Z wagnerovců mají obavy i Poláci. Na hranice s Běloruskem posílají policisty navíc
Kvůli migraci a přesunu členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny do Běloruska posílí Polsko ostrahu hranice se sousední zemí o dalších 500 policistů. Oznámil to dnes polský ministr vnitra Mariusz Kamiński.
„Vzhledem k napjaté situaci na hranicích s Běloruskem jsem rozhodl posílit naše síly o skupinu 500 policistů z pořádkových a protiteroristických jednotek,“ uvedl na twitteru Kamiński. „Připojí se k 5000 policistům pohraniční stráže a 2000 vojákům střežícím bezpečnost této hranice,“ dodal.
Polsko už několik let obviňuje režim autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že proti němu i dalším zemím Evropské unie vede hybridní válku. Jedním z jejích prvků je podle Varšavy i migrace. Bělorusko umožňuje vstup na svoje území lidem z krizových regionů na Blízkém východě nebo v Africe a posílá je pak k hranicím zemí EU, tedy i Polska.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská uvedla, že polské hlídky na běloruské hranici čelí v posledních dvou měsících nárůstu počtu migrantů a potýkají se také se stále agresivnějším chováním. „Došlo k mnoha útokům na polské hlídky. V letošním roce bylo poškozeno 17 vozidel, z toho 13 jen v červnu,“ uvedla.
Pověřenec polské vlády pro bezpečnost informačního prostoru Stanislaw Žaryn agentuře Reuters řekl, že větší přítomnost bezpečnostních složek je také reakcí na přesun žoldnéřů Wagnerovy skupiny do Běloruska.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina nabídnout bojovníkům soukromé vojenské společnosti možnost přesunu do Běloruska vyvolalo mezi východními členy NATO obavy, že jejich přítomnost způsobí v regionu další nestabilitu.
„Je stále otázkou analýz a hypotéz, zda se Wagnerova skupina zapojí do destabilizace Polska a bude aktivní i v koordinaci migrace,“ řekl Žaryn. „Předpokládáme, že wagnerovci se nejedou do Běloruska zotavovat, ale plnit úkol. Tato mise by mohla být zaměřena proti Polsku, ale také proti Litvě nebo Ukrajině,“ dodal.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil stoupl na 25, včetně tří dětí, oznámili záchranáři. Raněných je 73, včetně 15 dětí.
