18°C
Babišův poslední summit v EU: Loučí se s politiky a debatuje o energiích i očkování
Zejména vysoké ceny energií, urychlení očkování proti covidu-19 či napětí za východní hranicí Evropské unie jsou tématy dnešního jednání prezidentů a premiérů unijních zemí. Na summitu v Bruselu už proberali také budoucí priority společné obranné politiky či posilování migrační spolupráce s mimoevropskými státy. Předseda Evropské rady Charles Michel by se měl oficiálně rozloučit s končícím českým premiérem Andrejem Babišem, který je na svém posledním summitu ve funkci.
Zásadní diskuse čeká šéfy států o společném postupu při krocení vysokých cen energií, na který nemají zdaleka jednotný názor. Zatímco lídři Francie či jihoevropských zemí chtějí prosazovat reformu trhu s energiemi, premiéři Polska či Česka zaměřují svou kritiku na fungování systému emisních povolenek. Německo a řada dalších zemí naproti tomu nechce výrazné změny a diplomaté očekávají, že podstatnější shodu bude stejně jako při předchozí debatě v říjnu těžké nalézt.
Očkování i do třetích zemí
Covid-19 byl prvním bodem na programu jednání, přičemž mluvčí Evropské rady Barend Leyts oznámil ukončení diskuse na toto téma přibližně tři hodiny po jejím zahájení. Debatu kolem pandemie zřejmě protáhla diskuze o délce platnosti vakcinačních potvrzení. Nakonec do závěrů přibyla formulace zdůrazňující význam koordinovaného postupu ve věci platnosti tzv. covidových pasů.
„Zpřístupnění vakcinace všem a nasazení posilujících dávek je životně důležité a naléhavé. V tomto kontextu zůstává klíčové překonání váhavosti vůči vakcínám, mimo jiné bojem proti dezinformacím,“ uvádí podobně jako v říjnu závěry unijního summitu. „Vedle vakcinace by se mělo pokročit s implementací strategie EU pro léky na covid-19, včetně společných nákupů,“ pokračuje společné stanovisko.
Lídři EU v něm také slibují, že blok bude nadále podporovat vakcinaci po celém světě a že posílí podporu „potřebných regionů, obzvláště Afriky“. Po Evropské komisi žádají, aby v zájmu hladšího sdílení vakcín více podporovala členské státy, jakož i třetí země a další partnery.
Hrozba invaze na Ukrajinu: Je nutné mluvit o sankcích
Lídři zemí budou mluvili rovněž o řadě zahraničněpolitických témat, mimo jiné o napjaté situaci ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou či o dalším postupu okolo migrantů u vnější hranice EU s Běloruskem.
Evropská unie by podle nich měla udělat vše pro odvrácení ruského útoku na Ukrajinu a měla by jasně avizovat sankce, které by Rusko při naplnění tohoto „nejhoršího scénáře“ zasáhly.
„Musíme mluvit o sektorových a také ekonomických sankcích,“ řekl při příchodu na Evropskou radu litevský prezident Gitanas Nauseda. „Musíme udělat vše pro to, abychom zabránili nejhoršímu scénáři, který nemůžeme vyloučit,“ uvedl. Podle něj Ukrajina a další země na východě Evropy „pravděpodobně čelí nejnebezpečnější situaci za posledních 30 let“.
Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš zase řekl, že unijní lídři musí zvážit „širokou škálu sankcí“. Podle něj je třeba mít připravené „jasné sankce, jasné reakce“ pro případ, že by se naplnila varování Washingtonu a Kyjeva ohledně možné ruské invaze. Podobně se vyjádřil slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož „je důležité preventivně nastavit parametry“ a zároveň postupovat v koordinaci s USA.
již před covidem to měla vláda nasměrováno do průšvihu, covid je zachránil