Ve Švédsku mizí kamery z rychlostních radarů. Rusové je kradou do dronů, bojí se místní
Ze švédských silnic v posledních týdnech a měsících mizí po desítkách nákladné kamery, které mají zachycovat řidiče, kteří překračují dopravní předpisy. Policie případy vyšetřuje, v médiích se pak objevily zprávy, že kamery může používat Rusko v podomácku vyrobených dronech, píše server The New York Times.
Švédsko začalo kamery instalovat na venkovských silnicích v roce 2006 a v současné době jich je rozmístěno kolem 2300. Jedná se o krabici, umístěnou na vysoké tyči, ve které je umístěn blesk, radar procesor a právě výkonná kamera. Řidiči, kteří překročí povolenou rychlost a jsou při tom zachyceni, dostanou následně poštou pokutu.
Donedávna to byli právě pokutovaní řidiči, kteří byli zodpovědní za izolované incidenty vandalismu, uvedl Jonas Eronen, policejní mluvčí okrsku Mitt, do kterého patří okresy Uppsala, Västmanland a Gävleborg. Většinou „buď posprejovali čočku, nebo kameru srazili,“ uvedl Eronen.
Mizí desítky kamer
Nyní však kamery čelí jinému nebezpečí. „V poslední týdnech se někdo systematicky vloupává do těchto jednotek, bere kameru a odhazuje zbytek na zem nedaleko místa činu,“ řekl Eronen. „Je to velmi rychlé,“ prohlásila Eva Lundbergová, koordinátorka kamerového systému u švédské národní dopravní agentury, o nedávné vlně útoků na kamery.
První vlna těchto útoků podle ní přišla na konci srpna, když bylo v průběhu 8 dní zničeno 70 kamerových jednotek. „Pak to na celé září přestalo,“ uvedla, v průběhu října pak ale přišla druhá vlna. Dohromady teď policie vyšetřuje již více než 160 případů, nahradit kameru a opravit jednotku přitom může stát více než půl milionu korun.
Stojí za krádežemi Rusko?
Podle policie můžou za krádežemi určitě stát lokální kriminálníci, vyšetřovatelé však pracují i dalšími teoriemi. Jednou z nich je, že kamery končí v Rusku, kde jsou montovány na podomácku vyráběné drony. Rusko je totiž v posledních měsících zasaženo západními sankcemi, které omezily vývoz technologií na ruské území. Rusko je přitom na Západu v tomto odvětví závislé, samo si pokročilé technologie vyrobit nedokáže.
Lars Wilderang, vojenský bloger, tak spekuluje, že krádeže švédských kamer by mohly být kreativním řešením, jak sankce obejít. „Takové velké, systematické krádeže se nedějí, pokud nemáte někoho, kdo si produkt objedná,“ řekl. Kamery podobné těm ukradeným pak byly nalezeny v podomácku vyrobených ruských dronech.
Ukrajinské ministerstvo obrany nedávno zveřejnilo video, ve kterém byl jeden z těchto dronů rozebrán. Vevnitř byla suchým zipem upevněná kamera, jako palivová nádrž pak byla použita PET lahev. Podle ministerstva byly tyto drony součástí bezpočtu útoků na ukrajinské území a i přes poměrně amatérskou konstrukci úspěšně nalezly pozice ukrajinské armády či cíle pro dělostřelectvo. Švédské bezpečnostní složky uvedly, že jsou si zpráv o možném propojení krádeží a ruských dronů, které médii kolují, vědomi, v zájmu bezpečnosti vyšetřování je ale nemůžou dále komentovat.
V dronech kamery spíše nekončí
Lundbergová však dále uvedla, že kamery jsou zaostřené na 15 metrů, na jakoukoliv jinou vzdálenost by pak jimi pořízené fotografie byly rozostřené. „Podle informací našeho dodavatele to není možné upravit. Alespoň ne jednoduše.“ Hans Lawång ze Švédské univerzity obrany pak v rozhovoru pro švédské rádio uvedl, že nepovažuje za pravděpodobné, že by kamery končily v ruských dronech.
Věří ale, že organizované zločinecké skupiny si mohly všimnout poptávky, což mohlo vést k současné vlně krádeží. S tím souhlasí i Eronen, švédská policie totiž často bojuje s podobnými vlnami krádeží, zaměřený na jeden specifický segment od lodních motorů po koňská sedla, bojuje častěji. „Švédský stůl má pro tyto gangy jiný význam,“ prohlásil.
Čeští motoristé se mohou těšit na to, že se ruští "turisté" budou chovat u nás stejně, protože motorista je dojnou krávou tohoto systému.