Lukašenko varoval před „ukrajinským scénářem“: Se samopalem budete běhat vy, ne já, varoval na poradě
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko na dnešní poradě pohrozil, že pokud by se v zemi zopakoval „ukrajinský scénář“, který vyústil v pád proruského režimu, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě poběží činovníci a hodnostáři. Lukašenkův výrok zaujal i zahraniční média, připomínající záběry Lukašenka v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou kalašnikov v ruce během vrcholících protestů proti režimu v srpnu 2020.
„Pokud nevyvodíme závěry z toho, co se stalo v roce 2020 a později, uděláme velký krok k ukrajinským událostem. Ale bude nám hůř než Ukrajině. Nestraším vás. Víte, že nehovořím do větru,“ řekl Lukašenko podle záznamu na sociální síti.
„Moji milí, nedejbože aby vypukly nějaké nepořádky. Pak půjdeme vpředu. A není pravda, že budu sám běhat se samopalem, ale to vy poběžíte jako první,“ prohlásil a položil svým posluchačům z řad hodnostářů a činovníků řečnickou otázku, zda si něco takového přejí. On sám si to nepřeje.
Lukašenko na poradě, nazvané Aktualizace metod a forem práce s obyvatelstvem na místní úrovni, vyzval k očistě společnosti od politických aktivistů z nevládních organizací.
„Tyto nevládní organizace, spolky na ochranu pejsků, koček a zvířat, nikdy nikoho a před ničím nechránily. Ani se nechystaly bránit. Pod módním heslem nám podstrkávaly politicky angažované lidi. Vedoucím platily hodně a taky trošku platily lidi, které společnost vypudila na okraj a kteří byli spravedlivě vyvrženi. A v roce 2020 se vyšvihli do popředí,“ řekl.
Prohlásil také, že shovívost úřadů umožnila vytvořit ve společnosti ostrůvky absorbující vše, proti čemu úřady měly bojovat. Nestalo se tak, a předloni vypukly protesty. Nyní se ale podle Lukašenka naštěstí zasahuje tvrdě, protože „společnost musí být ochráněna před těmi šmejdy“.
Bělorusové v létě 2020 masově vyšli do ulic protestovat proti tomu, že úřady opět vyhlásily Lukašenka za vítěze prezidentských voleb. Opozice, Evropská unie a některé další země se domnívají, že výsledky byly zfalšované a že ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která později uprchla do Litvy. V Bělorusku po volbách vypukly rozsáhlé protesty, které policie brutálně potlačila a desetitisíce lidí zatkla. Opoziční vůdci byli uvězněni. Množství Bělorusů také muselo uprchnout ze země.
Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.
23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.
Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.