Lukašenko varoval před „ukrajinským scénářem“: Se samopalem budete běhat vy, ne já, varoval na poradě
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko na dnešní poradě pohrozil, že pokud by se v zemi zopakoval „ukrajinský scénář“, který vyústil v pád proruského režimu, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě poběží činovníci a hodnostáři. Lukašenkův výrok zaujal i zahraniční média, připomínající záběry Lukašenka v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou kalašnikov v ruce během vrcholících protestů proti režimu v srpnu 2020.
„Pokud nevyvodíme závěry z toho, co se stalo v roce 2020 a později, uděláme velký krok k ukrajinským událostem. Ale bude nám hůř než Ukrajině. Nestraším vás. Víte, že nehovořím do větru,“ řekl Lukašenko podle záznamu na sociální síti.
„Moji milí, nedejbože aby vypukly nějaké nepořádky. Pak půjdeme vpředu. A není pravda, že budu sám běhat se samopalem, ale to vy poběžíte jako první,“ prohlásil a položil svým posluchačům z řad hodnostářů a činovníků řečnickou otázku, zda si něco takového přejí. On sám si to nepřeje.
Lukašenko na poradě, nazvané Aktualizace metod a forem práce s obyvatelstvem na místní úrovni, vyzval k očistě společnosti od politických aktivistů z nevládních organizací.
„Tyto nevládní organizace, spolky na ochranu pejsků, koček a zvířat, nikdy nikoho a před ničím nechránily. Ani se nechystaly bránit. Pod módním heslem nám podstrkávaly politicky angažované lidi. Vedoucím platily hodně a taky trošku platily lidi, které společnost vypudila na okraj a kteří byli spravedlivě vyvrženi. A v roce 2020 se vyšvihli do popředí,“ řekl.
Prohlásil také, že shovívost úřadů umožnila vytvořit ve společnosti ostrůvky absorbující vše, proti čemu úřady měly bojovat. Nestalo se tak, a předloni vypukly protesty. Nyní se ale podle Lukašenka naštěstí zasahuje tvrdě, protože „společnost musí být ochráněna před těmi šmejdy“.
Bělorusové v létě 2020 masově vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka za vítěze prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé protesty, které policie brutálně potlačila a desetitisíce lidí zatkla. Opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů také muselo uprchnout ze země.
Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance Ozerova a podalo oficiální protest kvůli narušení svého vzdušného prostoru sedmi ruskými drony. Ty měly 17. listopadu přeletět i nad hlavním městem Kišiněvem, šest z nich se podle moldavských úřadů zřítilo na území země.
Kišiněv incident označil za porušení své suverenity a vyzval Moskvu, aby podobné akce zastavila. O protestu informoval na síti X Anton Geraščenko.
Slovenské plynárny SPP hledají alternativy k ruskému plynu, jehož dovoz má Evropská unie do konce roku 2027 ukončit. S polskou společností Orlen podepsaly memorandum o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Polsko.
Slovensko přitom nadále odebírá ruský plyn a proti unijnímu zákazu jeho dovozu podalo žalobu. Po zastavení tranzitu přes Ukrajinu na konci roku 2024 začalo Rusko dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země. Kapacita této trasy ale podle SPP nestačí.
Ruský útok na centrum Oděsy si vyžádal nejméně tři mrtvé a sedm zraněných, uvedl šéf městské vojenské správy Serhij Lysak.
Na 12 vzrostl počet zraněných po útoku na tržiště ve Zlatopilu v Charkovské oblasti, mezi nimi je i jedenáctiletý chlapec. Jedna žena je ve vážném stavu, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
V Dněpropetrovské oblasti úřady hlásí dalších devět zraněných, z toho šest v Dnipru a tři v Pavlohradu.





















Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.