„Až v Evropě a ve Spojených státech začne hlavní prázdninová sezona, poptávka po pohonných hmotách vzroste. Pak bychom mohli zaznamenat nedostatek například nafty, benzinu či kerosinu, zejména v Evropě,“ řekl Birol.
Šéf IEA varoval, že současná krize na trhu s energiemi je mnohem větší než ropná krize v 70. letech, a že i potrvá déle. „Tehdy šlo jen o ropu,“ řekl Birol. „Nynější krize se týká zároveň ropy, plynu a elektřiny,“ dodal podle agentury Reuters.
Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy.
Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela je cílem co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině. Do konce letošního roku by embargo mělo pokrýt 90 procent dovozu ruské ropy do EU.
Dohoda o embargu však posiluje obavy z nedostatečných dodávek ropy na trh, což přispívá k dalšímu růstu cen suroviny. Cena severomořské ropy Brent se ráno přechodně zvýšila až nad 124 dolarů za barel, maximum od 19. března.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.
„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.
Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.
Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.
Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.
Zobrazit celý online
Prosímtě si nastuduj význam slova asketa.