Lukašenko varoval před „ukrajinským scénářem“: Se samopalem budete běhat vy, ne já, varoval na poradě
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko na dnešní poradě pohrozil, že pokud by se v zemi zopakoval „ukrajinský scénář“, který vyústil v pád proruského režimu, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě poběží činovníci a hodnostáři. Lukašenkův výrok zaujal i zahraniční média, připomínající záběry Lukašenka v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou kalašnikov v ruce během vrcholících protestů proti režimu v srpnu 2020.
„Pokud nevyvodíme závěry z toho, co se stalo v roce 2020 a později, uděláme velký krok k ukrajinským událostem. Ale bude nám hůř než Ukrajině. Nestraším vás. Víte, že nehovořím do větru,“ řekl Lukašenko podle záznamu na sociální síti.
„Moji milí, nedejbože aby vypukly nějaké nepořádky. Pak půjdeme vpředu. A není pravda, že budu sám běhat se samopalem, ale to vy poběžíte jako první,“ prohlásil a položil svým posluchačům z řad hodnostářů a činovníků řečnickou otázku, zda si něco takového přejí. On sám si to nepřeje.
Lukašenko na poradě, nazvané Aktualizace metod a forem práce s obyvatelstvem na místní úrovni, vyzval k očistě společnosti od politických aktivistů z nevládních organizací.
„Tyto nevládní organizace, spolky na ochranu pejsků, koček a zvířat, nikdy nikoho a před ničím nechránily. Ani se nechystaly bránit. Pod módním heslem nám podstrkávaly politicky angažované lidi. Vedoucím platily hodně a taky trošku platily lidi, které společnost vypudila na okraj a kteří byli spravedlivě vyvrženi. A v roce 2020 se vyšvihli do popředí,“ řekl.
Prohlásil také, že shovívost úřadů umožnila vytvořit ve společnosti ostrůvky absorbující vše, proti čemu úřady měly bojovat. Nestalo se tak, a předloni vypukly protesty. Nyní se ale podle Lukašenka naštěstí zasahuje tvrdě, protože „společnost musí být ochráněna před těmi šmejdy“.
Bělorusové v létě 2020 masově vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka za vítěze prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé protesty, které policie brutálně potlačila a desetitisíce lidí zatkla. Opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů také muselo uprchnout ze země.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.