Lukašenko varoval před „ukrajinským scénářem“: Se samopalem budete běhat vy, ne já, varoval na poradě
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko na dnešní poradě pohrozil, že pokud by se v zemi zopakoval „ukrajinský scénář“, který vyústil v pád proruského režimu, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě poběží činovníci a hodnostáři. Lukašenkův výrok zaujal i zahraniční média, připomínající záběry Lukašenka v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou kalašnikov v ruce během vrcholících protestů proti režimu v srpnu 2020.
„Pokud nevyvodíme závěry z toho, co se stalo v roce 2020 a později, uděláme velký krok k ukrajinským událostem. Ale bude nám hůř než Ukrajině. Nestraším vás. Víte, že nehovořím do větru,“ řekl Lukašenko podle záznamu na sociální síti.
„Moji milí, nedejbože aby vypukly nějaké nepořádky. Pak půjdeme vpředu. A není pravda, že budu sám běhat se samopalem, ale to vy poběžíte jako první,“ prohlásil a položil svým posluchačům z řad hodnostářů a činovníků řečnickou otázku, zda si něco takového přejí. On sám si to nepřeje.
Lukašenko na poradě, nazvané Aktualizace metod a forem práce s obyvatelstvem na místní úrovni, vyzval k očistě společnosti od politických aktivistů z nevládních organizací.
„Tyto nevládní organizace, spolky na ochranu pejsků, koček a zvířat, nikdy nikoho a před ničím nechránily. Ani se nechystaly bránit. Pod módním heslem nám podstrkávaly politicky angažované lidi. Vedoucím platily hodně a taky trošku platily lidi, které společnost vypudila na okraj a kteří byli spravedlivě vyvrženi. A v roce 2020 se vyšvihli do popředí,“ řekl.
Prohlásil také, že shovívost úřadů umožnila vytvořit ve společnosti ostrůvky absorbující vše, proti čemu úřady měly bojovat. Nestalo se tak, a předloni vypukly protesty. Nyní se ale podle Lukašenka naštěstí zasahuje tvrdě, protože „společnost musí být ochráněna před těmi šmejdy“.
Bělorusové v létě 2020 masově vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka za vítěze prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé protesty, které policie brutálně potlačila a desetitisíce lidí zatkla. Opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů také muselo uprchnout ze země.
Od začátku války na Ukrajině mohlo zemřít přes 450 tisíc Rusů. Vyplývá to z údajů, které podle svých tvrzení získaly hackerské skupiny z ruského statistického úřadu Rosstat, píše The Moscow Times. Počet zahrnuje nejen padlé vojáky, ale také civilisty a některá úmrtí mimo boje.
Ruská ropná společnost Rosněfť začala v několika regionech omezovat prodej benzinu kvůli pokračujícím ukrajinským útokům na rafinerie. Podle serveru Kyiv Independent, který se odvolává na ruská média, si například v Krasnojarském kraji mohou řidiči natankovat nejvýše 30 až 50 litrů benzinu podle jeho druhu. Omezení platí také v Karélii, Burjatsku nebo Novosibirské oblasti. Na některých čerpacích stanicích je navíc zakázáno tankování do kanystrů.
Redakce ruského nezávislého listu Novaja gazeta dnes opouští své kanceláře v Moskvě. Šéfredaktor Sergej Sokolov tam v pondělí vedl poslední redakční poradu, uvedla Novaja gazeta na síti X. Zúčastnil se jí také bývalý šéfredaktor a nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov. Přítomni byli i novináři z dalších médií, včetně CNN a Reuters.





















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.