Sjezd čínských komunistů: Udrží se Si Ťin-pching u moci?

Zvyk velel generálnímu tajemníkovi po dvou pětiletkách předat žezlo dál pečlivě vybranému nástupci. Nyní však Si tento precedens podle očekávání zboří a nechá se zvolit ke třetímu období v čele strany. A dost možná ani to nebude poslední, prezident postupně odklání Čínskou lidovou republiku od vlády jedné strany k vládě jednoho muže.

Sjezd Národních představitelů Komunistické strany Číny je zhruba týdenní sněm, který se koná každých pět let. Probírají se změny ve stanovách partaje, volí se její noví představitelé, nastiňuje se politická agenda pro celou zemi.

Sjíždí se 2296 pečlivě vybraných delegátů z celé země - vrcholní představitelé z provincií, armádní důstojníci i straníci z různých ekonomických odvětví, jakož i představitelé dělníků a zemědělců. Něco přes čtvrtinu delegátů dnes představují ženy; asi 11 % jich zastupuje etnické menšiny rozlehlé země, jak uvádí letos zveřejněné statistiky. 2300 delegátů se může jevit jako velké číslo, avšak zastupují víc než 96 milionů straníků - nepřekvapí, že Komunistická strana Číny patří k největším partajím na světě. Větší je jen Indická lidová strana (BJP), jež roku 2015 hlásila přes 100 milionů členů.

Korupčníci a podezřelí papaláši na pranýři. Čínská show se dotýká i Zemanova poradce

V centru strany jsou tři hierarchické kruhy. Na čtyři stovky delegátů na sjezdu zasedají v elitním Ústředním výboru. Z nich 25 patří i do Politbyra a ti nejvyšší z nich jsou členové Stálého výboru. Jejich počet kolísá, historicky od dvou do jedenácti; 19. sjezd jich zvolil sedm, včetně generálního tajemníka/prezidenta/předsedy Ústřední vojenské komise Komunistické strany Čína Si-Ťin pchinga. Od 18. sjezdu tam také patří Li Kche-čchiang, čínský premiér; dalších pět papalášů patřilo na stranický vrchol jen posledních pět let.

Pětadvacet členů Politbyra bývají v drtivé většině muži z většinové národnosti Chanů; v končícím období tam patřila jediná žena. Zpravidla také zastávají vysoké vládní posty - tato jmenování se odvíjejí od stranického postavení, nicméně formálně se bude obsazení ministerstev i další funkce - včetně prezidentské - rozhodovat až v březnu na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, čili jednokomorového parlamentu ČLR.

Plenární zasedání čínského parlamentu. | Reuters

Záhadná absence čínského lídra spustila spekulace o převratu. Si je ale zřejmě „jen“ v karanténě

Na stranickém sněmu se o postech hlasuje, ale spíš jde o formalitu než o skutečné volby. Rozhodnutí už nejspíš padla před sněmem, skrze netransparentní procesy a vyjednávání nejen vrcholových lídrů.

Delegáti budou volit členy Ústředního výboru - zhruba dvě stovky řádných členů a skoro stejně tolik „kandidátů“ s poradním hlasem (od 19. sjezdu jich bylo 204 a 172). Když některý řádný člen zemře, rezignuje či o funkci přijde, nahradí ho kandidát s nejvyšším počtem hlasů z posledního sjezdu.

Papaláši v Číně umetají cestičku pro další vládu vůdce: Se Si Ťin-pchingem na věčné časy?

ÚV se schází minimálně jednou za rok. Na té první v rámci stranického sjezdu zvolí Politbyro, jeho Stálý výbor, další stranické orgány i generálního tajemníka. V praxi nejde o klání, nýbrž o potvrzení kandidáta navrženého shora. Volitelé se mohou zdržet či hlasovat proti, nikdy v historii se však nestalo, že by navržený kandidát nezískal potřebnou většinu.

Podle odborníků na Čínu se pozice v nejvyšších orgánech dohadují a handlují v zákulisí dlouho dopředu, soupeří o ně různé stranické kliky a aktéři; před sjezdem už ale bývá jasno. I tentokrát se předpokládá, že Si víceméně eliminoval své rivaly a také oslabil vliv stranických veteránů, o kterých se dříve věřilo, že hráli důležitou roli v těchto rozhodovacích procesech.

