Prezident Ukrajiny: Nikoho se nebojíme! Zelenskyj chce s Kremlem utnout diplomatické vztahy

Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že mezinárodně uznané ukrajinské hranice navzdory ruskému rozhodnutí zůstanou v současné podobě a jsou dobře chráněné. Prezident ujistil, že Ukrajina chce mír a proto požádala o zasedání Rady bezpečnosti OSN a summit normandské čtyřky (Ukrajina, Ruska, Francie, Německo). Vyhrazuje si nicméně právo bránit se.

Ukrajincům Zelenskyj vzkázal, že se nemusí bát a mohou jít klidně spát. „Nebojíme se ničeho a nikoho. Nikomu nic nedlužíme. A nic nevzdáme,“ prohlásil a dodal, že počítá s pomocí západních zemí.

V úterý odpoledne prezident dodal, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Vyzvalo ho k tomu ukrajinské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Unian to prezident řekl na společné tiskové konferenci s estonským kolegou Alarem Karisem.

Vznesou další nároky?

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po telefonátu s šéfem unijní diplomacie Josephem Borellem uvedl, že Ukrajině se dostalo ujištění o „rozhodné a jednotné“ podpoře ze strany Evropské unie.

„Teď je velmi důležité, kdo je náš skutečný přítel a partner a kdo bude i nadále ‚strašit‘ Ruskou federaci slovy,“ uvedl prezident Zelenskyj a dodal, že hranice země jsou velmi dobře chráněny a Ukrajina si vyhrazuje právo bránit se před další ruskou agresí.

ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny a dohromady mají zhruba 53 000 kilometrů čtverečních, což odpovídá asi 70 procentům rozlohy Česka.

Proruští separatisté ovládají přibližně třetinu tohoto území. Zbytek - včetně strategicky významného přístavního města Mariupol - je pod kontrolou ukrajinských vládních sil.

Povstalci přitom vznášejí nárok i na další území na východě Ukrajiny, která momentálně nekontrolují.

Ruský činitel: Moskva uzná republiky v jejich současných hranicích

Moskva uzná nezávislost dvou povstaleckých republik ve východoukrajinském Donbasu v jejich současných hranicích, řekl podle agentury TASS ruský senátor Andrej Klimov.

„Řeč je samozřejmě o těch územích, která se nacházejí uvnitř dnes stanovených hranic,“ uvedl v televizi Rossija-24 Klimov, který je místopředsedou výboru pro mezinárodní záležitosti Rady federace, horní komory ruského parlamentu.

České reakce na Putina: Akt agrese, míní Fiala. Snaha o obnovu SSSR, varují další

Na pondělním zasedání ruské bezpečnostní rady, které Putinovým výnosům předcházelo, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev vyzýval k uznání nezávislosti obou povstaleckých republik v hranicích celé Doněcké a Luhanské oblasti.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí uznal nezávislost takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky výnosy, které mají dnes potvrdit obě komory ruského parlamentu. Prezident zároveň již v pondělí večer nařídil armádě, aby v obou separatistických regionech zahájila „mírovou misi“.

Diplomat promluvil o viru z Kremlu

Spor mezi Ukrajinou a Ruskem se přenesl v úterý i na Radu bezpečnosti OSN. Zástupce Ukrajiny při OSN Sergiy Kyslytsya ruskému kolegovi důrazně oponoval. Zmínil, že všichni jsou sice očkovaní proti covidu, ale na jeden virus vakcína není.

„Je to kvůli viru, který dosud nemá vakcínu, viru, který spaluje Spojené národy, viru, který šíří Kreml. Delegace Ukrajiny požádala o toto naléhavé jednání, aby upozornila Radu bezpečnosti na toto nezákonné rozhodnutí prezidenta Putina,“ uvedl ukrajinský diplomat.

Oblasti Donětsku a Luhansku jsou okupované povstalci a nyní je celé společenství OSN pod útokem země, která okupovala řadu území již v minulosti, podotkl. „Mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny byly a zůstanou neměnné,“ věří.

Vasilij Alexejevič Něbenzja, velvyslanec Ruska při OSN, uvedl: „Slyšeli jsme řadu vysoce emotivních prohlášení, kategorických soudů a dalekosáhlých závěrů souvisejících s dnešním podpisem ruského prezidenta.“ Podle něj je však důležité „zaměřit se na to, jak se vyhnout válce a přijít na to, jak zabránit Ukrajině, aby zastavila ostřelování a provokace.“

Donětská a Luhanská lidová republika podle ruského diplomata jasně prohlašovaly svou nezávislost na Ukrajině již od roku 2014. „Uznáváme je však až nyní, a to i přes vyšší míru podpory jak v samotných republikách, tak v ruské společnosti od samého počátku,“ uvedl zástupce Ruska. Ukrajinci by měli „přestat mluvit s vlastními spoluobčany na východě v řeči děl a střelby a hrozeb a ostřelování“ a „respektovat jejich zcela legitimní touhu používat jejich rodný jazyk“, tedy ruštinu, vyzval ambasador.