Stovky stanů pro wagnerovce: Satelitní snímky odhalily stavbu tábora v Bělorusku
Mnohá média zveřejnila satelitní snímky stanového tábora, který za několik dní vznikl v bývalém vojenském areálu u běloruského města Asipovičy. Podle dřívějších zpráv médií se do tábora mají přesunout členové ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti poté, co wagnerovci minulý víkend podnikli protestní tažení na Moskvu. Informoval o tom běloruský server Zerkalo.
Tábor leží zhruba 90 kilometrů od Minsku. Na místě je asi 300 stanů, přičemž do jednoho se vejde přibližně 30 lidí.
Ruský nezávislý portál Vjorstka dříve napsal, že tábor se staví pro 8000 wagnerovců. Běloruské úřady o nově vzniklém areálu ale oficiálně neinformovaly. V úterý naopak běloruský prezident Alexandr Lukašenko tvrdil, že v Bělorusku žádné tábory pro členy Wagnerovy soukromé vojenské společnosti nevznikají.
„Pokud ale budou chtít - chápu to tak, že se dívají po různých místech - tak je ubytujeme. Postavte si třeba stany,“ citoval běloruského lídra server Zerkalo.
Běloruský autoritářský prezident nicméně potvrdil, že do Běloruska se v úterý přesunul šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Stalo se tak poté, co minulý pátek Prigožin obvinil ruskou armádu z útoku na své muže, načež přiměl tisíce wagnerovců k protestnímu tažení na Moskvu. V sobotu pak svůj odpor proti ruskému armádnímu vedení ukončil, a to díky dohodě zprostředkované právě Lukašenkem.
Součástí dohody byl podle Kremlu Prigožinův přesun do Běloruska. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že wagnerovci, kteří si to budou přát, mohou svého lídra do Běloruska následovat.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců.
„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.
„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.
Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland.
Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News.
Návratové centrum pro pomoc Ukrajincům s dobrovolným návratem do vlasti v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli restrukturalizaci vlády Ukrajiny, kdy zaniklo ministerstvo národní jednoty. „Není jasné, kdo si tento projekt po zrušení ministerstva převezme. Proto jsme se rozhodli ponechat v Praze dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům, které funguje už dva roky pod vedením mezinárodní organizace ICMPD,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra Kateřina Flaigová.
Pro návratové centrum je klíčové, aby vznikla zrcadlová instituce i na Ukrajině. „Tam by měla být nastavena struktura, která bude lidi přijímat zpátky. Zatím je to ale na ukrajinské straně nevyřešené,“ uvedla.