Noví šéfové strany nastoupí na scénu - doslova - Velkého sálu lidu v Pekingu, na západní straně náměstí Nebeského klidu. První přikráčí nový generální tajemník a za ním, podle pořadí důležitosti, další členové Stálého výboru. Ty pak nejvyšší vůdce představí delegátům i celému národu a světu přes televizní kamery.

Kolik jich bude a o koho se bude jednat - to bude velká otázka. Bude složení nového Stálého výboru svědčit o upevnění absolutní moci Si Ťin-pchinga, nebo bude někomu muset dělat ústupky? A bude ve skupině jeho potenciální nástupce? Z toho by se možná dalo vyčíst, jak dlouho ještě Si plánuje zůstat u moci.

Stálý výbor Číny, zvolený 19. sjezdem roku 2017. | Reuters

Na tom devatenáctém roku 2017 Si začal porušovat zvyklosti; například do Stálého výboru nejmenoval žádného potenciálního nástupce. Signalizoval tím, že si kontrolu nad trojí mocí Číny - stranou, státem a armádou - hodlá ponechat déle než obvyklá dvě období. V březnu 2018 mu tento záměr posvětil parlament, když zrušil zákonné omezení dvou funkčních období pro prezidenta země. Pro generálního tajemníka strany takový limit nebyl, ovšem podle zvyklosti nejvyšší partajníci na sjezdu skončí, pokud mezitím dovršili 68 let věku. Si v červnu oslavil 69. narozeniny, ale nečeká se, že by tradici respektoval.

Je klidně možné, že tento víceméně neutrální filtr ještě upraví podle svého - může dát výjimky dalším spojencům z Politbyra, nebo naopak limit ještě snížit a vyřadit některé rivaly.

19. sjezd Komunistické strany Číny | Reuters

Stranických omezení i konkurence se generální tajemník postupně zbavil, v posledních měsících a letech však čelí jiným problémům. Tvrdá opatření proti šíření covidu-19, kdy se do přísných lockdownů ještě teď zavírají i celá mnohamilionová města, stále víc iritují čínskou veřejnost. Nekonečná omezení a jejich nemilosrdné, zato mnohdy chaotické vynucování, to vůdci na popularitě nepřidalo, jak píše CNN. Zvláště když je stále zřejmější, že s nakažlivější, zato mírnější variantou omikron je taková přísnost marná a zbytečná.

Politika nulové tolerance vůči covidu ochromila hospodářský růst Číny, který dlouho pomáhal držet státostranu u moci. Nezaměstnanost mládeže narostla na rekordních 20 %, rozsáhlé protesty napříč zemí vyvolala aféra venkovských bank i krize v nemovitostech - developeři nestíhali, zoufalí kupci stále neměli své byty hotové, ale už museli platit hypotéky, jak psala CNN.

Dřít 12 hodin? Lidé nejsou roboti, řiďte se Marxem: Peking tepe své kapitalisty

Na globální scéně Pekingu nepomohlo úzké spojenectví s Ruskem - s velkou pompou ohlášené na pekingských olympijských hrách letos v únoru, pár týdnů předtím, než Vladimir Putin spustil invazi na Ukrajinu. Čína ji přímo nepodpořila, ale ani „speciální operaci“ neoznačila za invazi, natož aby ji odsoudila.

V Číně však ani takové problémy neznamenají, že by Si ztrácel půdu pod nohama. „Dost často nejsou takové výzvy pro nejvyššího vůdce špatné,“ komentoval pro CNN Dali Yang, politolog Chicagské univerzity. „Autoritářští vůdci jako Si z výzev prosperují - a často je využívají k upevnění své moci.“

Na začátku sjezdu generální tajemník shrne stranické úspěchy za posledních pět let a nastíní směr, jakým se má ubírat v dalším období. Tentokrát budou pozorovatelé hledat známky, zda se změní covidová politika nulové tolerance, jak hodlá Si čelit hospodářským problémům i zda bude tlačit na „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem (který ve skutečnosti čínští komunisté nikdy neovládali).

Na sněmech se také mění Ústava Komunistické strany Číny. Už na tom minulém tam Si nechal přidat novou vůdčí ideologii zvanou „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“. Další modifikace budou rovněž vypovídat o tom, jak silnou pozici Si nyní má.

Čínský prezident Si Ťin-pching. | Reuters