepsal zákon, který umožní omezit podíly zahraničních investorů z takzvaných nikoli přátelských zemí ve velkých ruských bankách a dalších společnostech.
Změnit věkové hranice pro povolávání do armády navrhl ministr obrany Sergej Šojgu loni v prosinci na poradě špiček ministerstva s účastí prezidenta Vladimira Putina.
Spodní věková hranice pro službu v ruské armádě nadále zůstává na 18 letech, přestože Šojgu v prosinci navrhoval její zvýšení na 21 let. Tento krok také poslanci schválili v prvním čtení, ale ve druhém čtení to odmítli. Dva senátoři proti změně původně protestovali, ale zákon hladce prošel horní komorou parlamentu, jak avizovala její předsedkyně Valentina Matvijenková. Zákon vstoupí v platnost 1. ledna 2024, napsala ruská redakce BBC.
Zpřísňují postihy za útěky před mobilizací
Zákon podle agentury AFP umožní zvýšit počet potenciálních záložníků ozbrojených sil poté, co Moskva loni v září povolala do armády na 300 000 rezervistů, aby nahradili ztráty způsobené ve válce proti Ukrajině. Ta pokračuje už osmnáctý měsíc. Zákon také zakazuje brancům opustit Rusko poté, co jim vojenská správa pošle povolávací rozkaz.
Zákonodárci podle listu Kommersant rovněž přijali sérii dalších právních norem zpřísňujících postih za vyhýbání se povolávacímu rozkazu či mobilizaci.
Kreml už měsíce ujišťuje, že žádnou druhou vlnu mobilizace nechystá. Nicméně anexe čtyř ukrajinských oblastí, kterou svět neuznává, nyní zvyšuje obavy, že by bylo možné legálně poslat do boje na tomto území i povolance, upozornila dříve agentura Reuters.
Vojenská služba je v Rusku povinná a trvá jeden rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim.
Rusko upravuje podíly zahraničních vlastníků
Další ruská novinka se týká omezení podílů zahraničních vlastníků u ruských firem. Svůj seznam „nikoli přátelských zemí“ Rusko už několikrát rozšířilo a přidalo na něj mimo jiné všechny země Evropské unie za to, že sedmadvacítka uvalila na Rusko kvůli válce na Ukrajině sankce.
Účelem zákona je navrátit ruský byznys pod „ruskou jurisdikci“, a to především v klíčových a strategických odvětvích, napsala agentura RIA Novosti. Seznam společností, kterých se zákon dotkne, sestaví vláda. Měly by se na něm ale objevit všechny významné banky a největší ruské společnosti, například takové, jejichž roční tržby převyšují 75 miliard rublů (17 miliard korun).
Zákon podle agentury Reuters znamená, že práva zahraničních investorů v těchto společnostech by mohla být pozastavena a jejich podíly rozděleny mezi ruské vlastníky.
Omezení již stihla Carlsberg i Danone
V této souvislosti Reuters připomněl, že minulý měsíc již Rusko převzalo kontrolu nad podílem dánského pivovaru Carlsberg v ruském pivovaru Baltika, stejně jako nad ruskou divizí francouzské potravinářské společnosti Danone. V dubnu podniklo obdobné kroky vůči německému dovozci plynu Uniper a finské energetické společnosti Fortum Oyj.
V dubnu Putin podepsal dekret, který Moskvě dočasně umožní převzít kontrolu nad zahraničním majetkem v Rusku. Agentura TASS tehdy uvedla, že dekret reaguje na zabavování ruského majetku v zahraničí.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Pro dnešek zprávy z války na Ukrajině končíme.
Vedení ukrajinské Doněcké oblasti, kde se dlouhodobě odehrávají nejtěžší boje s ruskou armádou, dnes upozornilo, že do Pokrovsku už se nedostane humanitární ani zdravotnická pomoc. Informoval o tom server Ukrajina. K Pokrovsku se od jihu blíží ruská vojska.
Šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin řekl, že v Pokrovsku, který měl před začátkem ruské invaze asi 60 000 obyvatel, zůstává 1370 lidí. „Dojet do města je prakticky nemožné, proto se tam vydáváme jedině s vojáky a prosíme je, aby pomohli s evakuací lidí,“ řekl Filaškin. „Není možné do města dovézt humanitární ani zdravotnickou pomoc. Nepřítel téměř každý den ostřeluje a ničí město Pokrovsk,“ uvedl také.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše dnes list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v dnešním telefonátu sdělil evropským lídrům.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.